Réžia:
Jaroslav DudekScenár:
Bohumila ZelenkováKamera:
Adolf NavaraHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Jana Štěpánková, Josef Somr, Milena Dvorská, Vladimír Menšík, Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jarmila Smejkalová, Svatopluk Beneš, Lída Roubíková, Eva SvobodováObsahy(1)
Hlavně taktně! Komedie o zištném i nezištném přátelství… Čtyři „přátelské“ páry se scházejí a druží. Projdou nečekanou zkouškou, když si jeden z nich nutně potřebuje vypůjčit dvacet tisíc korun na výhodnou koupi chaty. Honza (V. Menšík), který mu peníze spontánně nabídne, se ve společnosti kalkulujících a podezíravých kamarádů stane objektem podezření, zatímco ostatní se vymlouvají, nebo se dokonce snaží chatu kamarádovi vyfouknout… (Česká televize)
(viac)Recenzie (65)
Pretvárka naša každodenná, výborne napísaná aj zahraná. Len mi je nejasné, ako sa poctivý a priamy kamarát Honza dostal do takejto snobskej sebranky. –––– My musíme předstírat, že voni maj ohromnou radost z tý naši chaty. Že tu radost s námi budou sdílet, a todle je právě naštve nejlíp. ... Za to mi ten kaviár stojí! ()
Trefná komedie o člověku konzumním v době, kdy vzrůstající spotřeba byla motivována především péčí o sociální postavení rodiny. Žádný kožich, chata, Yugoslávie nejsou žádoucí sami o sobě, všude se uplatňují tlaky prestiže a společenského uznání, statusu a společenské integrace. Komunismus nekomunismus. ()
Dobrá studie lidských povah. Užíval jsem si báječné slizkosti pana Beneše, neskutečně nechutně odpudivého pana Beka, Menšík dokázal z málo krvetvorné role vytesat živoucí figuru, dokonce jsem díky jeho ztvárnění uvěřil, že někde existuje takový kamarád, který fakt je kamarádem s velkým K. Nesympatizoval jsem ale s ústřední dvojicí Somr a Štěpánková, samozřejmě precizně zahrané, ale jejich smýšlení mě iritovalo. Dostanou dvacet papírů a hrají si na důležité, prostě fér půjčka od fér chlapa jim je málo, mají námitky, ovšem na absolutní lichvu přistoupí téměř okamžitě a neprohlédnou jejího autora neboli kamaráda hajzla. Ne, to nebylo věrohodně pojato. Dále neocením slabé technické zpracování. Léta tv filmu nepřidala na technické kráse, takže je to vizuálně stařičké a ošuntělé a zvuk byl kolikrát hodně v háji. Režisér Dudek se vydal zajímavým směrem, v němž až tak v budoucnu nepokračoval. Určitě zajímavý počin, který se k lidské falši staví neotřelým i málo vídaným způsobem, tedy v rámci doby vzniku, která zrovna takovým počinům nebyla příliš nakloněna. 6/10 ()
Falešná tvář musí skrýt, co falešné srdce v sobě skrývá. To netvrdí jen Shakespeare, ale také tvůrci této brilantní televizní hry, jejíž nabroušený hrot nebyl ani po padesáti letech, které od jejího vzniku již uplynuly, otupen, ba naopak. Tento komorní festival mnohých morálních a charakterových vad či deformací, zahraných mistrovským hereckým sextetem (odlišení jednotlivých mužských i ženských postav, jakýchsi vzorků lidské společnosti, je vskutku brilantní), totiž bez ohledu na politické, ekonomické a společenské přesvědčení ukazuje, kam až člověka zavede zkažená lidská mysl, která ho svým sociálním sobectvím a nadosobní ctižádostivostí uvrhne do (ne)dobrovolné izolace. Svět dnes nezná přátelství, jen společenské styky. ()
Po záverečných titulkoch som nadobudol dojem, že sa režisér Dudek spoľahol na hereckú ekipu, ktorá síce nesklamala, ale ani ona nedokázala nedostatky ledabolo napísaného scenára zakryť. Nejako mi táto moralitka nesedí do konca šesťdesiatych rokov. A ak, tak iba fajčením a odvážnejším poňatím, ktoré normalizácia veľmi rýchlo zlikvidovala. ()
Reklama