Nebudeš sama

Tato goticka okouzlujici lidova narodni bezcasova pohadka je z casti lyricka meditace o krase prirody. Je tu sice hodne artu, ale take hororovych klise, ale zaroven neco co jste jeste nevideli, neco odlisneho od zanru. Je to krvave a krasne zaroven. Poetika zivota, smrti a toho mezi tim. Zkoumani lidstvi s cennym sdelenim o lidskem zivote. Humor je rozpacity. Po shlednuti tohoto filmu, na ktery je obtizne zapomenout, se obohatite o poetickou hororovou zkusenost. (18.09.2022)

Čarodějnický příběh z odlehlé podhorské oblasti osmanské Makedonie je sám o sobě poutavý a zajímavý, a v éře nekompromisní nadvády horrorových stereotypů a šablonovitostí, především hollywoodských, by mohl působit osvěžujícím dojmem. Tedy mohl by, kdyby rejžův rukopis byl víc mužský než ženský, přesněji kdyby se vykašlal na nešikovné pokusy o poetiku, lyriku a rádoby artový přesah, kteréžto prvky v ději většinou nudí a jeho temnou atmosféru mrví, a namísto toho přitlačil radši na realistické civilnosti a syrovosti. A hlavně a především kdyby film nenechal schválně točit "nervní" a vyzoomovanou (= vyližprdelní) ruční kamerou, navíc v jakémsi pitomém (snad IMAXovém) formátu. A kvůli té mizerné kameře, která mi sledování filmu notně otrávila, nemůžu dát s čistým svědomím ani třetí, i když bych rád, protože třeba způsob převtělování čarodějnic mi přišel podnětný a fascinující. (29.04.2022)

Když vždycky říkám, že Australácký filmy jsou úlet, tak tohle je teda hodně úlet. Jenže dle jména Goran Stolevski se trochu dalo tušit, to zas tak australácký nebude a nebylo. Vyprahlou buš s klokany a hady vytřídala tentokráte hornatá lesnatá Makedonie. A snad to bude tím, že Rumunsko není zas tak daleko, jen co by přes Bulgárii kamenem dohodil, máme tu příběh o Krvejance. Na rozdíl od slavného hraběte ale přes den nespí, naopak je čilá až až. Množení těchto jedinců je ale dost podobné tomu vampýrskému. Stačí jen aby vám způsobili nesmrtelnou ránu drápy (jinak většinou útočí smrtelně) a pak vám do rány plivli svojí krev. Člověk se pak stane vyvrhelem  lidské společnosti a kněží po vás sakra půjdou, bonusem jsou ale jisté nadpřirozené schopnosti, které slouží primárně k tomu aby jste se dostali nepozorovaně k teplé krvi oběti. --- Musím přiznat, že mne to celé velmi zaujalo. Už se s tím Malickem asi opakuji, ale tohle mu mělo hodně blízko kamerou i hudbou a jelikož já ho rád, tak mi sedl i tento způsob vyprávění. A nejen to.. Ten folklór, ta krajina... nádhera. Myšlenka zajímavá, co když ač jste krvelačnou bestií jí už nechcete být? Jak zařídit proměnu? A co využít svých schopností k záchraně lidského života? Vždyť žít chce každý. Touha po životě je každému dána jako základní věc už od narození. Jediné co bych vytkl byl kostým Krvejanky... Působil příliš latexově, příliš jako natažená maska... Dát té bytosti jinou (chápej horší) podobu, mohlo to být ještě o level mrazivější. Dávám za 3 seknutí drápy. * * * (06.10.2022)

Čakal som, že sa nebude jednať o klasický príbeh s bosorkou, ktorých sa každý rok vyrojí veľké množstvo a sú len tuctové či obyčajné. Tento i keď ide svojou kludnou cestou, nenudí, lebo stále predhadzuje nové a nové informácie o tom, že keď raz sa vám podarí presrať smrť, tak s tým už neskončite. Je fakt, že v niektorých momentoch som sa strácal a niektoré súvislosti som pochopil až na konci. Veľký problém som mal z postavami, v tom dedinskom štýle mi všetci prišli rovnakí a vyznať sa v nich mi troška robilo problémy, ale zvládol som to. Doba v ktorej sa odohrával príbeh bola ponurá, ako aj atmosféra, ktorá z nej vyžarovala. Stačí si spomenúť na ženu, ktorá porodila na poli a hned po tom do práce a o tom bol život, žiadne pn-ky ale len drina a sex a toho tu bolo tiež plno. Čo ma nebavilo boli úvahy hlavnej postavy, ktorá veľa hĺbavo rozmýšľala, len škoda, že nahlas a to ma fakt nebavilo, práve naopak, sralo ma to. Ale inak celkom v pohode, je fakt, že tento druh filmu až tak nevyhľadávam, ale zas na druhú stranu, práve tento bol spracovaný takou zaujímavou formou. Silné 3*. (12.03.2023)

,,Tak takto má vyzerať horor!´´ Povedala by mi osoba so šálom na krku a východozápadným účesom, s chuťou si usrkávajúc čaju, zakúpeného v nejakom ezoterickom obchode. Rozhodne by som, s príhodnými gestami a smiechom nesúhlasil, argumentujúc tým, že v čarodejníckom subžánri existuje mnoho akčnejších príspevkov ( SEASON OF THE WITCH, THE LORDS OF SALEM či hocaký gothic horror zo zlatých 60. ). Artové a meditačné pokusy o potlačenie stereotypu v ktoromkoľvek žánri, ma z 90% svojej produkcie zúfalo unudilo. Lenže potom si spomeniem, že aj v sci-fi existuje popri STAR WARS, aj taká 2001 : VESMÍRNA ODYSEA. A teraz tu je NEBUDEŠ SAMA, sugestívne podaný kúsok, ktorý ma z 90% zúfalo neunudil. (18.11.2022)