Prízračný svet

Před prahem dospělosti se kolem mě pohybovaly dvě skupiny holek, které jsem nemusel. První byly ony platinové M.Suvari z American Beauty, jenž "zdobilo" sebevědomé vystupování, přezíravost a zaslepená přízeň nejen pubertálních chlapců. Povětšinou byly rozumu mdlého, ovšem občas se pod tou slupkou schovávala zranitelná a okouzlující bytost, která dokázala sundat masku suverenity. Čest těmto výjimkám! A pak tu byl extrém opačný v podobě T.Birch z Ghost World. Nevzhledné, v divných hadrech oháklé dívky, zakrývající komplexy navýsost suverénním a povýšeným chováním, pohrdající mužským světem a zahořklé ke všemu konvenčnímu. V těchto případech však byla ona slupka naštěstí mnohem tenčí a k jejímu odstranění mnohdy dotyčné stačilo počkat si na ten správný autobus a ukončením pozérství se konečně stát sama sebou.. Zwigoffův film není nikterak výjimečný, ale popsal ten přízračný svět dospívání naprosto trefně a když si přidáte tradičně skvělé herectví zranitelného králíčka Buscemiho, budete usínat o potvrzenou zkušenost bohatší. Závěrem bych chtěl poprosit odborníky z diskusní sekce Filmová teorie o analýzu fragmentu krátkometrážního díla učitelky výtvarné výchovy Roberty Allsworthové 'Mirror, Father, Mirror'. Jsem přesvědčen, že se jedná o sugestivní popis incestních reminiscencí, zmítajících se mezi minulostí sužovaného duchovna a nejistou budoucností traumaty poznamenaného nitra a to za užití premisy, že ona zrcadla jsou latentním významem časového segmentu kontinuity krvesmilstva. Jakožto pouhý laik se však mohu pochopitelně mýlit.. (21.04.2010)

Viděl jsem to v němčině, (takže mi asi lecos uteklo ;o), ale úplně nadšen jsem z toho nebyl. Možná je to tím, že mi není úplně blízký svět rádoby dospělých a přitom nesmírně dětských a nevyzrálých osmnáctiletých slečen, neboť jsem muž a navíc o dost starší ;o) Na druhou stranu, bezvýchodnost našeho světa je ve filmu vyjádřená moc hezky. (08.11.2006)

Film je celkem o hovně, ale přesto vás ihned zaujme. Steve Buscemi v roli pošuka (která mu skvěle sedí) je jako obvykle dokonalý a Thora Birch a Scarlett Johansson mu více než zdatně sekundují. No herecké výkony jsou na tomto filmu asi vůbec to nejlepší. A malém bych zapomněl na to jak je přízračný svět vtipný! Sice to občas ztrácí tempo, ale přesto musím uznat že Zwigoff je velký talent a už se nemůžu dočkat na Bad Santu! (20.01.2004)

Ani nevim, kolik let si řikám, že bych měl Přízračný svět taky okomentovat, ale dokopal jsem se k tomu až teď. Poprvé jsem to viděl někdy v době, kdy jsem měl taky čerstvě ukončenou střední školu, a Enid a Rebeccu jsem si okamžitě zamiloval. Od tý doby tak každýho půl roku vždycky dostanu chuť se na film znovu podívat. Za ty roky jsem teda Přízračný svět viděl dohromady možná tak 30× a s každym dalšim zhlédnutim mám ten film a ty dvě ujetý holky snad ještě víc rád. Sice většinu času tvořej jenom různý absurdní rozhovory a různý takový poflakování od ničeho k ničemu, ale mně se to prostě líbí. Je to taková (anti)romantická komedie pro nás asociály a antisociály. Jinak pro mě životní role Thory Birch a asi i Scarlett Johansson a jedna z nejlepších rolí Steva Buscemiho. V menší roli odved dobrou práci taky Brad Renfro. Škoda, že Thora Birch skončila někde v propadlišti dějin a Brad Renfro skončil na krchově. Dokázal bych si představit asi na konci nějakou pointu, ale pod 5 hvězdiček prostě jít nemůžu. (07.10.2016)

Tenhle film by se mi zdál útrpně dlouhý, i kdyby měl pouhých devadesát minut. Nerozumím tomu, ale ačkoliv jsou životní situace v tomto díle jakž takž poutavé a charaktery výborně napsané (plus herci kvalitní), nemohu se zbavit pocitu, že to všechno byla jenom fraška. Vzpomínám na Komedianta z Watchmenů a jeho: "It´s a joke... It´s all a joke!", a nenapadá mě příhodnější konstatování. Nečekal jsem hodně, chtěl jsem se jen zasmát a hlavně nenudit se Scarlett Johansson, jenže Zwigoffova režie je katastrofálně nezáživná. Přitom kdyby se autor tolik nesnažil cpát do scénáře dramatické vsuvky, mohlo jít o svěží a hlavně originální komedii. No ale co... i když mé hodnocení téměř spadlo na tři hvězdy, nakonec to tak hrozně nedopadlo, a to hlavně díky roztomilému Buscemimu a dalším barvitým postavičkám, kterým vdechl tento neobvyklý "příběh" život. Pro náročného i svátečního diváka je vždy radost sledovat osudy dvou znuděných outsiderek. Buď s nimi soucítíme, nebo jim fandíme, a i když jde o nejnudnější komiksovou adaptaci na světě, pořád má Ghost World něco do sebe. (23.11.2009)