Trávnikár

Tento americký sci-fi horror je inšpirovaný krátkou poviedkou, ktorá je súčasťou zbierky "Nočná smena". Táto kolekcia poviedok vyšla v roku 1978. Jej autorom je spisovateľ Stephen Edwin King. V roku 1992 natočil režisér Brett Leonard filmovú adaptáciu titulu "Trávnikár". Jeho rovnomenný snímok sa literárnej predlohy pridržiava len okrajovo. Leonard svojsky rozvynul Kingovou myšlienku o nebezpečenstve umelej inteligencie a virtuálneho sveta. Na svoju dobu sa v tomto filme objavili prvotriedne počítačové animácie. *** (17.10.2016)

Pamatuji si, že když jsem film viděla poprvé (a už je to pěkných pár let), hrozně se mi líbil. Teď se mi po dlouhé době opět dostal do spárů a už to nebylo úplně ono. Triky už opravdu působí téměř pravěce i na člověka, který je normálně vůbec nesleduje a člověk si přeje, aby čas, který je jim věnovaný, patřil spíš lepšímu prokreslení příběhu, protože některé Jobovy změny "k lepšímu" mi přišly dost uspěchané...Celkový výsledek je ale přesto spíš dobrý, lepší 3*. (11.04.2006)

Brett Leonard přinesl v té době revoluční film na toto téma, kdy spojil sci-fi s horrorem v němž figuroval virtuální svět a bylo možno být tělem na zemi a myslí v počítačové hře. Na tehdejší dobu skvělé vizuální efekty, jenž zaujaly celý svět. V dnešní době se tomuto dílu jen digitální mágové smějí, ale nemůžou mu upřít, že na tehdejší dobu předvedl asi maximum. Musel pracovat s 10 miliónovým rozpočtem, výsledkem byl trojnásobný zisk.Film byl zpracován podle Kingovy povídky, ale filmové zpracování se jí zcela neřídí. Spíše se jí drží jen velice okrajově. (04.05.2010)

Hrozné. Vo filme sú prítomné kingovské motívy (silný náboženský fanatizmus), ale výsledné béčko s jeho poviedkou nemá nič spoločné, ak nepočítame detail, že v nej vystupoval záhradník s kosačkou. Je pravda, že poviedka bola slabá, ale radšej by som videl slabú, ale "presnú"  filmovú adaptáciu, než toto virtuálne čudo, brutálne (a nečakane) skombinované so sci-fi, v ktorom geniálny vedec (Brosnan vo svojej predbondovskej ére) zaradí retardovaného záhradníka (Fahey) do tajného vedeckého experimentu a urobí z neho virtuálneho boha. Z toho sa nič dobré vykľuť asi ani nemohlo. Len čudné a wtf. Snímka sa dočkala sequelu (už bez Brosnana) a na tú dobu, snáď sa nerúham, obsahovala revolučné CGI. Neuveriteľné je, že snímka s 10-miliónovým rozpočtom, (a s takými "kvalitami" celosvetovo trhla neskutočných 150 miliónov. King bol zmätený z toho, že tento príbeh štúdio vydávalo za adaptáciu jeho poviedky a tak došlo na súd. (24.10.2004)

Hele... tohle není zas tak špatný, je to béčko, občas se to tváří jako dost pitomý béčko, ale jindy je to fakt zajímavý. Všechno s tou vědou je sice trošku demagogický, ale i od toho je sci-fi a film, né? Člověk si prostě občas musí pomoct, aby tomu uvěřil. Hodně se mi líbila ta roztomilost celkové atmosféry. Jinak, jak nemám rád Carryho, tak sem by se podle mě hodil ještě jako lepší vyšinutej magor než je Fahey. Škoda, kdyby se to pojalo lehounce víc jako komedie a dal se tam Carry, tak to mohl být vážně moc dobrej film. Takle není špatnej, ani Fahey ne, ale mohlo to být lepší. (26.10.2010)