Báječní Bakerovi chlapci

Miluji tenhle snímek! Ano, tak jednoduché to je! Pro tu nádhernou atmosféru, pomalé tempo, stylovou hudbu, výborného Jeffa Bridgese jako Jacka Bakera a krásnou, nesmírně sexy a nádherně zpívající Michelle Pfeiffer jako Susie Diamond. Mezi Jeffem a Michelle to patřičně jiskří a na scénu, kdy leží v rudých šatech na pianu nikdy nezapomenu! Stejně jako nikdy Jeffovi neprominu, že ten, kdo ji " masíroval krk ", byl on a ne já :o) Stačí? Bude muset........ p.s. tenhle snímek je o správné náladě a načasování...... (02.09.2009)

Tak nevím. Slyšela jsem na film chválu i hanu. Jsem skutečně na rozpacích, co k tomu říci. Plakát mi říká, že je to drama. No, drama tam bylo pouze přílišné kouření Jeffa BRIDGESE. Ale to mu zřejmě předepisoval scénář. Protože měl pořád cigaretu v hubě, tak mu někdy bylo těžko rozumět. To zaprvé. Za druhé musím říci, že námět byl velmi chudý na nápady a nebýt absolutně skvělé muziky ve filmu, tak bych se musela ptát sebe sama, proč jsem se na to koukala ? Za třetí konstatuji, že zpěv Michelle PFEIFFER je absolutně úžasný (skutečně zpívala ona) počkala jsem si na závěrečné titulky, které mi to potvrdily, takže se až divím, proč se zpěvu nevěnovala profesně. Porota byla zřejmě velmi překvapena jejím uměním, proto tedy dostala za tu roli Oscara. Ale na to, abych tomu filmu dala více než průměr, mi tam opravdu chyběla nějaká zajímavější myšlenka. (09.02.2009)

Spíše než poklidným plynutím děje jsem se nechával unést hereckými a hudebními výkony hlavní trojice. Zkoukl jsem to především kvůli Jeffu Bridgesovi a ten mě nezklamal. Překvapila potom krásná Michelle Pfeiffer a Jeffův bratr Beau. Na to, že mě absolutně nelákalo to prostředí mezi klavírními umělci a různými bary, v němž se film odehrával, jsem nakonec spokojen. I když musím podotknout, že Báječní Bakerovi hoši by byli bez hereckých představitelů ani ne poloviční. Díky nim lepší tři hvězdy. (04.02.2010)

Jelikož jsem hudebníkem a mnohé situace z tohoto věrně vykresleného příběhu znám jako své boty, nemohu než zamáčknout slzu dojetí a nostalgie a vytečkovat pět bodíků do hodnocení. Snímek si také získal mé obrovské sympatie svou originalitou v tom, že se nezaměřuje (jako mnohé jiné a jistě také výborné snímky) na životní dráhu nějaké hudební legendy nebo superhvězdy, ale předkládá nám výsek ze života dvou (+ jedné k sežrání sexy) obyčejných (ale velmi talentovaných) muzikantů, kteří se živí hraním v jednou lepších, podruhé horších a potřetí ještě horších podnicích. Pochvala za k tomuto filmu se hodící skvělou decentní režii a snad ještě lepší scénář (realistický a bez příkras). (30.03.2009)

Review filmů s Michelle Pfeiffer #10: Ten druh filmů, jemuž ve 21 století zazvonil umíráček. A podle Rogera Eberta také film, jenž bude jako předmět doličný sloužit ve studii: „Kdy se z Michelle Pfeiffer stala hvězda“. Nijak epický příběh dvou bratrů, kterým život rozhodila osudová žena, je sympatický svou obyčejností a zejména operačním prostorem, který nabízí svým hercům. Každá – byť jen lehce načrtnutá – dějová linka je dotažena do svého konce, a to tak neokázale, že preciznost scénáře může zůstat nepovšimnuta. Samotnému mi to zabralo pár dnů, abych právě z tohoto hlediska snímek docenil. Atmosféra Seattlu ve mně pořád doznívá, stejně jako tóny klavíru a červené šaty Michelle Pfeiffer, kterými už navždy zanechala otisk ve filmovém plátně. Klasika, která neurazí, ale na druhou stranu pochopím, že nemusí být každému po chuti. (24.03.2022)