Veľký hráč

"Když máš život cinknutý, umřeš sám... a obutý." Velký Šu měl pech. Po několikaletém studiu ("tam" bylo času dost) spisů karbaníka Kanta zjistil, že jeho srdcová královna těch pět let jen neseděla s rukama v klíně, ale i ležela, s prackama v klíně. Teď vyložila právnické eso a on musí v toulavých botách vyrazit do světa, lovit kafky. Závislost na hazardu, vědomí své výjimečnosti vs. zmarněný život a pozdní prozření, že vyhrát v kartách můžeš i dům, ale domov nikdy. A bez něj nemáš nic, ani lásku ani syna, ve kterém bys něco ze sebe uchoval. KANTOVO OKÉNKO: [][] Kdy udělal Šu největší chybu? A) Když "předával štafetu". Mylně se domnívajíc, že to má nějaký vyšší smysl. B) Když z maloměstského mafiána Mikuna udělal vola. C) Když zachoval poker face při orálu, poskytovaném luxusní prostitutkou, ovšem z lásky! D) Když v mládí úplně poprvé sedl k hracímu stolu. [][] Bony a klid, poker a neklid. Vytahuji z rukávu... čtyři esa! Ale pátou hvězdu ne. Při hazardu je nezbytný dozor, neutrální třetí strana (šampionát Tří řek, hra u Hatchet Harryho a pod.), jako záruka, že vítěz i s výhrou odejde středem. Zde se hraje o samotě, bez záruk, což končí násilím (puška u Mikuna, břitva v hotelu). Logická otázka, proč tedy ztrácet čas s kartami a nepřejít k loupeži hned, jak jsou peníze na stole, no ne? (29.03.2023)

Je pravda, že toto téma ja vobec nevyhľadávam a aj napríklad aj takého Káteného hráča od Argenta už dlho odkladám a to je asi aj posledné Giallo od tohto kráľa, ktoré som nevidel. A tento film by som z určitosťou tiež nevidel, keby mi ho (nám) neodporučil jeden správny užívateľ. Ale toto nie je o spravniakoch, ale ani o zločincoch. Títo ľudia sa pohybujú v medziach zákona a byť dobrý v hre vobec neznamená, že ten dotyčný aj vyhrá. A presne o tomto to cele bolo, aby sa divák dostal bližšie do tohto sveta, ako to funguje a vidieť nielen odvrátenú tvar tejto pretvárky, ale i spoznať, že sa nejedná vždy len o peniaze, i keď i tie sú tu kľúčové, ale i o to, mať nad druhým prevahu a tak na scénu vstupuje neohrozený veľký Šu. Ten nielen pozná veľa trikov, ten si ich aj sám vymýšľa a svojho súpera vie zneistiť na sto spôsobov. V tejto roli sa našiel Jan Nowicki, z neho naozaj  bolo cítiť neskutočne sebavedomie, ako keby to ani nehral, ale žil, úžasné. Čo mi vadilo, že tu neboli viac rozvinuté charaktery postav, celé sa to sústredilo len na hru a všetko okolo toho išlo mimo filmu. A zas sa mi páčilo, že film sa netočil okolo herní, ale dôležité hry sa vždy odohrávali v pokoji domova alebo na hoteloch a práve z toho vyžarovala taká hutná atmosféra, keďže hráč je trocha v neistote, či ho po jeho výhre tam aj nezamordujú. A povodne som chcel zosmoliť asi dve vety a ako som sa rozpísal. Toto je v poradí tretí film s diskusie V. R. K. a i keď mi zatial sadol najmenej i tak som vďačný, že som ho videl. Silné 3*. (02.04.2023)

Ach jo, zase půjdu proti proudu. Sorry, Willy. Mno, tak tedy za mne, proč ty slabé tři hvězdy. Film se totiž nedokáže rozhodnout na hlavním tématu. Přišel o domov, o ženu, tak by člověk čekal, že se usadí, třeba někde v lesích jako tuhle Arnie, bude dřevo rubat, občas si sjede do města do nevěstince, na trhu prodat dřevěné výrobky, a zas domů, do lesů a do hor... Ne, on se rozhodne předat štafetu svému naprostému opaku - on sám klidný, rozvážný, který má rád hru pro hru, a ne pro výdělek, chce zaučit někoho, komu jde jen o výdělek a rozvaha mu chybí, zbrklý je až až. Potom na mne ta poslední, řekněme usmívající se scéna nepůsobí, spíše je jako pěst na oko. On, který vše věděl dopředu a měl připravené jako v šachu kroky dopředu, tak dopadne takhle blbě? Nevěřím. Jinak jako zahrané je to skvěle, 80. léta jsou zobrazena bez příkras, jen souhlasím s předřečníkem, že tehdejší doba mi nepřišla tolik o kasinech, prostitutkách a hazardu, jako spíše fakt o těch bonech a vekslácích. Tož ještě jednou pardon za snížení hodnocení. Btw, ten, který hraje právníka Jarka, hrál bohatého chlápka s čoklem v Kamarádovi do deště nebo finského hokejistu (trenéra?) ve Zkrocení zlého muže. (02.04.2023)

Kantor postupne zasväcuje učeníka do pokro(ko)vých sfér, pričom dokonca jestvuje i potenciálna možnosť, že napokon učeník predsa predčí svojho kantora? • Totižto, Veľký Šu, je až takou absolútnou „legendou” medzi pokro(ko)vými hráčmi, že jeho učňovi Jurekovi; mimochodom sa jedná o mladého taxikára; sa mu skrátka asi začína pomaličky plniť jeho celoživotný sen, spočívajúci v tom, že zdieľa naprosto rovnakú vášeň pre hazard, ako aj jeho »hlavný mentor« , len štandardný háčik pozostáva najmä v tom, že mladé ucho ešte ani zďaleka neovláda toto «remeslo» presne tak , ako snáď si večne koledujúci protagonista v podaní poľského herca Jana Nowickiho. • Poľský režisér Sylwester Chęciński, nakrútil mimoriadne strhujúci titul, datujúci sa do roku 1982, ktorému zároveň na miestnej databáze svieti krásnych a červených 82%; so sexy úvodnou scénou, na základe ktorej sa to nieslo i naďalej v podobnom duchu, kedy postavy už ale pociťovali úplne rozdielny druh vzrušenia, pomaly hraničiacim s posadnutosťou, či povedzme i s určitou neistotou, kto všetko ma môže nepozorovane pozorovať z opačného kúta ulice, na čo dopredu vôbec nemyslím; proste vždy sa stane to, čo najmenej očakávaš?! • Veľkú pochvalu si taktiež zaslúži i predstaviteľ Jureka, t.j. poľský herec Andrzej Pieczyński, ktorý vskutku pozoruhodným spôsobom zručne sekundoval vyššie spomínanému cynickému protagonistovi, čo je napokon v spoločnej kombinácii, nevídaným zážitkom zo strany priamo zainteresovaného diváka. Tak som sa extrémne ponoril do tohto diania, že som ani nevnímal čas, čo nemôže byť ani lepším vysvedčením pre tento obzvlášť dramaticky poňatý počin, ktorý sa musel stať u našich severných susedov: SKUTOČNOU LEGENDOU.  (21.09.2023)

Wielki szu je staromódní samotář obdařený nejen „ uměním“ nikdy neprohrát v kartách „ hraje se kvůli výhře, je to samozřejmě spojené s penězi, ale hraje se kvůli výhře. Teprve tehdy je možné vyhrát peníze“, ale i pozoruhodnou životní filozofii „ Pokud máš rodinu a dům tak to můžeš všechno vyměnit za peníze, ale opačně to už nejde“. A právě se na něj nalepil mladý, netrpělivý a jeho umem fascinovaný taxikář lačnící proniknout do kouzel velkého mistra. …. „Poker je umění klamu, hráli jsme poctivě. Tys podváděl, já jsem podváděl. Vyhrál lepší.“ A pokud si myslíte, že ke hře je potřeba štěstí, tak vás z toho tenhle báječný a jak je vidět téměř neznámý film rozhodně vyvede „ Štěstí? Štěstí je potřeba si umět správně zorganizovat“ (08.11.2006)