Teória letu

„Viem, že z mojej pozície nemôžem. Ale to neznamená, že nechcem.“ Kúzelný, citlivý, vtipný a troška pikantný film o ťažkých veciach. Divák spozná úprimné filmy na kilometre ďaleko a tento je okrem vynikajúceho scenára podporený skvelým výkonom Heleny Bonham Carter a o nič menej slabšieho Kennetha Branagha. Spolu vytvorili pár nielen na filmovom plátne (Frankenstein), ale i v súkromí (aspoň na nejaký čas). To všetko v réžii dnes takého adrenalínového hitmakera Paula Greengrassa (Bournov mýtus, Let číslo 93). (29.10.2006)

Milé, citlivé, originální... Moc se mi líbilo, jakým způsobem je ztvárněna Jane, její občas až cynické průpovídky a také bych řekla, že film je celkově natočen hodně poutavě. Greengrass pojal tuhle "romantickou komedii" svým jedinečným způsobem a výsledkem je, že lítost cítí divák až jako poslední. (28.12.2006)

Teorie létání naštěstí netrpí neduhy mnoha moderních filmů a nenatáhla prolog na půlhodinu filmového času. Nerozebírá důvody rozchodu Richarda a jeho přítelkyně, neukazuje život Jane před tím, než skončila na vozíku, nepředstavuje nám osamělé hrdiny v nespočtu nedůležitých situací. Místo toho dává hlavní dvojici dohromady už v páté minutě a tím nabízí dostatečný prostor pro to, o čem tenhle film má být nejvíce: o rostoucím přátelství mezi dvěma odlišnými lidmi, kterým v životě cosi schází. Až doposud si nemůžu stěžovat. Bohužel s pozitivem zvaným "rychlý start" přichází i negativum s označením "stejně rychlý konec". Možná je to jen můj problém, ale jelikož byla Branaghova postava v průběhu děje líčena jako nemužná, tápající a hledající smysl života, jsem čekala, že u něj bude docházet k postupné, pozvolné proměně. A zrovna, když jsem vrchol (vlastně spíše rozjezd) tohoto vývoje očekávala, přišel náhle konec. Toliko k záporům. (Ačkoliv sami si můžete přidat další, které mě tentokrát tolik neobtěžovaly, jako například předvídatelnost, nedostatečná "dojemnost", nevýraznost, neoriginálnost.) Pro mě totiž tentokrát vyhrávají pozitiva zvaná lidskost, radost ze života, dospělost a výborné herecké výkony se subjektivním podtextem "Ken Branagh, will you marry me?" (01.11.2011)

Nádherná, vtipná a emotivní romance, která je vskutku hodně netradiční. Moje velká oblíbenkyně Helena Bonham Carter je v roli postižené dívky, která už netouží po ničem jiném než přijít o panenství, naprosto vynikající a v podstatě to samé mohu říct i o Kennethu Branaghovi v roli životního ztroskotance, který se o ní stará. Po psychologické stránce velmi zdařilé, charaktery obou postav jsou vykresleny opravdu moc dobře. Celé je to takové roztomilé a hravé, ale Greengrass dokáže diváka řádně sejmout i emocionálně (důkazem budiž možná nejlepší scéna prolínající Richardovo "vykrádání banky“ a Janino setkání s gigolem). Po Bournově mýtu je tenhle milý a nenápadný filmeček dalším jasným důkazem Greengrassovy režijní suverenity. Do budoucna na něj hodně spoléhám. 70 - 80 % (29.08.2005)

Nevšední filmový zážitek prodchnutý posmutnělou atmosférou. Nevím, co se mnohým komentujícím nezdálo na výkonu Heleny Bonham Carter, ale podle mého skromného názoru zahrála naprosto famózně. I když je příběh poměrně snadno předvídatelný, díky notné dávce cynismu a opravdovosti nemůžu říct, že bych se nebavil. (22.10.2011)