Haló, haló, tady lelek, jak mě slyšíte? Přepínám! Toto heslo po více než deset let neomylně rozsvěcovalo televizní obrazovky po celé Británii, aby do domácnosti milionů Angličanů vpustily postavy a postavičky, zalidňující jeden z nejúspěšnějších britských komediálních seriálů všech dob. Jeho pilotní díl byl natočen už v roce 1982 a celkový počet epizod se nebezpečně přiblížil stovce. Po více než deset let bavily Brity příhody malého francouzského kavárníka Reného Artoise, který neměl jinou touhu, než v klidu a míru obsluhovat hosty svého útulného podničku a sem tam se pomazlit s některou ze svých pohledných servírek (pochopitelně tak, aby se o tom nedozvěděla jeho žárlivá žena!), jemuž však - ó běda! - bylo souzeno stát se nedobrovolným hrdinou odboje.
Neboť se píše rok 1940, světem otřásá druhá světová válka a Reného kavárničku v městečku Nouvion kdesi v severní Francii si jako svůj nový "konspirační dům" vyhlédla místní partyzánská skupina. A přitom je to místo tak nepříhodné! Dnes a denně je plné německých vojáků, kteří si sem chodí odpočinout a rozptýlit se po své náročné okupační práci, a René se má opravdu co otáčet, aby všem jejich požadavkům vyhověl. Pravda je, že se mu zatím docela dařilo vycházet jak s nimi, tak se svým svědomím - protože vyloženě kolaborovat zase nechce, ovšem žít se musí a kápne-li občas z bohatých německých proviantních zásob nějaký drobínek do Reného spižírny, mají z toho prospěch všichni, že...
A nyní je tato idylka tak dramaticky narušena! Jenže odmítnout partyzány dost dobře nejde, první úkol - ukrýt přechodně dva sestřelené britské letce - na sebe vzal konkrétní podobu, vysílačka, která bude zprostředkovávat spojení s Londýnem, je instalována v pokoji Reného tchyně (na jediném místě v domě, kam nikdo nejde, když nemusí!) a chudák René se rázem - zato neodvolatelně - ocitá ve dvojím ohni. Jestli Němci, nedej bůh, přijdou na to, že spolupracuje s partyzány, zastřelí ho. A bude-li se partyzánům zdát, že spolupracuje málo, zastřelí ho zas oni...
Nic se ovšem nejí tak horké, jak se uvaří a nebyl by to mazaný Francouz, kdyby se nedokázal dostat z každé šlamastiky. I když mu to někdy, popravdě řečeno, dá dost práce a i když se přitom občas dostává do nejneuvěřitelnějších komických situací. V nichž mu ovšem s úspěchem sekundují všechny další postavy a postavičky seriálu: mírně přituplý německý velitel města se svým pobočníkem, jejichž jediným zájmem je zaopatřit se na horší časy a zatím si užít všeho, co sladká Francie skýtá; samolibý gestapáček Herr Flick, nezvratně přesvědčený o své nadřazenosti a genialitě; tajnosnubná partyzánka Michelle se svým věčným "Dobře mě poslouchejte, nebudu to víckrát opakovat!"; poručík Gruber, neodolatelně přitahovaný mužným Reného zjevem; britští letci Fairfaix a Carstairs, ztracení v zemi, jejímuž jazyku nerozumějí, a odevzdaně podstupující martyrium tisíce a jednoho plánu na svou záchranu; kasař, zloděj a padělatel pan Leclerc, beroucí na sebe podle potřeby desítky jiných podob; neodolatelný monsieur Alfons, majitel pohřebního ústavu "Rychle a stylově", přitahovaný i přes svůj věk a "budíčka" u srdce ženskou krásou a půvabem...
Autoři se nezastavili před ničím, nic jim nezůstalo svaté. Dělají si legraci sami ze sebe, z Němců i z Francouzů, z hrdinství i z odboje, ze statečnosti i zbabělosti. Snad proto jejich seriál mnohé - pro něž jsou některá témata nedotknutelná - pobouřil. Ale naštěstí mnohem víc bylo těch, které potěšil, kterým přinesl úsměv, pohodu a rozptýlení.
(Česká televize)
Haló, haló, tady lelek, jak mě slyšíte? Přepínám! Toto heslo po více než deset let neomylně rozsvěcovalo televizní obrazovky po celé Británii, aby do domácnosti milionů Angličanů vpustily postavy a postavičky, zalidňující jeden z nejúspěšnějších britských komediálních seriálů všech dob. Jeho pilotní díl byl natočen už v roce 1982 a celkový počet epizod se nebezpečně přiblížil stovce. Po více než deset let bavily Brity příhody malého francouzského kavárníka Reného Artoise, který neměl jinou touhu, než v klidu a míru obsluhovat hosty svého útulného podničku a sem tam se pomazlit s některou ze svých pohledných servírek (pochopitelně tak, aby se o tom nedozvěděla jeho žárlivá žena!), jemuž však - ó běda! - bylo souzeno stát se nedobrovolným hrdinou odboje.
Neboť se píše rok 1940, světem otřásá druhá světová válka a Reného kavárničku v městečku Nouvion kdesi v severní Francii si jako svůj nový "konspirační dům" vyhlédla místní partyzánská skupina. A přitom je to místo tak nepříhodné! Dnes a denně je plné německých vojáků, kteří si sem chodí odpočinout a rozptýlit se po své náročné okupační práci, a René se má opravdu co otáčet, aby všem jejich požadavkům vyhověl. Pravda je, že se mu zatím docela dařilo vycházet jak s nimi, tak se svým svědomím - protože vyloženě kolaborovat zase nechce, ovšem žít se musí a kápne-li občas z bohatých německých proviantních zásob nějaký drobínek do Reného spižírny, mají z toho prospěch všichni, že...
A nyní je tato idylka tak dramaticky narušena! Jenže odmítnout partyzány dost dobře nejde, první úkol - ukrýt přechodně dva sestřelené britské letce - na sebe vzal konkrétní podobu, vysílačka, která bude zprostředkovávat spojení s Londýnem, je instalována v pokoji Reného tchyně (na jediném místě v domě, kam nikdo nejde, když nemusí!) a chudák René se rázem - zato neodvolatelně - ocitá ve dvojím ohni. Jestli Němci, nedej bůh, přijdou na to, že spolupracuje s partyzány, zastřelí ho. A bude-li se partyzánům zdát, že spolupracuje málo, zastřelí ho zas oni...
Nic se ovšem nejí tak horké, jak se uvaří a nebyl by to mazaný Francouz, kdyby se nedokázal dostat z každé šlamastiky. I když mu to někdy, popravdě řečeno, dá dost práce a i když se přitom občas dostává do nejneuvěřitelnějších komických situací. V nichž mu ovšem s úspěchem sekundují všechny další postavy a postavičky seriálu: mírně přituplý německý velitel města se svým pobočníkem, jejichž jediným zájmem je zaopatřit se na horší časy a zatím si užít všeho, co sladká Francie skýtá; samolibý gestapáček Herr Flick, nezvratně přesvědčený o své nadřazenosti a genialitě; tajnosnubná partyzánka Michelle se svým věčným "Dobře mě poslouchejte, nebudu to víckrát opakovat!"; poručík Gruber, neodolatelně přitahovaný mužným Reného zjevem; britští letci Fairfaix a Carstairs, ztracení v zemi, jejímuž jazyku nerozumějí, a odevzdaně podstupující martyrium tisíce a jednoho plánu na svou záchranu; kasař, zloděj a padělatel pan Leclerc, beroucí na sebe podle potřeby desítky jiných podob; neodolatelný monsieur Alfons, majitel pohřebního ústavu "Rychle a stylově", přitahovaný i přes svůj věk a "budíčka" u srdce ženskou krásou a půvabem...
Autoři se nezastavili před ničím, nic jim nezůstalo svaté. Dělají si legraci sami ze sebe, z Němců i z Francouzů, z hrdinství i z odboje, ze statečnosti i zbabělosti. Snad proto jejich seriál mnohé - pro něž jsou některá témata nedotknutelná - pobouřil. Ale naštěstí mnohem víc bylo těch, které potěšil, kterým přinesl úsměv, pohodu a rozptýlení.
(Česká televize)
(viac)
Francouzská vesnice Nouvion, 1941: II. světová válka je v plném proudu a hlavní hrdina, kavárník Renné Artois (Gorden Kaye), zažívá krušné chvíle. Mezi hosty jeho kavárny patří němečtí důstojníci, příslušníci gestapa, francouzští odbojáři i obyčejní vesničané. A Rennému z existenčních důvodů nezbývá, než se všemi znepřátelenými frakcemi spolupracovat. K tomu se ještě ze všech sil snaží, aby jeho manželka Edith (Carmen Silvera) nepřišla na jeho románek se servírkou Yvette (Vicki Michelle), a aby Yvette nepřišla na to, že má současně pletky s druhou servírkou, Marií (Francesca Gonshaw). Odbojářka Michelle ¨Nebudu-to-víckrát-opakovat¨ Dubois (Kirsten Cooke) v jeho kavárně ukrývá dva uprchlé britské letce (John D. Collins a Nicholas Frankau), velitel města, plukovník von Strohm (Richard Marner) zase ukradený obraz Padlé Madony, který mu má po válce zajistit příjemnou penzi. Německý poručík Gruber (Guy Siner) se Rennému dvoří, senilní odbojářský padělatel LeClerc (Jack Haig) se pro změnu dvoří Renného protivné tchyni (Rose Hill) a aby toho nebylo málo, kavárnu často v přestrojení navštěvuje všemi obávaný Herr Flick z Gestapa (Richard Gibson). Nešťastný Renné tedy musí obratně kličkovat a lhát, aby se vůbec dožil konce války.
(Oskar)