Mnichov: Na prahu války

Briti si robia apológiu Mníchovskej zrady. Oni vlastne boli tí mierotvorci, vôbec nikoho nenechali v štichu, oni mysleli len na dobro Európy. Pritom ich zrada sa nedá ospravedlniť ničím, ako spojenci zlyhali na celej čiare. A aj keby sa dnes opakoval podobný scenár, vybrdli by sa na nás podobne. V podstate sa vysrali aj na Poľsko. Veď keď ho Hitler napadol a tým sa začala 2. svetová vojna, tak zo strany Nemcov to bola Blitzkrieg a zo strany spojencov len Sitzkrieg - teda oficiálne vyhlásili vojnu, ale nerobili vôbec nič, pokiaľ nenapadol Hitler aj ich. Apropo Hitler, to už nevedeli nájsť herca, ktorý by sa aspoň trocha podobal? To si myslia, že hocjakému komparzistovi nasadia polfúzik a už vyzerá ako Hitler? (22.01.2022)

Z hlediska udržení napětí a epiky se film jeví v pořádku, ale skoro všechny hlavní linky jsou v něm směšně filmově přepísknuté. Jako by byl celý příběh poskládaný z nesourodých scének, které se na různých místech v různých časech odehrály, a nyní je potřeba předvést je s důkladným přednesem před tabulí. A ten premiant u katedry, to je vystresovaná malá rybička, která se všeho bojí, nikdy nic nezažila, dostala sice ve svém akváriu důležitou funkci, ale nejspíš protekčně, protože nezvládá ani základy komunikace se svými nejbližšími a vůbec tak nějak leží stále mezi svou postavou a strachem ze zkoušení… Člověk neví, jestli je větší problém na straně scénáristy, nebo herců, ti se však zdají být, s výjimkou toporného a stále stejného George MacKay, ve skvělé formě… Chamberlain byl politik, nikoli romantický dobrák od kosti, který chtěl spasit svět, ale snahu o jistou restauraci a poctu mezi všemi těmi nechutnými Churchilly si nakonec určitě zaslouží, stejně tak jako Munich – The Edge of War si zaslouží své místo mezi snímky o WW2. V každém případě je jedním z relativně slušně řemeslně odvedených podnětů k přemýšlení. (07.06.2022)

Film, který není špatný, ale ani nějak skvělý. Rozehrává špionážní zápletku na pozadí sjednávání mnichovské dohody, ale důvod je nejasný, když získání tajného dokumentů k ničemu nevede. Konečná poznámka, že dohoda získala Británii čas na válku, vlastně vůbec neladí s vyzněním filmu, kde je Chamberlain vykreslený jako naprostý naiva. Hitlera hraje stejný herec jako v Pádu třetí říše Goebbelse, akorát mu není vůbec podobný... (26.01.2022)

Netflix se opět předvedl jako moderní nástroj masové propagandy. Tentokrát však nechává ekologii spát a raději si bere na mušku přepisování dějin. Jsme v Mnichově roku 1938 a nad Československem se stahují diplomatická mračna. Za fiktivním příběhem dvou kamarádů ale sledujeme počínání britského premiéra Nevilla Chamberlaina. Tento jinak docela dobrý politik, jehož zeměpisný obzor nicméně obsáhl maximálně tak jižní Itálii, kam jezdil s manželkou na dovolenou, se vyjádřil, že "Británie si nemůže dovolit riskovat válku pro zemi a národ, o kterém my Britové nic nevíme". Tou zemí a národem myslel Československo a Čechy. Zde nám však netflixovští propagandisté předkládají Chamberlaina jako moudrého a prozíravého politika, který má Hitlera přečteného, válku očekává, a podpisem Mnichovské dohody jen pro Británii získává čas... Asi netřeba dodávat, že Mnichovem získal čas, ale hlavně československé zbraně a průmysl, především Herr Hitler... Ale kdo ví. Možná, že film má hlubší "výchovný" záměr a dopředu umetá cestičku veřejnému mínění v Evropě, až Rusko na Ukrajině vykoná nový Mnichov... (29.01.2022)

Dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu, která byla podepsána 29. 9. 1938 v Mnichově Hitlerem, Mussolinim, Chamberlainem a Daladierem...údajně i Poláky. Spojenci podepsali diktát  Hitlera a nenamáhali se ani k tak velkému rozhodnutí pozvat vládu ČSR. V říjnu už naše tehdejší vláda pod nátlakem diktát přijala. Současně  byly další územní požadavky Maďarska, Polska, osamostatnění Slovenska a Podkarpatské Rusi. Ten film nebyl marný a zbytečný pro toho, kdo chce být informován jaký byl úhel pohledu v GB, a znát skutečné pohnutky...  ,, o nás, bez nás,, bylo bohužel pravdou. Nedodržením spojeneckých závazků se otevřela Hitlerovi cesta do Evropy a dál. Mohu říct, že mi chvílemi nebylo příjemně, když mi docházely veškeré souvislost, především z jednání ješitného Chamberleina a Daladiera. Dějem se vine setkání dvou kdysi dobrých kamarádů ze společných studií v Oxfordu - Anglického  úředníka pracujícího v kanceláři pro diplomatické služby,  a Německého diplomata... pro mne zajímavý film z historického pohledu na osud naší republiky. No a jako zvláštnost :-) Adolf Hitler měl hnědé oči. Tady je nám prezentován modrooký a vyzáblý, takový hodně nepovedený, což se o dvojnících Göringa, Himmlera, nebo Hesse říct nedá, ti byli vybráni pečlivěji. (21.01.2022)