Oppenheimer

Takový ten film, u kterého jsem během prvních dvou minut věděla, že mě čeká něco mimořádného. Christopher Nolan točí jako dneska už málokdo, opět se jedná o poctivý kus filmařiny a vizuálně něco tak úžasného. Je třeba si však uvědomit, že v první řadě jde o politicko-soudní drama, kde se velká část filmu odehrává ve dvou místnostech, kde banda chlapů mluví a tempo těchto dialogů je opravdu zběsilé, a tohle rozhodně nesedne každému. On ten film ani nejde divákovi moc na ruku, je třeba věnovat pozornost každičkému malému dialogu a detailu, aby divákovi došla celá pointa a co se vlastně tvůrci snaží říct. Já jsem Nolanovi zobala z ruky, byla jsem přikovaná do sedačky od první do poslední minuty a tři hodiny utekly jako nic. Trinity test a posledních pět minut mě odzbrojilo úplně a z kina jsem odcházela s pocitem, že chci nutně o tom filmu s někým mluvit a přemýšlet o všem, co jsem viděla. Kino navštívím určitě alespoň jednou. (22.07.2023)

Hlavní důvod, proč si Nolanova Oppenheimera cením, je kombinace jeho téměř dokumentaristické výpovědní hodnoty s mainstreamovými líbivými prvky, které dokáží diváka zaháčkovat a nefalšovaně bavit. Je to jednoduchý recept, který umožňuje "vnutit" chytrou myšlenku i méně chytrému, resp. méně trpělivému diváku. Příběh vzniku atomové bomby je nesmírně důležitá součást moderních dějin a lidé by měli všechny ty okolnosti znát. Nolan skvěle pracuje s dynamikou příběhu, pomáhá si nechronologickým vyprávěním, výraznou hudbou, dokáže vyvolat napětí pouhými dialogy a zkrátka umí rozpoutat fenomenální konverzační drama jako málokdo. Nolan ukazuje, proč a v čem může být i mainstreamový film opravdové umění. Zkrátka tohle funguje! 9/10 (26.12.2023)

V mnoha ohledech přesně takový film, jaký jsem čekal, v mnoha ohledech ještě o něco lepší. Christopher Nolan tentokrát zpracoval rozporuplné téma naprosto precizně nejen jako režisér, ale i jako scenárista, protože je sice pravda, že v Oppenheimerovi "se pořád mluví", ale všechny ty mono- a dialogy jsou napsané tak, že se v nich neutopíte. Ano, možná vás jejich tíha někdy na chvilku stáhne pod hladinu, ale ne na dlouho, protože každá taková scéna končí jasně srozumitelnou pointou, na níž zase stojí scéna následující. Chaos (jakkoliv sympaticky bezohledný) jménem Tenet, který trestá i pár vteřin nepozornosti, se neopakuje. To vše s neskutečně skvělým obsazením, jemuž vévodí trio Murphy, Damon a Downey Jr., v chytrém podání dvou rozdílných pohledů na tutéž věc, které se protnou v závěru s mrazivou myšlenkou, jež ve mně dlouho doznívala. (21.07.2023)

Vysoká očekávání, velmi intimní dílo. Návštěva IMAXu ve Floře vnímám jako povinnost u všech nolanovych snímků. Tady je to možná nejméně zásadní, ale přesto doporučuji. Film samotný vnímám jako cestu do hlubin duše vědce, občas mě překvapuje jak Nolan mění tón, ale celkově jsem rozhodně spokojený. Ta struktura vypraveni není tak výjimečná jako u jiných jeho filmu,ale rozhodně atraktivní. Stejně scény v různé barvě a různém vyznění mi trochu připomínají Scottův Last Duel (jedna situace z více pohledů, jemně rozdíly). Je to filmová báseň,která bude v televizi poloviční a o jejím dopadu na dějiny bych zatím nespekuloval. (28.07.2023)

Řemeslně se jedná bez pochyb o chirurgicky přesný a vrcholový film, který je laboratorně ozkoušený, aby v něm nebylo nic navíc a nenudil ani na vteřinu. Oppenheimer je tedy úžasný audiovizuální zážitek, který je ale lehce podražen vlastními ambicemi. Ten film, tak neskutečně spěchá s veškerým děním a infem, že je fyzicky nemožné se ponořit do jednotlivých situací, jejich emocí a atmosféry (Během 4 minut dojde na setkání Oppieho s budoucí ženou, první polibek v Novém Mexiku a následné zjištění, že už je Kitty těhotná a budou se brát). Právě skrze to tempo a rychlé střídání krátkých záběrů, na mě 50% snímku působí jako montáž Oppenheimerova života, víc než jako film. Škoda, protože zbylých 50% je naprosto vynikajících. Když film zpomalí a věnuje se chvíli situacím a událostem do hloubky, pak si vesele rochním a celé to prožívám na maximum. Kdyby se lépe vyfiltrovalo, co je a není podstatné pro tento příběh a témata, jaké chce Nolan primárně rozebrat a tak by měli důležité scény větší prostor dýchat, tak potom by to pro mě byl film roku. Ovšem i přesto se jedná o vynikající film, který by si nikdo neměl nechat utéct. PS.: Velice souzním s komentářem od Rimsyho. (03.08.2023)