Jesus Christ Superstar

Pokud vám Ježíš připadá ve filmu jako namyšlený frajírek, apoštolové jako banda agresivních gaunerů a další postavy dojíždějící akorát na sešněrovanost vůči televizní insenaci, je přece jen něco špatně. Teda přiznám se, že nejsem křesťan, ale jestli i mně připadá tenhle film jako výsměch proti křesťanství, přece jen to něco znamená. Alespoň že I Don't Know How To Love Him a představitelka Magdalény za něco stála... (21.01.2010)

Celkove druhe zpracovani tohoto klasickeho muzikalu, ktery jsem mel moznost videt a musim uznat, ze se mi velmi libil. Cely je zahran a natocen velmi zive, rychle, moderne, samozrejme kvalitne zazpivan a podle meho nazoru slusne zahran (ale Máří Magdaléna jednoznačně boduje). Toto zpracování mě velmi zaujalo. Doporučuji (24.03.2004)

Ne všechny muzikály jdou natočit a Jesus je toho dokladem. Původní verze je také otřesná hlavně kvůli pěveckým (ne)výkonům, ovšem nové zpracování předčilo všechna má poslechová očekáváníModernizace a zřetelná snaha o nový pohled podle mého vyzněly naprázdno. Tvůrci měli svou pozornost spíše než kulisám a kostýmům věnovat obsazení, které je, s výjimkou Mary a částečně sboru, tragické – zejména hysterický Judas je velkým omylem. Jesus v podání Glenna Cartera je prázdnou postavou – intonace, barva hlasu, herectví – nic z toho tu nefunguje, takže i krásna píseň Gethsemane (I only want to say) zaniká v nepřesvědčivém provedení. Tak je tomu bohužel u některých dalších melodií, z čehož plyne, že divák nemůže (a ani nemá proč) prožívat úžas, křivdu a dojetí. Výjimku tvoří výše zmíněná Mary (Renee Castle), jejíž citlivé vyznání "I don’t know how to love him...He scares me so. I want him so. I love him so." je skutečně krásné. (13.11.2003)

S hippies se to nedá srovnávat, to rozhodně ne...ale proč bychom to činili? Zpracování dané tématiky touto famózní hudbou a těmito texty bylo, je a bude vždy mistrovské a jakési vizuální pojetí toho všeho si také žádá určitý pokrokový přístup. A i toto zpracování tomuto požadavku odpovídá, takže se vlastně o tragédii nejedná, jde o zdařilý počin... (05.03.2011)

Muzikál Jesus Christ Superstar je vůbec nejlepší muzikál jaký kdy vznikl. Prvnímu filmovévmu zpracování z roku 1973 chybí k dokonalosti snad jen přítomnost Iana Gillana z Deep Purple, který se objevil na desce. Tato verze je plná rozporů. Na jedné straně zatraceně příšerné scény s apoštoly (Při pohledu na ty nagelovaný hezounky oblečený v nátělníkách, jak se navzájem přihřátě objímají a hladí se mi skoro chtělo zvracet - nic proti homosexuálům, ale tohleto sem prostě nepatřilo), vojáci, kteří vypadají jako Darth Vader se struhadlem na obličeji a pilát stylizovaný coby důstojník gestapa (patřičné insignie samozřejmě chybí), a nesympatický plešatý fantomas Anáš. Na druhé straně se zde však objevují kvalitní pěvecké výkony, skvěle zvládnutá postava sympaťáka Jidáše v kožené bundě, který jako jediný stojí nohama na zemi a je schopen dívat se na věci s nadhledem, a plno hodně silných scén (Pilátův soud, sundávání z kříže, Jidášova sebevražda nebo cesta Ježíše ze zahrady Gethsemanské před kněží - ten hororvý dav mužů s černými klobouky a žen zahalených v černých kápích a s baterkama v rukou si nešlo neužívat). Klady nakonec převážily nad zápory, i když se apoštolové z Modré ústřice vytrvale snažili svým příšerným zjevem a vytrvalým projevováním lásky k bližnímu svému o opak. (25.07.2008)