Réžia:
Nick MorrisVOD (1)
Obsahy(2)
Sedm posledních dní Kristova života, viděných očima Jidáše Iškariotského. Triumfální Ježíšův vjezd do Jeruzaléma na Květnou neděli, jeho tragická a bolestná smrt na Golgotě... To jsou mezníky sedmi posledních dní jeho života, viděných očima Jidáše Iškariotského. Muže, který byl jeho učedníkem i přítelem, a který jej nakonec - proto, aby se naplnila sudba - musel zradit...
Psal se rok 1971, když se příběh posledních dní Ježíšova života poprvé objevil na divadelních prknech londýnského West Endu. A rázem bylo jasné, že svět muzikálu už nikdy nebude stejný jako dřív. Senzace, kterou jeho první uvádění všude ve světě vyvolávala, s léty opadla, přízeň diváků však přetrvala do dnešních dnů. Důkazem toho je mimo jiné i nejnovější, značně zaktualizované, londýnské jevištní nastudování s Glennem Carterem jako Ježíšem a Jeromem Pradonem jako Jidášem, které se stalo základem tohoto filmového přepisu. Ambiciózní - a mimořádně finančně náročný - filmový projekt vznikal ve slavných londýnských studiích Pinewood, kde byl muzikál více než 5 týdnů natáčen na 4 kamery. Byla pro něj pořízena i zcela nová zvuková nahrávka, kterou natočil sedmdesátičlenný orchestr.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (83)
Až na nešťastne falzetujúceho Chesusa je každá jedna scéna oproti filmu minimálne "krát dva"! A Jeremo je Boh! Osobne nesúhlasím (no na druhú stranu chápem) - percentuálny spád oproti filmovému originálu. Ale tu, v divadelnom prevedení je hudba s hlasmi aspoň v kompatibilnejšom pomere. A tiež kvitujem veľkú odvahu pri absolútne inom poňatí niektorých klasických kúskov ( operný pilát, swingový herod... ). Nebyť tohto : http://www.youtube.com/watch?v=X_mJgVwQ3Qw (čo je zjavne nenapodobiteľné) by som povedal, že prerábka predčila svoj filmový základ. ()
Toto je něco mezi éterickou hippie verzí z roku 1973 a ostřejši rockovou verzí ze Spirály. Oproti některých recenzím jsem zde nepostřehl, že by někdo zpíval vyloženě špatně nebo dokonce "nepříjemně". Ani to není možné - Webberova schvalovací komise by je rychle nakopala do zadku. Prostě je to v některých případech trochu jiné pojetí zpěvu, což nevadí. Role Ježíše mírně poslabší. Postavy Máří Magdalény, Jidáše, Kaifáše a hlavně Piláta se mi moc líbily a ten soud je nejlepší scéna filmu. Vlastně jsem tu vyjmenoval a pochválil všechny hlavní role, takže film je více než dobrý. ()
Nevím, čím to je, ale tahle verze mě oslovuje stále víc a víc, jakkoli ani ona nemůže nahradit divadelní zážitek. Proti originálnímu zpracování ze sedmdesátých let má navrch především herecky, jako by byli aktéři do svých postav více "zažraní". V tomto směru zaujme hlavně Jidáš Jeroma Pradona, který by s hlasem Dana Bárty mohl být naprosto ideální představitel téhle postavy, ale ta lehkost v jeho zpěvu prostě schází. Trochu mě každopádně zaráží tak rozdílné hodnocení obou filmových verzí Ježíše. Oběma nechybí originální nápady a atmosféra, zároveň ale obě strádají v některých pěveckých výkonech. I sebeslabší adaptace však stojí za shlédnutí pro těch 100 minut hudby, která už nemůže být překonána. ()
Ne všechny muzikály jdou natočit a Jesus je toho dokladem. Původní verze je také otřesná hlavně kvůli pěveckým (ne)výkonům, ovšem nové zpracování předčilo všechna má poslechová očekáváníModernizace a zřetelná snaha o nový pohled podle mého vyzněly naprázdno. Tvůrci měli svou pozornost spíše než kulisám a kostýmům věnovat obsazení, které je, s výjimkou Mary a částečně sboru, tragické – zejména hysterický Judas je velkým omylem. Jesus v podání Glenna Cartera je prázdnou postavou – intonace, barva hlasu, herectví – nic z toho tu nefunguje, takže i krásna píseň Gethsemane (I only want to say) zaniká v nepřesvědčivém provedení. Tak je tomu bohužel u některých dalších melodií, z čehož plyne, že divák nemůže (a ani nemá proč) prožívat úžas, křivdu a dojetí. Výjimku tvoří výše zmíněná Mary (Renee Castle), jejíž citlivé vyznání "I don’t know how to love him...He scares me so. I want him so. I love him so." je skutečně krásné. ()
Modernější = (pro mě) lepší. Asi i proto, že se v lecčems blíží legendární (opět pro mě) pražskému zpracování (té 2. verzi myslím). A kdo viděl letošní (2012) předávání Tony Awards, ví že na Broadwayi momentálně hrají Ježíše úplně masmediálně, včetně videa, titulků a zpráv. Prostě pouze rádiem, novinama, televizí a internetem se teď dá lidem prodat (každá) vize ;) ()
Galéria (7)
Fotka © Universal Pictures
Zaujímavosti (2)
- Jérôme Pradon (Jidáš) v rozhovoru přiznal, že měl problémy s rozsahem písní v Jidášově rejstříku a že v živém muzikálovém vystoupení před publikem by tuto roli asi nebyl schopen uzpívat. (Morien)
- Glenn Carter se vyjádřil, že Ježíše hrál spíše jako politického vůdce, kterému se věci vymkly z rukou, než jako božským duchem obdařenou bytost. (Morien)
Reklama