Nevěrné hry

Velice dobře zvládnuté téma o psychologii a mezilidských vztahů čechoslováků na malé slovensko-maďarské vsi. Vše je založeno na drobných věcech příběhu, Stivínová a Hubinská zde ze sebe vymáčkly opravdu co mohly. Kamerou natočen příjemný snímek, střihově však divák místy ztrácí orientační přehled. Celkem příjemná podívaná, pokud se soutředíte a necháte se vtáhnout do děje. Pokud ne, pak je to vše o ničem..... (27.06.2004)

Klavíristka Eva (Zuzana Stivínová) následuje svého manžela (skladatele) Petera (Peter Bebjak) do zapadlé vesnice kdesi na slovensko-maďarské hranici. Peter zde nachází klid na svoji práci, ale pro "městskou" je zdejší prostředí terorem. Jazyková bariéra (obyvatelé moc slovenštinu neberou, češtinu už vůbec), problém s hledáním práce (příležitostné hraní v kostelech) a ochladnutí partnerského vztahu + návštěva temperamentního rodinného přítele Andreje - to vše dospěje k jedinému - milostnému románku právě s Andrejem... Těžce psychologický film Michaely Pavlátové mě svoji rychlostí (resp. pomalostí) děje uspával. Ani pokus o noční rej mě z ospalosti nevytáhl - postavy jsou (až na Andreje) dost nevýrazné (a v některých případech i zbytečné). Nejlepší scéna (kromě finálního klavírního duetu) je asi nakupování Evy v místním (= maďarském) obchůdku... (28.07.2008)

Pekná letná dedinská maďarská atmosféra, skoro ako u nás doma... dobrá muzika, výborne civilne sympatickí herci a potom všetky tie klasické malicherné, drobné a pritom obludne veľké veci, ktoré robia ľudskú existenciu tak nešťastne obmedzenou a neznesiteľnou, kedy sa totálne stráca radosť zo všetkej tej parády života. ___ Oproti iným, podobne vzťahovo zameraným dielam veľmi prirodzený snímok, za všetky drobné.. (03.03.2010)

Zase som na csfd náhodou narazil na film, na ktorý som už dávno zabudol. Spomienky sú už mlhavé, ale príjemné. Je škoda, že takto civilné a uveriteľné čs filmy sú stále skôr raritou a že ak sa raz za čas natočia, tak sa na ne aj rýchlo zabudne. V televízii na tento film narazíte iba veľmi zriedka. 70% a v dobe, keď som ho videl, aj viac. (19.10.2013)

Samota ve dvou, odcizení a znovunalezení, obojí je z dění a hereckých výkonů doslova cítit. Není na to třeba hlasitých hádek, stačí pohledy při tichém nepochopení, nebo pozdějším uvědomění si. Jako studie jednoho vztahu dokonale uvěřitelné (scéna klavírního duetu!), jenže pro ten vztah jsou důležití i jiní, co se tak nějak mihnou, nebo mají chvíli prostoru, aby později z příběhu zmizeli bez smysluplného závěru. Naštěstí se to netýká Janky, která je snad ještě zajímavější, než oni dva. Kristína Svarinská také spolu se Zuzanou Stivínovou předvádí vůbec nejlepší výkon. Podivný střih a snad i pokus o syrovější kamerové pojetí, tomu však příliš nepřidává. 65% (26.10.2023)