Nevěrné hry

Klavíristka Eva (Zuzana Stivínová) následuje svého manžela (skladatele) Petera (Peter Bebjak) do zapadlé vesnice kdesi na slovensko-maďarské hranici. Peter zde nachází klid na svoji práci, ale pro "městskou" je zdejší prostředí terorem. Jazyková bariéra (obyvatelé moc slovenštinu neberou, češtinu už vůbec), problém s hledáním práce (příležitostné hraní v kostelech) a ochladnutí partnerského vztahu + návštěva temperamentního rodinného přítele Andreje - to vše dospěje k jedinému - milostnému románku právě s Andrejem... Těžce psychologický film Michaely Pavlátové mě svoji rychlostí (resp. pomalostí) děje uspával. Ani pokus o noční rej mě z ospalosti nevytáhl - postavy jsou (až na Andreje) dost nevýrazné (a v některých případech i zbytečné). Nejlepší scéna (kromě finálního klavírního duetu) je asi nakupování Evy v místním (= maďarském) obchůdku... (28.07.2008)

Pekná letná dedinská maďarská atmosféra, skoro ako u nás doma... dobrá muzika, výborne civilne sympatickí herci a potom všetky tie klasické malicherné, drobné a pritom obludne veľké veci, ktoré robia ľudskú existenciu tak nešťastne obmedzenou a neznesiteľnou, kedy sa totálne stráca radosť zo všetkej tej parády života. ___ Oproti iným, podobne vzťahovo zameraným dielam veľmi prirodzený snímok, za všetky drobné.. (03.03.2010)

Manželstvo skladateľa a klaviristky by malo byť ideálne, ale potom sa vyvinie do stavu samota vo dvojici. Maďarsko-slovenská dedinka je krásnym prostredím pre únik z mesta, vôňu trávy bolo priam cítiť, ale Praha je Praha, umeniu praje oveľa viac. A nielen umeniu. Na takýto krátky film som sa veľmi dobre vcítil do viacerých postáv, ich konanie bolo prirodzené a podfarbené skvelou hudbou počas celého filmu. Aj tá hudba (Petr Hromádka) prispela k silným štyrom hviezdam, od takéhoto zabudnutého filmu som to nečakal. –––– Mal by som častejšie púšťať Evu do Prahy. Asi jej chýba. –––– Dobre robíš, že ju nepúšťaš von. Pekná ženská má sedieť doma na riti. –––– Nevážite si to, čo máte. Nemáte starosti a tak si komplikujete život. –––– Nikdy! Nikdy sa nevydám. (29.11.2016)

Velice dobře zvládnuté téma o psychologii a mezilidských vztahů čechoslováků na malé slovensko-maďarské vsi. Vše je založeno na drobných věcech příběhu, Stivínová a Hubinská zde ze sebe vymáčkly opravdu co mohly. Kamerou natočen příjemný snímek, střihově však divák místy ztrácí orientační přehled. Celkem příjemná podívaná, pokud se soutředíte a necháte se vtáhnout do děje. Pokud ne, pak je to vše o ničem..... (27.06.2004)

Já si myslím, že celkem zbytečnost. Zajímavé, že s českými filmy, kde se objeví klavír, mám fakt problém (příklad "Tajnosti" 2007). Snad ten nástroj má dát filmu punc jakési intelektuální nadřazenosti. Tady o tomto nemůžu ani říct, že to bylo civilně natočené, protože tyto rádoby intelektuální filmy se o to snaží, ale jde tam cítit ta pachuť určitého záměru. Aby to jako vypadalo civilně, ale zase ne tak moc. Rozdíl můžou poznat přece jen zasvěcení intelektuálové. No. lidé si navzájem zahýbají, tak z toho uděláme normu a vytřískáme filmové body. 32 %. (02.03.2021)