BANGER.

S velkým předsudečným despektem jsem mačkal plej v domnění, že se dočkám nějaké náctileté pičočalamády pro sociálně síťově angažované vymatlance, kterou ihned spláchnu do hajzlu. Och, jak jsem se v Toho žita hospodáři krutě zmýlil! Dostal jsem totiž na naše lůzry a hnoje nebývalý, mrazivý až znepokojivý výlet do sice hnusného, ovšem reálného světa potratů dělnické třídy, vyrachtaných živlů, naprosté mentální spodiny, smažek, hokynářů se „smíšeným zbožím“ a kraniálně vylízaných instapičinek, vkusně balancující mezi Trainspottingem a Mandragorou. Tady trochu prrr, jen dramatická hyperbola, honiči hned nebudou stahovat kalhoty, zas tak explicitní to není, jen děsící, s čím vším tu musíme obývat Zeměplacku. Kupříkladu i s prvotřídně vymaštěnou solvinou, pissničkářem, tedy vlastně recitátorem blahoslavených s vkusně pokerovanou držkou a la Bory, obskurně odporným pičusem, kterého kdyby jiné lopaty neposadily do vaty, doteď somruje na piko před Kauflandem u Karolíny. K těm všem pozitivům to má i naprosto skvělého cigoše, fuckt klobouček, more, a i mimo plátno odpudivě slizká buznička, Mišík junior, to bez blonďatého žužupřelivu a v neteplouškých hadrech dal k mému velkému překvapení totálně famózně. Takže hluboká poklona, pane Sedlák, doufám, že to mezi těmi korektně zdegenerovanými, pozlátkovými pamrdy dneska klapne, a Vy i díky té trapkoceně budete moci s těmi parádními sondami do žumpy utěšeně pokračovat. (04.03.2023)

Plné energie a agrese - v dobrém slova smyslu. Možná by to na konci nemuselo nabrat až takový formát over the top morality (ne ve smyslu "drogy jsou špatné", ale erbenovsky-antického osudového trestu za osobní transgresi), ale to vadí jen trochu. Mišík se pro roli narodil, ale opravdový objev je Marsell Bendig, kterého chci příště v hlavní roli, ne jen jako sidekicka. (06.07.2022)

Česká pecka roku 2022, která strká Arvéda do kapsy. Autenticky a napínavě napsaná i natočená a to tak, že máte pocit, že po té Praze běháte a zabředáte do děsivého průseru s hlavními hrdiny. Krásnej dramatickej oblouk hrdiny a přesvědčivej Mišík. Trochu škoda, že to do nemalé míry působí jako dravější a zdařilejší remake Perníkové věže. (23.05.2023)

Jsem rád, že jsem tenhle progresivní kus zvládnul před předáváním Českých lvů. U jinak skvělého Marsella bych místy uvítal titulky (artikulace občas hodně na štýru), u Adama bych se naopak chtěl omluvit, protože jsem (mu předem) fakt nevěřil. Tahle sázka na nejistou kartu ale vyšla parádně. Drogy neberu, daným jazykem nemluvím, TikTok nesjíždím a když už Sergeje, tak raději detroitskou ikonu Fjodorova nebo skladatele Prokofjeva. Tuhle dravou velkou rybu, teda rappera, jsem fakt neznal. Každopádně tohle, more, bylo nápaditý, autentický a energický. Máme tu frustrovaného drogového dealera, který se hodlá díky penězům z prodeje stát slavným rapperem, doufajíc, že ti zmrdi budou znát jeho ksicht, a doufajíc, že jeho raketový start kariéry zachrání jeho evidentně dávno mrtvý vztah. A máme tu rovněž drogami věčně opojeného nejlepšího kamaráda, se kterým musí za pár hodin sehnat balík peněz, aby nahrál svůj vytoužený banger. Výsledek je dravý, neskutečně vtahující a nemá moc hluchých míst. Adam Sedlák téhle generaci přinejmenším rozumí, zvolil skvělý vizuál a divákům předložil výtečnou sehranost ústředního dua. Vážnější uchopení v poslední třetině mi nevadilo, zároveň chápu, že mnozí budou mít potíž s problematikou užívání drog, které (ač řada momentů vyznívá negativně) působí prostě cool. (04.03.2023)

Rap téměř vůbec neposlouchám a jméno Sergei Barracuda mi nic neříkalo, dokud jsem si nepřečetl pár zdejších komentářů, přesto jsem byl zvědav na vychvalovaný český snímek, který by mi mohl svět rapové hudby přiblížit. Za těch pár scén, díky nimž se film občas skutečně věnoval rapové muzice, plus zajímavé vyvrcholení během koncertu, dávám 2 hvězdičky. Jinak mě prostě nebavilo sledovat plytce načrtlé "osudy" totálně nesympatických postav feťáků ve filmu natočeném příšernou roztěkanou kamerou a bonusem v podobě nejedné vyloženě nechutné scény či otravně blikajících světelných filtrů. Když to srovnám s Refnovým Dealerem, z nějž Sedlák dle vlastního vyjádření inspiračně vychází, tam mi alespoň ta zběsilá kamera dává ve spojení se stavem neustálého napětí hlavní postavy smysl a tomu filmu se na mě podařilo ono napětí a tíseň působivě přenést. Zde sledujeme dva feťáky, z nichž jeden si nakonec vyplní touhu nahrát jeden rapový song... a co bude dál? Nějak se obávám, že i další Alexův život bude probíhat opět stejně ve znamení drog, jež v zákulisí neustále fetuje i jeho velký hudební vzor... a mě to jaksi míjí sledovat a prostá zápletka o snu nahrát jednu píseň se ukázala pro celovečerní film v tomto podání malo nosná. [50%] (15.07.2023)