Fabelmanovci

Tomuhle filmu jsem minimálně do půlky notně křivdil a v duchu si už připravoval komentář o tom jak to senilnímu Stevenovi natřu za to, že už točí čím dál slabší kousky. Jenže, oni se nakonec i ti Fabelmanovi rozjedou a co je ještě lepší i nám hodně sdělí o tom šikovném klučinovi, z kterého se vyklube určitě jeden ze 3 nejslavnějších režisérů všech dob. Schválně komu z vás se nevybaví při vyslovení slovíčka Režisér jako první Spielberg. Michelle Williams považuju stále za jednu z nejvíce nehezkých hereček. Zajímavý film, který mě dokázal popostrčit i k West Side Story. Díky Fabelmanovým ten muzikál dám. 75% (27.02.2023)

Další z filmařů, který natočil svou životní pouť a pokud jde o Spielberga, když měl (jako každý) i svoje slabé chvilky, režisér je to světovej, stejně jako tenhle snímek. Radost, smutek, dojetí a fascinace pohyblivými obrázky, jo, to je naše. Jediný mínus - chvílemi emocionální vypjatost, ale v tomhle příběhu jde o vše, že. Za Davida Lynche dík! 90%. (30.05.2023)

Nádherná autobiografická zpověď legendárního režiséra, v níž skrze zjevné i chytře nenápadné náznaky probleskují jeho typické režisérské postupy. Snímek The Fabelmans nám ukazuje tu nejvíce formativní část režisérova dospívaní, v němž se položily základy jeho nehynoucí lásce k filmovému řemeslu a režii jako takové. Celý tento příběh následně obepíná bolestivě známý příběh jeho rodičů, což ho donutí přemýšlet a pochybovat o všem co doposud poznal. Spielberg se všemi těmito ingrediencemi pracuje přesně tak jak čekáte, takže na ploše čítající 151 minut vytváří vtahující filmový koktejl, který ve svých nejsilnějších momentech dokáže být vtipný, třeskutě břitký, krásně rodinný, ale především dokonale uvěřitelný. Po celou dobu stopáže jsem se kochal každou vteřinou tohoto bezesporu dokonalého zážitku, který na dnešní smutně strnulé filmové scéně působí jako čisté zjevení. Steven Spielberg zkrátka natočil krystalicky čistý film po všech stránkách. Pokud jste tedy, stejně jako já, fanoušky jeho práce, snímek The Fabelmans by Vám rozhodně neměl uniknout. Nic takového už se (bohužel) dnes opravdu netočí. Výborná práce! PS: U závěru snímku s režisérem Johnem Fordem (epický David Lynch!) a hledáním horizontu mi ukápla slza dojetí. Tohle je prostě cinefilní zážitek se vším všudy! „Movies are dreams that you never forget.“ (11.01.2023)

Je to něžný a emocionálně úplný film, který také vzdává hold Spielbergovým rodičům. Jeho dětství míří do lesa temných pravd dospělosti. Vše je zabalené do jednoduchého vyprávění s pochopením a láskou. Půlka jsou nostalgické paměti, půlka óda na sílu filmů. Částečně zrod umělce, částečně rodinné drama. (11.01.2023)

Na Fabelmanovi jsem přes víkend stihl zajít dvakrát a zejména podruhé jsem u nich zažíval pocity, které už si s moderními filmy dávno nespojuji. Dvouapůlhodinová anamnéza slavného filmaře o jeho složitém formativním dětství v rozpadající se rodině je určitě nejkrásnější snímek, jaký jsem za dlouhou dobu viděl, a skýtá narativní postupy tak rafinované a přitom mnohdy úplně nenápadné, že by se generace mladých režisérů opět mohla v kině učit. Příběh začínajícího filmaře a jednoho trpkého rozvodu stojí na střídání umělecké a racionální perspektivy. Kamera protagonistovi odhaluje věci, jež lidské oko v reálu nikdy nepostřehne (včetně maminčiny nevěry v pozadí natáčené akce), a díky fotografické formě záznamu, s nimž můžete ve střižně různě manipulovat, se filmy stávají tím nejspolehlivějším zdrojem existence. Něčím, nad čím můžete mít kontrolu a co dokáže podat autorské formy reprezentace. V závěru to rodinnou situací ztrápený Sammy využije ke glorifikaci školního šikanátora ve školním videu, čímž svému sokovi podlomí kolena - uvědomí si, že ve skutečnosti nikdy nebude vypadat tak dobře jako ve filmu. V životě je občas všechno šedivé a Spielberg v mládí poznal hořkost z antisemitismu, šikany, neúspěchu u dívek a hlavně rozvodu rodičů, z nichž pouze jeden jeho filmovou vášeň podporoval. Fabelmanovi reprezentují dva pohledy na svět, které se musí proplétat, ale ten bolestnější nikdy nesmí zadusit to, co nás nejvíce naplňuje a k čemu tíhneme. Je to emocionální a psychologicky do detailu propracovaná rodinná studie, v níž filmy neslouží jen pro útěk, nýbrž pro objasnění a filtrování emocí. Většina Spielbergových filmů o komplexu z neúplné rodiny nás dokázala vcucnout, ale Fabelmanovi jsou snímek, přes který můžeme inhalovat a navzdory smutným pasážím nasávat radost z vyprávění a jeho podnětů… Po druhé projekci jsem se kodrcal půl hodiny na autobus, do sluchátek jsem si pustil soundtrack Johna Williamse a nechal jsem se unášet tím, co mi Sammyho příběh vyjevil. I já se mohu snažit být extrovert a hlásit se o něčí pozornost, ale v duši vím, že vítám svou introvertní bublinu a ztrácím se ve filmech, kde nemusím řešit mezilidské vztahy, v nichž úplně nevynikám. A kde se raduji z toho, že mohu analyzovat práci s prostorem, pohybem kamery a rozestavením figur po scéně, která je ve Fabelmanech opět nádherná a originální. Steven Spielberg natočil úžasný film, který ke mně promlouval každou scénou a dá se říci, že mi zase trochu otevřel oči. Jestli máte tenhle rok (zatím) vidět jediný snímek, tak určitě tenhle - Avatar se bude muset hodně snažit. (28.11.2022)