Fabelmanovci

Steven Spielberg je zpět u toho, co umí nejlépe - citlivě vyprávěné a na charakterech postavené rodinné drama o kouzlech objevování čehosi magického - zde zosobněného kinematografií samotnou. Dvouapůlhodinový film dokáže téměř dokonale strhnout a pohltit, přesto jsou v něm dvě tvůrčí rozhodnutí, nad kterými mi zůstává rozum stát. Jednak nechápu, z jakého důvodu musel mít hlavní herec celý film nasazené tmavé kontaktní čočky, kvůli nimž vypadají jeho oči stejně mrtvě jako oči žraloka z Čelistí. Pro mě to sabotovalo jinak velmi snaživý výkon mladého Gabriela LaBelle. A pak teda myšlenka (spoiler), že by namachrovaný antisemitský šikanátorský hovado na základě kouzla filmového média šlo za svou obětí a nejen se omluvilo, ale rovnou citově zhroutilo nad vlastní prázdnotou - nic naivnějšího a přitroublejšího jsem letos v kině nezažil. Tyhle dvě věci o to víc štvou, protože se jim dalo jednoduše předejít. Nicméně i přes připomínky u mě panuje spokojenost a zejména v krátkých scénách, kdy prostor a výborně napsané role dostanou veteráni Judd Hirsch a David Lynch, jsem měl spokojený úsměv na tváři. (07.12.2022)

"Movies are dreams that you never forget." Steven Spielberg ma svojim najnovším snímkom neskutočne očaril... Možno je to jednoducho tým, že som zatiaľ ešte nevidel film, s ktorým by som mohol Fabelmanovcov porovnať (áno viem o tom, že existujú aj ďalšie filmy o láske ku kinematografii 😉) alebo je to tým, že je tento snímok tak precízne natočený (dokonca som si ani nemyslel, že pozerám Spielbergov film, pretože je to sfilmované úplne iným spôsobom, na aký som u tohto pána zvyknutý). Po celý čas som mal z tohto snímku naozaj dobrý pocit, pretože som si hovoril, že sa pozerám na naozaj poctivo a s láskou natočený film. Dokonca mi ani nevadilo to, že Fabelmanovci sú o plných sálach, no počas premietania nás bolo v kine iba osem, ale to nič nemení na tom, že ja som si jeho zhliadnutie náramne vychutnal – bolo krásne sledovať to nadšenie v očiach každého jedného človeka, ktorý bol vo filme na premietaniach Sammyho Fabelmana a s úžasom sledoval jeho filmy, pretože také niečo som v skutočnom svete hádam ešte nevidel... A práve o tom Fabelmanovci aj sú – o kráse a sile kinematografie a o tom, že vytváranie filmov nie je pre množstvo tvorcov iba hobby, ale je to hlavne ich vášeň, ktorá s nimi vo veľa prípadoch pretrvá aj niekoľko desiatok rokov... A Steven Spielberg je toho živým príkladom, veď tento film je z istého uhlu pohľadu vlastne aj o ňom. Určite sa to nedá porovnávať s jeho najlepšími filmami, ale to nemení nič na tom, že Fabelmanovci sú naozaj kvalitne natočeným snímkom, ktorý rozhodne odporúčam všetkým filmovým nadšencom a fajnšmekrom a zároveň aj tým, ktorí jednoducho filmy milujú. A preto dávam 9 pohyblivých obrázkov z 10 a myslím si, že po záverečnom vtipe s kamerou a horizontom to inak ohodnotiť ani nemôžem... "What kind of movie are we gonna make?" (13.12.2022)

Osobná chanuková záležitosť, ktorú si užil hlavne tvorca sám, pretože sa mohol ponoriť do spomienok. Užiť si to mohli aj jeho zarytí fanúšikovia, ktorí, keby Spielberg natočil film o tom, ako si aplikuje masť na hemeroidy, tak by dávali plnú paľbu. A pre takého bežného diváka film o nejakom chlapcovi, ktorí sa skrze nástrahy puberty dostane k hobby a zamestnaniu na celý život. Nič extra a celkové oslavné chorály medzi kritikmi pravdepodobne vyplývajú z toho, že nie je nikto natoľko odvážny, aby zakričal, že kráľ je nahý. (17.02.2023)

Spielbergovo rozjímání nad dětstvím a dospíváním s kamerou v ruce. V základu jednoduchý a přímočarý film, ale Spielbergovo mistrovství tu jede zas jednou naplno, a nevýjimečný příběh civilního rodinného dramatu podává velmi výjimečným způsobem. Nestane se kultem, ale je podívanou nadmíru příjemnou. 8/10 (05.03.2023)

Na Fabelmanovi jsem přes víkend stihl zajít dvakrát a zejména podruhé jsem u nich zažíval pocity, které už si s moderními filmy dávno nespojuji. Dvouapůlhodinová anamnéza slavného filmaře o jeho složitém formativním dětství v rozpadající se rodině je určitě nejkrásnější snímek, jaký jsem za dlouhou dobu viděl, a skýtá narativní postupy tak rafinované a přitom mnohdy úplně nenápadné, že by se generace mladých režisérů opět mohla v kině učit. Příběh začínajícího filmaře a jednoho trpkého rozvodu stojí na střídání umělecké a racionální perspektivy. Kamera protagonistovi odhaluje věci, jež lidské oko v reálu nikdy nepostřehne (včetně maminčiny nevěry v pozadí natáčené akce), a díky fotografické formě záznamu, s nimž můžete ve střižně různě manipulovat, se filmy stávají tím nejspolehlivějším zdrojem existence. Něčím, nad čím můžete mít kontrolu a co dokáže podat autorské formy reprezentace. V závěru to rodinnou situací ztrápený Sammy využije ke glorifikaci školního šikanátora ve školním videu, čímž svému sokovi podlomí kolena - uvědomí si, že ve skutečnosti nikdy nebude vypadat tak dobře jako ve filmu. V životě je občas všechno šedivé a Spielberg v mládí poznal hořkost z antisemitismu, šikany, neúspěchu u dívek a hlavně rozvodu rodičů, z nichž pouze jeden jeho filmovou vášeň podporoval. Fabelmanovi reprezentují dva pohledy na svět, které se musí proplétat, ale ten bolestnější nikdy nesmí zadusit to, co nás nejvíce naplňuje a k čemu tíhneme. Je to emocionální a psychologicky do detailu propracovaná rodinná studie, v níž filmy neslouží jen pro útěk, nýbrž pro objasnění a filtrování emocí. Většina Spielbergových filmů o komplexu z neúplné rodiny nás dokázala vcucnout, ale Fabelmanovi jsou snímek, přes který můžeme inhalovat a navzdory smutným pasážím nasávat radost z vyprávění a jeho podnětů… Po druhé projekci jsem se kodrcal půl hodiny na autobus, do sluchátek jsem si pustil soundtrack Johna Williamse a nechal jsem se unášet tím, co mi Sammyho příběh vyjevil. I já se mohu snažit být extrovert a hlásit se o něčí pozornost, ale v duši vím, že vítám svou introvertní bublinu a ztrácím se ve filmech, kde nemusím řešit mezilidské vztahy, v nichž úplně nevynikám. A kde se raduji z toho, že mohu analyzovat práci s prostorem, pohybem kamery a rozestavením figur po scéně, která je ve Fabelmanech opět nádherná a originální. Steven Spielberg natočil úžasný film, který ke mně promlouval každou scénou a dá se říci, že mi zase trochu otevřel oči. Jestli máte tenhle rok (zatím) vidět jediný snímek, tak určitě tenhle - Avatar se bude muset hodně snažit. (28.11.2022)