Zásek

Martin: „Jste asymptomatik.“ Diego: „Ne, jsem katolík. Ale náboženství není všechno.“ Nepoznám krajinu na svete, ktorá by tvorila lepšie komédie ako Francúzsko. Keď sa pustíte to takéhoto rande naslepo, môže nastať milé prekvapenie. Ako v prípade tohto odvážneho filmu. Natočiť film o covide, hoci ešte vôbec nie je za nami? To chce odvahu. A tento francúzsky humor býva navyše taký horko – sladký. Nesie jedno posolstvo – neberte sami seba príliš vážne, aj tak ste tu len na chvíľu. A veru, po prvej vlne corony (priznajme sa), sa každý z nás môže nájsť v jednom zo „susedov“. Za mňa získala fiktívne filmové ocenenie Louise, majiteľka baru. Ešte jedna rada: vydržte do záverečných titulkov, čaká vás malé prekvapenie. (15.12.2021)

Od frantíkov už nečakám nič dobré, čo sa komédie týka. Toto ma ale po veľmi dlhom čase príjemne prekvapilo. Možno je to dobou, možno je to témou, možno správne trafeným počtom účastníkov, neviem. Viac-menej som sa ale bavil. Mohlo to byť len o trochu kratšie, inak to má všetko, od opatrení, cez spolunažívanie až po vakcínu. Zlatá prvá vlna. 4 z 5 (11.12.2021)

Francúzka komédia, ktorú je potrebné brať s rezervou. Neodhalil by som, že prvý film s témou na vírus COVID-19 v komediálnych šiat príde z Francúzka. Réžiu spáchal skúsený komediálny herec a režisér Dany Boon, ktorý a čiastočne podieľal aj na scenári (je vidieť jeho rukopis). Film hlavne dáva zakrivené zrkadlo pre obidve tábory, tzv. pre zástancov (podporovatelia očkovania a prísnejších opatrení) a odporcov (sú proti očkovaniu, „korona je len výmysel“, zástancovia konšpiračných teórií a hoaxov) epidemiologických opatrení. V rámci možností, ako to daná situácia dovolí, sú v zábavnejšej forme zachytené tie veci, v ktorých oba dva tábory konajú prehnane (napr. nakupovanie v obchode v „skafandre“, neustále meranie teploty) alebo zaostávajú („nulová tolerancia“ voči ostatným – ignorovanie prosby „zakryte si dýchacie cesty, odmietavý postoj ku testovaniu – „čipovanie“ v réžii Billa Gatesa). Nezabudlo sa ani na „vyfigurovanie“ niektorých situácií, napr. testovanie metódou PCR, home office alebo dištančné vyučovanie. Herecké obsadenie je celkom impozantné: Dany Boon v roli „fanatického dezinfikátora“ je veľmi dobrý (vieme, že rola hypochondra mu sedí, viac film Superhypochondr), François Damiens v roli „odporcov“ nezaostáva oveľa a Yvan Attal v roli „šialeného doktora“ taktiež má svoje skvelé momenty. (Ale aj ostatné vedľajšie postavy odviedli kus dobrej práce.) __ K celému filmu, ako som spomínal, je potrebné staviť sa s určitou rezervou. Určite budú takí, ktorí budú cítiť hnev (stratili niekoho blízkeho) a aj takí, ktorých film „nejako neosloví“. Je mi nesmierne ľúto všetkých, ktorí kvôli tomuto ochoreniu prišli o život (sám som Bohužiaľ prišiel o niekoľko známych v mojom blízkom okolí), podobne aj tých, ktorí odmietajú dodržiavať aj tie minimálne opatrenia. Myslím si, a pravdepodobne to je aj jeden z odkazov filmu, že keby ľudia boli aspoň trochu viac tolerantní a ohľaduplný voči sebe, tak situácia by bola určite lepšia. Vírus by tu bol, ale nevyžiadal by toľko zbytočných ľudských životov. P.S.: „Teraz čo robíš?“ „Idem ti zmerať teplotu.“ „Prečo?“ „Povedala si, že si zapálená.“ Osobné hodnotenie: 80% (****) (26.10.2021)

Zásek je hodně zvláštní komedií. Chvilkami se budete smát a v závěru nejeden divák bude mít možná oči zalité slzami... Korona virus, ta odporná velmi nakažlivá nemoc z laboratoří soudruhů z rudé Číny (jsem o tom přesvědčen) je tu už s námi rok a jak to tak vypadá, hned tak se ho nezbavíme. I malé děti umí rozlišit základní dva druhy testů, i neangličtináři přijali za své slovo lockdown... Národ nejen ten náš získal nový druh hrdinů. Tentokráte to nejsou stateční vojáci, ale zdravotníci sloužící do zemdlení v kosmických skafandrech neustále ohroženi virem nakažených, tedy těch o něž pečují. Je v lidské povaze dělat si z vážných věcí legraci a Francouzi se rozhodli na toto téma naservírovat komedii. Najdete v ní vše co se dalo zažít i u nás. A právě některým z těch věcí se kvůli tomu budete muset smát. Večerní tleskání z otevřených oken těm v prvních liních, ponorkové šílenství obyvatel těch několika stěn bytu, půjčování si domácích mazlíčků na venčení, homeoffice i distanční výuku. A zatím co se lidé zavření doma snažili nějak přežít i prostřednictvím sociálních sítí, vědci a epidemiologové zatím horečně poznávali zákeřný vir a snažili se na něj nalézt vakcínu. Celý film je takový svěže francouzský, je to točeno v Paříži s příjemnými herci a nádhernou hudbou ve stylu Amélie. Nejsou tam však jen momenty veselé, protože ani pandemie veselá není. Přesto si film nese celou dobu optimistického ducha, že doba zlá umí lidi i spojovat. Seznámit sousedy z jednoho domu a že v nich umí někdy zažehnout i to krásné, co v běžném každodenním spěchu není čas ukázat. Leckomu možná lockdown otevřel oči a leckdo možná lecos přehodnotil. Co jsou  priority a co zbytečnosti, které lze náhle hodit za hlavu. Někteří z nás přišli i o své nejbližší nebo přátele. Ani na ně film nezapomíná. Na jeho konci si uvědomíte, že vlastně bylo řečeno vše co mělo být. Snad jen ta stopáž by mohla být tak o 30 minut kratší. Dávám za 3 paňáky hruškovice. * * * (25.10.2021)

"Zkuste jí nenápadně změřit teplotu." Covidová doba byla báječná. "Svobodní" jedinci trvali na svým právu prskat virus všemi směry a ti "zodpovědní" by nejradši všechny naočkovali a naložili do desinfekce. Já jsem však nekonečně moudrej, což mi jednou řekla maminka, takže naprosto přesně vím, co je správně - respirátor nosit 24 hodin denně, měřit policajtům při kontrole teplotu, dodržovat rozestupy 3 kilometry od sebe a povinně večer tleskat na balkónech záchranářům. To by mělo virus zmást natolik, že by zapomněl zabíjet nakažený. A já bych měl aspoň čas zavzpomínat si s báječně vyplašeným Martinem na dobu, kdy mě politici nutili být v devět večer doma. Pořád nechápu, že jim to prošlo. A abych nezapomněl, tak Zásek obsahuje praktickej návod k oživování morčete, což se může hodit. (19.09.2022)