Kamera:
Václav TlapákHudba:
Sven MikkelsenHrajú:
Veronika Žilková, Štěpán Kozub, Kamila Janovičová, Marek Němec, Václav Kopta, Kristýna Ryška, Martina Babišová, Marianna Polyaková, Radim Jíra, Adam Šrámek (viac)Obsahy(1)
Po rozchodu s přítelem se Tereza vrací domů ke své mámě a bratrovi Michalovi, desetiletému klukovi zajatém v dospělém těle, aniž by tu tušila, že tenhle návrat navždy změní její život. Domácnost, do které se vrátila, se totiž na rozdíl od ní ani trochu nezměnila. Máma pořád žije jen pro svého syna, a bratr má před ní ve všem přednost. Tereza má intenzivní pocit, že by máma měla myslet víc na sebe… a taky na ni. A tak se rozhodne udělat krok, po kterém už nikdo z nich nebude takový, jaký byl. Tragikomedie Spolu nabízí pohled do chodu rodiny, kde se láska nerozdává rovnoměrně a kde není zvykem svěřovat se a mluvit otevřeně o problémech. Přesto nejde o těžké drama, ale o film, který i v dramatických situacích dokáže najít humor a naději. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (235)
Tyhle dvě slova se ve zdejších komentářích objevuje docela často, a abych řekl pravdu, mám na ně docela alergii. Ono to, ale nejde jinak. Ty slova zní: „promarněný potenciál“. Místo toho, aby se pánové Laňka s Müllerem zaměřili na vztah matky, jenž celý svůj život obětovala péči o postiženého syna a její dcerou, která se díky tomu cítí odstrčená na druhou kolej, všechnu pozornost věnují exhibování čtvrtého ze tří tygrů. Nic proti, Štěpán Kozub je bezesporu talentovaný herec, ale už ho je poslední dobou moc a hlavně jeho „prosťáčka“ už každý viděl asi 100x. Velká škoda. Za mne dramaturgicky nezvládnuté……možná se tvůrci nechali zbytečně svázat tématem. A tak jestli bych měl zmínit alespoň jedno jméno, tak to je za mne rozhodně paní Veronika Žilková. ()
Všichni tři herci v hlavních rolích dělají všechno, aby udrželi film nad vodou. Jenže je otázka, zda to stačí na dvě hodiny promítacího času, když opět za nejslabší složku filmu je tu scénář. Příběh nadhodí vztahy v jedné rodině, posune je do neřešitelného dilematu a nakonec s tím neřešením i skončí. Dobré, ale čekal jsem víc. ()
Silně lidský film plný vjemů, dojmů a emocí. Máte-li v domácnosti retarda, musíte pro něj učinit velkou oběť. Postižený Michal má ve svém mládeneckém věku myšlení desetiletého dítěte a jeho matka si nedovede představit život bez něj. Jeho sestra i přes averzi k svému bratrovi se po dvou letech odloučení vrací a rovnou se do uzavřené domácnosti nastěhuje. Konflikty a neshody na sebe nenechají dlouho čekat. Herecké trio Veronika Žilková a Kamila Janovičová vedené Štěpánem Kozubem předvádí velmi sugestivní herecké výkony. Kozub ve svých záchvatech vzteku si musel vyřvat hlasivky na maximum a rozhodně dokazuje, že do složité role vklouzl hladce. Film vychází ze zahraniční divadelní hry, kdy je to víceméně znát tím, že neopouštíme příliš často byt. Venek ale také má své zastoupení, i když Michal posměšky nesklízí, až na nenávistného trafikanta. V jedné fázi se ocitne postižený v ústavu, ze kterého ho nelze propustit, rázem následuje necitlivý střih a Michal je zpět doma. Vše proběhne bez potřebného vysvětlení. Výtky ke scénáři a střihu se tedy najdou. Rušivých elementů je spíše pomálu, takže divák se může postupem času ponořit do přívalu emocí a silných scén. A zajímavě rozhodně působí, jakým způsobem došlo k postižení. Vznikl tak hutný počin, kdy i český film má svého Rain Mana. 8/10 ()
Herci byli výborní, Štěpán Kozub zvládl svoji roli opravdu skvěle. Ale jinak byl scénář postavený na uřvaném řešení neustále stejných problémů. Celé se to zkrátka točí v kruhu, film je bez zajímavějšího příběhu. Navíc obsahuje poměrně zásadní chyby a nedostatky, které jsou ale klíčové pro děj celého filmu. Takže pozor na SPOJLER! V první řadě opravdu není v Česku možné na někoho převést opatrovnictví pouhým podpisem nějaké smlouvy. O tom výhradně rozhoduje soud... asi právě proto, aby se neděly takové věci, že ano. Dále je podle mých informací autismus vrozený a projevuje se již ve velmi raném věku dítěte... pochybuji, že by ho (podle slov matky) úplně zdravé dítě mohlo získat zraněním při pádu ze schodů (ale odborník nejsem, možná se mýlím). Navíc úplně nechápu, proč matka nehledá svého autistického syna v jeho oblíbeném domečku, když o něm podle následných scén moc dobře ví. Ale zrovna dceru to okamžitě napadne, přestože si ho pamatuje jen z dětství... chápu, že pro někoho může být film důležitý nebo zajímavý z hlediska jeho tématu, ale mohlo to být scénáristicky o dost lepší. ()
Nevědomost - obou mladých režisérů si budu nadále všímat, protože oba jejich filmy mě nadchly. Spolu řadím spolu s Promlčeno za dva nejvíce opomíjené filmy loňského roku. Nechápu, že někdo Štěpána Kozuba vyzdvihne ve filmu Grand Prix a nevšimne si jej v této nesmírně obtížné roli. Skvělé herecké výkony ostatně podávají i obě dámy, jak Žilková, tak Janovičová, kterou si aspoň nebudeme pamatovat už jen jako princeznu z Bambitky, avšak díky této výtečné vážné roli. A samozřejmě mě potěšilo, že se celý film odehrává v Bubenči a Dejvicích. ()
Reklama