Neodoslaný list

Epické, velkolepé, úžasné. Jen jsem žasnul, že je něco takový možný natočit. Je to trochu jako Revenant, i když todle je mnohem, mnohem lepší, velkolepější a působivější. V Revenantovi je toho spoustu jen na efekt. Todle působilo naprosto ryze, skutečně, přitom neskutečně úžasně natočeno. Kalatozov s Urusevskym byli Great Masters. (05.02.2016)

Jak říkám, Rusáci tu vznešenou pozemskou všelidskost, složenou z uvědoměle prostých a v posledku hrdinských jednotlivců, prostě umějí. Podstatně jinak a vlastně i podstatně věření hodnějším způsobem než Amíci. Ten jejich fikční svět má velmi osobité kouzlo, což se nejlépe projeví právě u filmů kvalitních a pěkných, které v onom ohledu netlačí na pilu a soustřeďují se na umění. Když do toho zní ještě klasicý ruský způsob mluvy (lhostejno, zda v originále, nebo v kvalitním překladu), je to krásné, holoubku. K vlastním kvalitám Neodeslaného dopisu samotného viz třeba Flego, fragre nebo Foma. (07.07.2018)

Když si odmyslíme tu nutnou "ideologickou" zabarvenost, která mimochodem neni tak strašná, je tam i dost nenápadný kritiky, tak o čem film je? O tom nikdy to nevzdat, což je samo o sobě dost. Můžeme si myslet, že to je komunistická propaganda, a je to i pravda, ale přesto za tim všim jde o to nevzdávat se. A díky tomu Rusové přežili a přežijou všechno :-), navzdory všem Stalinům, Putinům, církvi, Mongolům atd. I když to někdy musí strašně bolet. Záverečná "plavba" na voru po sibiřskej řece mluví za vše a je ohromně silná. Tohle je jeden z těch filmů, kterej i za několik dnů, tejdnů, v nás pořád rezonuje a inspiruje. Ehm, mně se to tedy tak stalo :-). Rozebírat film snad ani nemá cenu, obrazová stránka u Kalatozova tradičně skvělá, velkým plusem a dalším "hercem" je příroda Sibiře. Ostatní herci spíš expresivní, ale uvěřitelní, prostě dobrý. (15.10.2013)

Když se popasuju s dobovým vyzněním, kde mimo jiné poslední žijící člen výpravy v deliriu vidí ten krásný důl, který jednou na místě nálezu diamantů bude stát, tak zůstává úchvatně natočená výprava do nitra země nikoho. Samotná myšlenka dobrovolné oběti ve prospěch vyššího cíle, pokud se zbaví ideologického balastu, je velmi působivá. Požár lesa vypadá natolik realisticky, že snad kvůli natáčení opravdu zapálili pár hektarů tajgy, a závěrečná mrazivá desetiminutovka na voru zase připomene, co to znamená, když se řekne "zima jak v ruským filmu." Z dnešního pohledu mi asi chybí realističtější psychologická stránka, ale i tak jsem byl okouzlen. Hodně silné čtyři hvězdy. Edit: Po pár letech zvyšuji na pět, protože dojem krásné čistoty filmu za celou tu dobu nevymizel. (14.03.2017)

Áno, polovica úspechu je neuveriteľná kamera legendárneho Sergeja Urusevskija. Klasický prírodný survival, kde ani netreba vlkov, úplne stačí odľahlá tajga a nepriazeň počasia. Milostné línie sú trochu nadbytočné, úplne mimo vyznievajú aj reči o oddanosti Sajuzu, keď sú postavy na pokraji vysilenia. Možno aj preto občas vystrkuje rožteky nuda. O tom ale rozhodne tento film nie je. Film by sa dal rozdeliť na tri časti, "klasická" prírodná scenéria, kde dominuje voda, požiar a na koniec sneh. Najviac ma dostala tým pádom podľa vlastných preferencií záverečná pasáž a rozhodne som nečakal, akým nekompromisným spôsobom bude scenár narábať s postavami. (06.02.2021)