Menu

Obsahuje spoilery. Nevidím Marku Mylodovi do hlavy, takže nevím, co přesně tímto snímkem zamýšlel. Za mne sympatická satira na (gastronomické) pozérství vyhnaná ad absurdum, kdy moderní kulinářští hipstři ani vidličku nezvednou, pokud nedostanou desetiminutový monolog o tom, jak to jídlo vzniklo, kdo ho vypěstoval a kam chodila jeho babička na základní školu. Kdy jídlo musí být tak originální, až nedává vůbec žádný smysl (chleba bez chleba). Kdy si před vašima očima člověk vystřelí mozek z hlavy a vy aplaudujete, protože stres a strach ze smrti vybičuje vaše chuťové pohárky do takových výšin, kam by se bez výše zmíněné faktu nikdy nedostaly... 80% (13.03.2023)

[65%] Viděno v kině v rámci CSFD projekce. Trailer na tento film mě moc nezaujal, ale nakonec jsem přeci jen vyrazil. Krom toho jsem na CSFD projekci nebyl dlouho, takže tak. A nyní k věci. Jak se mi to vlastně líbilo? No, zpočátku mě prvních asi 20-30 min těžce nebavilo. Pozoroval jsem všelijaká jídla o kterých jsem nikdy neslyšel a celkově mě postavy na začátku nebavily. Jenže pak se to naštěstí začalo rozjíždět, Ralph Fiennes mě jako „Voldemort“ v kuchyni – šéfkuchař začal bavit, a to až do konce. Prostě ujetého psychouše zahrál na výbornou. I ta Anya Taylor-Joy mě docela bavila, zejména ve finále. Ostatní herci tak nějak průměr. Od tohoto snímku jsem nic extra neočekával, říkal jsem si, jak moc to ujeté bylo. Zde to naštěstí bylo pitomé takovým způsobem, že mě to docela i bavilo – myslím tím, že jsem se párkrát zasmál. Krvavé to bylo tak akorát, žádná velká nechuťárna tam nebyla, čekal jsem, že to bude ještě víc, ostřejší, ale neva. Dějově je to takové nemastné, neslané, vlastně mě nic nepřekvapilo, žádné velké zvraty ani nijak působivější pointa na konci. Samozřejmě krom skvělého slovního zúčtování Taylor-Joy vs Fiennes, kdy jí „Voldemort“ připravil konečně pokrm, který jí i chutnal – klasický cheesburger. Jenže měla tak velké oči, že si ho musela nechat zabalit s sebou. Haha. Nicméně, pohoršen z filmu až tak nejsem, pecka to není, a hlavně je škoda, že to nebylo víc postavy a dějem hlubší a trochu inteligentnější. Do takových, když to přeženu slovně Tarantinovek či trochu podobně vzdálených filmů to má hodně daleko. Takže konec vyjde do ztracena. Ale jak říkám, já se bavil, nenudil jsem se teda krom toho zdlouhavého úvodu; zasmál jsem se, a hlavně si film udržel mou pozornost díky šéfkuchaři Fiennesovi. Mé kamarádce se to vedle mě v kině líbilo asi o dost méně, jak mi cestou v dopravě domů se smíchem opakovala, ale co už. Haha. (16.11.2022)

Navenek se Menu tváří jako sociální drama a společenská satira, ale v důsledku se jedná o čistokrevný horor, byť se divák občas i zasměje (recept posledního chodu zkrátka pobaví). Vyhlídky, které postavy v restauraci mají, jsou totiž velmi temné. Hlavní role si přivlastnili Margot a Slowik, mezi nimiž se odehrává rozhodující duel. A ač je Margot štětka, brzy pochopí, jak se dostat Slowikovi na kobylku. No, možná to pochopí právě proto, že je štětka. Lži, podvody, arogance, faleš a nebetyčný luxus. I když popravdě, mé obavy, že mi po celou dobu v kině bude kručet v břiše, se nenaplnily, jelikož servírované blafy bych odmítl stejně, jako hlavní postava. V závěru už ale ne. Trochu jsem zde viděl připomínky vizuálně vytříbenějšího Kuchaře, zloděje...od P. Greenawaye, ale to mi nevadilo. Snad jen poslední chod jsem očekával více šokující, byť pro zúčastněné byl asi dostatečně. Píšu, že jde o ryzí horor, ale pro fanoušky žánru možná nebude tohle slovo zcela naplněno. Maršmeloun jako symbol degradace jídla byl ovšem bezchybný. (23.11.2022)

"Co to bublá pod pokličkou, satira či guláš? Jíst to lžící či vidličkou? Až moc nad tím dumáš." Zaručený recept na pokažený večer: Vezměte svou manželku, hladovou filmožroutku, do luxusní (čti zpovykané) restaurace Juliana Slowika (což jsem bohužel udělal), mezi echt nudnou snobskou pakáž, přimíchejte despotického, namachrovaného šéfkuchaře (Pohlreich hadr) a jeho personál bez mozku aka U.S. Army Rangers ("Yes, Chef!") a 108 minut svou ženu duste ve vlastní šťávě a otázkách bez odpovědí. // Odborné zhodnocení večeře pro Guide Michelin: Příběhové maso nedopečené, v jalovém scénáři chyběl jalovec i suicidální motivace personálu, ekologicko gastronomické Slowikovy pindy byly nestravitelné a skopové (hosté coby ovce) suché, bez šťávy. Ke všemu při flambování koulí Fiennes nějaký neopatrný blbec podpálil celou restauraci. Kulinářský zážitek zachránil desert - belle sorcière Anya Taylor-Joy, luxusní eskortka  ("musela jsem mu při tom říkat tati"), kdy jsem mlsně slinil... nad jí vychutnávaným cheeseburgerem. Ty tři mišmašelinské hvězdy jsou pro ni. (14.01.2023)

Luxusní restaurace i film podobného ražení musí mít koncept, ale ten se tady někde od 4. menu začal rozpadat na poli věrohodnosti i myšlenek. Možná i proto, že postavy nabízejí jen karikaturní rysy pro tuctovou satiru (výjimkou je možná ta Houltova, která kvůli hluboké přítomnosti v chefově anusu poněkud nevnímá, co se děje). Vsadím se, že kdyby Fiennes svlékl kuchařský rondon, uviděli bychom dračí tetování přes celá záda. To ale nic nemění na tom, že by měl Mylod odevzdat zástěru.. (09.01.2023)