Menu

YES, CHEF!!!Je snímek The Menu opravdu vydařeným mixem všech kvalitních ingrediencí nebo dostanete zkaženou rybu a uschlé brambory? S čistou hlavou, plným žaludkem a filmovým uspokojením, mohu napsat, že je to ta první možnost. Příběh nás zavede na odlehlý ostrov, kde jsou speciální hosté pozvání na degustační zážitek v restauraci, kterou vede vážený šéfkuchař s tváří Voldemorta. Pardon, Ralpha Fiennese. Jak hosté a i diváci postupně zjišťují, tento večer nebude jen o ochutnávání celých ekosystémů a gastronomických perel. Upozornění!!! V první řadě se nejedná o horor. O tento žánr se snímek opře lehce listy květáku. Převážně zde máme parádní Thriller, který dokáže diváka znepokojit, překvapit i rozesmát. Hlavním tahákem filmu jsou postavy. V popředí už výše zmiňovaný Fiennes, jenž je zde v poloze, na kterou nejsem zvyklý. Jeho Slawik má charismatu na rozdávání, dokáže být stejně tak znepokojující jako sympatický a jeho tlesknutí dokáže vyvolat menší migrénu. V další řadě je Anya Taylor-Joy (Tuhle slečnu platonicky miluji), která je dokonalá snad v každém filmu. I tady projevuje své herecké nadání a dosvědčuje akorát, že zvládne zahrát cokoliv. Kdykoliv promluví, místnost i kino patří jí! Posledním hlavním tahounem je Nicholas Hoult, který zde hraje postavu, s níž byste na pivo úplně nešly. Samozřejmě je zde postav více a každá z nich má své charisma, dějový oblouk a herce, které určitě znáte. Plusové body dostává hlavně hra s divákem. Příběhově totiž dokáže film předat momenty, kterými jasně změní chod atmosféry i nálady. Takových scén je tady požehnaně a divák spolu s hosty neví, co ho čeká dál. Kam to povede a jak to skončí. Zaskočený jsem byl nejednou. Ve finále se tak jedná o příjemnou, žánrovou jednohubku, která sbírá body za zpracování, casting, scénář a příjemné dějové kličky. Tohle Menu si rád objednám někdy znovu. (22.11.2022)

"Co to bublá pod pokličkou, satira či guláš? Jíst to lžící či vidličkou? Až moc nad tím dumáš." Zaručený recept na pokažený večer: Vezměte svou manželku, hladovou filmožroutku, do luxusní (čti zpovykané) restaurace Juliana Slowika (což jsem bohužel udělal), mezi echt nudnou snobskou pakáž, přimíchejte despotického, namachrovaného šéfkuchaře (Pohlreich hadr) a jeho personál bez mozku aka U.S. Army Rangers ("Yes, Chef!") a 108 minut svou ženu duste ve vlastní šťávě a otázkách bez odpovědí. // Odborné zhodnocení večeře pro Guide Michelin: Příběhové maso nedopečené, v jalovém scénáři chyběl jalovec i suicidální motivace personálu, ekologicko gastronomické Slowikovy pindy byly nestravitelné a skopové (hosté coby ovce) suché, bez šťávy. Ke všemu při flambování koulí Fiennes nějaký neopatrný blbec podpálil celou restauraci. Kulinářský zážitek zachránil desert - belle sorcière Anya Taylor-Joy, luxusní eskortka  ("musela jsem mu při tom říkat tati"), kdy jsem mlsně slinil... nad jí vychutnávaným cheeseburgerem. Ty tři mišmašelinské hvězdy jsou pro ni. (14.01.2023)

SPOILERY! Takový potenciál. A tak průměrný film. Místo chytré sociologické studie kolize společenských vrstev se z The Menu vyklubala sladkokyselá báchorka o naštvaném šéfkuchaři, který trestá jedny za to, že mu kdysi zkritizovali jídlo a jiné za něco, co s ním nijak nesouvisí. A i to film dělá nenápaditě a místama až hloupě (teatrální potrestání angel investora, bez kterého by šéfkuchař neměl k dispozici ani onu restauraci). Respekt k hlavnímu záporákovi na nule. Dokonce ani postava gastro-kritičky není zakomponována coby metafora na filmové recenzenty, kteří by chtěli film strhat. Jedinou postavou, která ve filmu svým vnímáním situace a reakcemi na ní dává smysl, je ta hlavní (Anya Taylor-Joy). Ta taky do dějového konceptu vnáší jediný nápaditý tvůrčí impuls odhalením svojí identity. Slabé 3*. (23.11.2022)

Je to prosté. A platí to, co u nedávného Fresh: skvělý rozjezd, slabší dojezd. Fresh byl černohumorný kousek plný zvratů, který po sympatickém úvodu přichystal očekávaný úkrok do jiného žánru. Stejně jako tady. Divák je zvědavý, co bratislavský rodák a řádně démonický Ralph Fiennes pro nafoukanou skupinu snobů, kteří se hodlali dostat na vrcholek gurmánského štěstí, se svým menu přichystal. A je mu jasné, že luxusní restaurace na ostrově nebude jen o precizním menu, ale o celkovém zážitkovém balíčku. Nechybí šéfkuchařův fanda, kritička jídla, herec, kterému už dávno ujel vlak, mladí finančníci… i jedna odměřená dívka s nohama na zemi, která původně na seznamu hostů nebyla. Záhy se ze strany personálu začne projevovat pohrdání každým hostem. Graduje to solidně, ale postupně je patrné, že o nějaké přesahové myšlence se nám může nechat jen zdát. Kritika třídních rozdílů mi mnohem víc seděla u oceňovaného jihokorejského Parazita, který mnohem kousavějším způsobem upozorňuje na nedostatky ve společnosti. Tohle je ve výsledku „jen“ plytká báchorka o šéfkuchaři, který (místy až hloupě) trestá i lidi, co s ním vlastně ani moc nesouvisí. Mdlá dohra, navíc když se nad jednotlivými scénami divák pořádně zamyslí... Nakonec to není ani chytré, ani zábavné. (07.01.2023)

Musím říct, že už je to poměrně dlouho, kdy jsem se ve filmu bavil z každé další minuty. Zábavný kousek, u kterého od začátku nevíte, co se v další scéně bude dít, ale právě proto Vás to každou další minutou baví víc a víc. Herci skvělí, Ralph Fieness ještě o chlup lepší. V ději série nápadů, které kombinují horor, drama a černou komedii. Ve všech ohledech to ale dělá tak, aby to nezašlo do nějaké extrémní škatulky. Prostě překvapení, které stojí za to vidět. (16.01.2023)