Menu

Ne každému může být styl The Menu po chuti, stejně jako ne každá postava tohoto filmu patřičně docení onen chuťový zážitek, kterého se mu/jí v renomované ostrovní restauraci dostává. A v tom je ta legrace! Tento film nelze brát vážně, není takto koncepčně stavěn. Ale zato je to výborná satira na různé nešvary lidské nátury – honba za prestiží, slepá adorace, falešný pocit úspěchu, samolibá kritičnost, otupělost životem na vysoké noze, nadřazené vystupování… Moc jsem se jednáním všech těch různorodých figurek bavila. Nebyla to čirá parodie a karikatura, ale tak akorát to balancovalo na hraně uvěřitelnosti a šílenosti. Ve výsledku postava Margot (Anya Taylor-Joy) byla jediná nepokřiveně myslící postava, která to všechno označila za to, co to skutečně je - tento zvrácený svět a tuto situaci už dávno nepohání láska, nýbrž posedlost. The Menu bylo naprosto absurdní jízdou… a já se každou tou absurditou, ve které se ukrýval kousek pravdy, královsky bavila. ~(4,3★)~ (04.02.2023)

Menu v součtu působí jako řádně připravená a sofistikovaná série chodů, která sice v součtu filmové chuťové pohárky úplně nepoznamená, přesto se v součtu jedná dost možná o jeden z nejzábavnějších filmů roku i jeden z nejpůsobivějších hororových thrillerů roku. Po celkovém zhlédnutí se vlastně nikdy nedokáže plně vypnout myšlenka nad tím, co by s podobným námětem zvládli udělat Yorgos Lanthimos, Ari Aster či Ruben Östlund, Mark Mylod ovšem dodal dostatečně sofistikovanou rýpavou satiru, která by nemusela nutně nechat chladného ani gastronomického laika.... (17.11.2022)

[65%] Viděno v kině v rámci CSFD projekce. Trailer na tento film mě moc nezaujal, ale nakonec jsem přeci jen vyrazil. Krom toho jsem na CSFD projekci nebyl dlouho, takže tak. A nyní k věci. Jak se mi to vlastně líbilo? No, zpočátku mě prvních asi 20-30 min těžce nebavilo. Pozoroval jsem všelijaká jídla o kterých jsem nikdy neslyšel a celkově mě postavy na začátku nebavily. Jenže pak se to naštěstí začalo rozjíždět, Ralph Fiennes mě jako „Voldemort“ v kuchyni – šéfkuchař začal bavit, a to až do konce. Prostě ujetého psychouše zahrál na výbornou. I ta Anya Taylor-Joy mě docela bavila, zejména ve finále. Ostatní herci tak nějak průměr. Od tohoto snímku jsem nic extra neočekával, říkal jsem si, jak moc to ujeté bylo. Zde to naštěstí bylo pitomé takovým způsobem, že mě to docela i bavilo – myslím tím, že jsem se párkrát zasmál. Krvavé to bylo tak akorát, žádná velká nechuťárna tam nebyla, čekal jsem, že to bude ještě víc, ostřejší, ale neva. Dějově je to takové nemastné, neslané, vlastně mě nic nepřekvapilo, žádné velké zvraty ani nijak působivější pointa na konci. Samozřejmě krom skvělého slovního zúčtování Taylor-Joy vs Fiennes, kdy jí „Voldemort“ připravil konečně pokrm, který jí i chutnal – klasický cheesburger. Jenže měla tak velké oči, že si ho musela nechat zabalit s sebou. Haha. Nicméně, pohoršen z filmu až tak nejsem, pecka to není, a hlavně je škoda, že to nebylo víc postavy a dějem hlubší a trochu inteligentnější. Do takových, když to přeženu slovně Tarantinovek či trochu podobně vzdálených filmů to má hodně daleko. Takže konec vyjde do ztracena. Ale jak říkám, já se bavil, nenudil jsem se teda krom toho zdlouhavého úvodu; zasmál jsem se, a hlavně si film udržel mou pozornost díky šéfkuchaři Fiennesovi. Mé kamarádce se to vedle mě v kině líbilo asi o dost méně, jak mi cestou v dopravě domů se smíchem opakovala, ale co už. Haha. (16.11.2022)

Obsahuje spoilery. Nevidím Marku Mylodovi do hlavy, takže nevím, co přesně tímto snímkem zamýšlel. Za mne sympatická satira na (gastronomické) pozérství vyhnaná ad absurdum, kdy moderní kulinářští hipstři ani vidličku nezvednou, pokud nedostanou desetiminutový monolog o tom, jak to jídlo vzniklo, kdo ho vypěstoval a kam chodila jeho babička na základní školu. Kdy jídlo musí být tak originální, až nedává vůbec žádný smysl (chleba bez chleba). Kdy si před vašima očima člověk vystřelí mozek z hlavy a vy aplaudujete, protože stres a strach ze smrti vybičuje vaše chuťové pohárky do takových výšin, kam by se bez výše zmíněné faktu nikdy nedostaly... 80% (13.03.2023)

Sociopat otrávený vařením jídla pro nevděčnou společnost, která ubližuje jeho osobnosti a jeho umění. Nepochopený umělec. Odpadlík ve vysokých patrech smetánky. Hlavní protagonista a antagonista v jednom se pokusí vytvořit nejhlubší pomstu a poslední odkaz dokonalosti v poskytování nejlepších pokrmů. (04.02.2023)