Réžia:
Mark MylodKamera:
Peter DemingHudba:
Colin StetsonHrajú:
Ralph Fiennes, Anya Taylor-Joy, Nicholas Hoult, Hong Chau, Janet McTeer, Reed Birney, Judith Light, John Leguizamo, Paul Adelstein, Aimee Carrero (viac)VOD (3)
Obsahy(3)
Mladý pár, Margot (Anya Taylor-Joy) a Tyler (Nicholas Hoult), cestujú do luxusnej reštaurácie Hawthorn na pobrežnom ostrove v Severezápdnom Pacifiku, kde samotársky, ale celosvetovo preslávený šéfkuchár, Julian Slowik (Ralph Fiennes) pripravil pre vybraných hostí bohaté degustačné menu. (Cinemart SK)
Videá (3)
Recenzie (605)
Osvěžující sociální horor, který se chvílemi tváří jako něco víc, ale ve finále ničím víc být nechce. Máme rádi obyčejné věci a v tom je ta pointa! Černý humor a pomsta za prázdnotu způsobenou prázdnými lidmi + podmanivá Anya Taylor-Joy jsou nejlepšími ingrediencemi téhle kulinářské chuťovky. Místy to nebylo úplně stoprocentní, ale o dokonalost stačí usilovat. ()
// Žádná pozéřina, za to stylovej a místy lahodně hutnej thriller s dokonalou Anyou Taylor-Joy a zase jednou ďábelským Ralphem Fiennesem. Mohl bych tu napsat něco o metafoře s obyčejným cheeseburgerem, který když se povede, strčí do kapsy libovolnej hogofogo kulinářskej koncept, ale on to ten film dělá tak krásně za mě... 8/10 ()
Stejně jako od režiséra Barbara bych nečekal jeden z nejlepších hororů roku, tak ani u Menu od Marka Myloda bych nečekal jeden z nejlepších Thrillerů posledních let. Menu vypráví o jednom večeru v luxusní restauraci na izolovaném ostrově, jedná se o kulinářskou zkušenost, jakou zažijí jen ti nejprivilegovanější. Hru kterou zde tvůrci rozehráli, jsem jim baštil od začátku do konce. Uhranulo mě zde naprosto vše, herecké obsazení a výkony, dialogy mezi postavami a vztahy, které se tu odkrývají. Nepříjemné podtóny celého ostrova a šéfkuchaře, které vás znepokojují a nutí vás hádat, co a kdy se pokazí, odehraje a odkryje. Do toho tu je vynikající hlavní postava Margot, hraná Anyou Taylor-Joy, která vyniká jak svou nechutí být na podobné místě, obyčejnou náturou, tak tím, že je jakousi divokou kartou, která zde neměla být a kazí tak plán celého večera. Film si semnou pohrával od začátku do konce a já si to náramně užíval. Neuvěřitelně jsem se ponořil do všech postav a jejich vnímaní situace i postavení. Zároveň mě bavilo co každá z nich představuje. Jídlo jako takové je zde velkou alegorii prakticky pro cokoliv, co si tam dosadíte, ale primárně pro umění. Je jedno jestli v tom uvidíte filmy, hudbu a nebo cokoliv jiného. Každá postava tak zastupuje nejrůznější lidi, které toto umění vnímají a jejich přístup k němu. Kouzelná záležitost, která i mě samotného jako někoho, kdo se aktivně i kriticky vyjadřuje k filmům donutila reflektovat sama sebe. Protože nechte dopadnou ani jako jedna z těchto postav, speciálně ne jako dva domýšlivý snobští kritici a nebo jako postava Nicholase Houlta. Anya Taylor-Joy, Ralph Fiennes, Nicholas Hoult dokazují, že jsou to sakra skvělý herci, ale speciálně Fiennes podává jeden z nejlepších výkonů své kariéry, umí být děsivý, nepříjemný, zranitelný i dojatý a šťastný a přechody mezi tím jsou neuvěřitelné. Šéfkuchař Slawik je jedna z nejvíce fascinujících filmových postav letošního roku! 9/10! (Některé postavy bych ocenil prokreslenější). ()
Grand restaurant pana Fiennese. V rámci jeho hesla "vše je součástí menu" dokáže cíleně trýznit své hosty a se stoickým klidem jim servírovat vybrané lahůdky o několika chodech. Personál je mu oddaný, šéfkuchař je to respektovaný, jen jeho hosté s ubíhajícím časem zneklidní a jaksi nemohou vystát jeho úslužnost, domýšlivost a perfekcionalismus a nejraději by se z jeho ostrovní restaurace poroučeli. Jenže uniknout jeho delikatesám, na povel strojově řízenému personálu i jemu samotnému bude nadmíru obtížné. A vlastně to může být poslední menu, které jeho host pozřel. Pozvánku do pekelného restaurantu přijali Anya Taylor-Joy, Nicholas Hoult, John Leguizamo a několik dalších, méně známých účastníků. Ralph Fiennes dostal prostor plně zužitkovat svoje nepříjemné vzezření a činí se. Milovník z něj prostě nikdy nebude, tahle role je pro něj přesně uvařená. Anya-Taylor Joy převyšuje ostatní hosty. Prostřednictvím její postavy se k divákům dostávají nepříjemné až mrazivé pocity z nastalého počínání šéfkuchaře a jeho personálu, postupně se dostavuje i strach, když dojde i na nějaké to naprosto nečekané úmrtí, a nejedná se o úmrtí hosta. Mark Mylod doposud nemá na svém kontě precizní film, jeho filmografie je po tvůrčí stránce dokonce tak slabá, až se jeden diví, že najednou se před diváky rozprostře zajímavě koncipovaná satira s intenzivními psychologickými a hororovými prvky. A pochopitelně nechybí ani výsměch kulinářským imbecilitám typu Ano, kreténe! a MásterBlivajz, nebo jak se všechny ty nesmyslné hovadiny jmenují. Režijně je to sympaticky potemnělé, mnohdy nádherně nevyzpytatelné, jen zamrzí, že pokrmy jsou celkově chutné a nedojde na něco, z čeho by se obracel žaludek. Scenáristé, v podstatě debutanti na filmovém poli Seth Reiss a Will Tracy, připravili s režisérem skvěle hutné filmové menu, co některé diváky přinutí držet dietu a nějakou dobu se vyhnout restauračním zařízením. Co kdyby tam totiž šéfoval démonicky zlověstný Ralph Fiennes. 9/10 ()
Musím říct, že už je to poměrně dlouho, kdy jsem se ve filmu bavil z každé další minuty. Zábavný kousek, u kterého od začátku nevíte, co se v další scéně bude dít, ale právě proto Vás to každou další minutou baví víc a víc. Herci skvělí, Ralph Fieness ještě o chlup lepší. V ději série nápadů, které kombinují horor, drama a černou komedii. Ve všech ohledech to ale dělá tak, aby to nezašlo do nějaké extrémní škatulky. Prostě překvapení, které stojí za to vidět. ()
Galéria (18)
Zaujímavosti (20)
- Roli Margot měla původně hrát Emma Stone a režírovat měl Alexander Payne. Nakonec však byla herečka nahrazena Anyou Taylor-Joy a režisérské křeslo připadlo Marku Mylodovi. (NiWi)
- V novembri 2022 Julia Moskinová v článku New York Times o zatvorení reštaurácie The Willows Inn na ostrove Lummi v štáte Washington uviedla, že táto reštaurácia (a jej "početné obvinenia zo sexuálneho obťažovania a žaloby týkajúce sa krádeže miezd") boli jednou z inšpirácií pre reštauráciu zobrazenú v tomto filme. V predchádzajúcom článku s názvom "'The Menu' Serves Fine Dining on a Skewer" (Menu na špajdli) Moskinová vymenovala aj ďalšie reštaurácie, ktoré boli medzi inšpiráciami filmu: "Hawthorn, fiktívna reštaurácia, je zmesou haute-rustic destinácií ako Noma v Kodani, Blue Hill v Stone Barns severne od New Yorku, Mugaritz v Baskicku, Willows na severozápade Pacifiku a súkromný ostrov šéfkuchára Francisa Mallmana pri pobreží Patagónie. Tieto reštaurácie, ktoré obdivujú kritici a ocenené komisie a ktoré navštevujú najmä bohatí gastroturisti, sú miestami, kde - podľa ich vlastnej literatúry - šéfkuchári nie sú kuchári, ale "rozprávači" o "čase a mieste", ktorí nielen kŕmia ľudí, ale "tkajú príbeh zmyslov, gest a emócií". (molcan2)
- Scenárista Will Tracy dostal nápad na námět při návštěvě města Bergen v Norsku. Zde navštívil luxusní restauraci, na kterou se musel doplavit na člunu, a uvědomil si, že jsou tam vlastně uvěznění, dokud nebude vše uvařeno. (NiWi)
Reklama