Buko

Šel jsem do toho s tím nejnižším možným očekáváním, protože filmy o tom, jak koník někomu změní život a které přitom nepřekračují hranice zoofilní pornografie, jsou mým nepřítelem. Proto mě ze začátku příjemně překvapilo, nakolik je ten film civilně napsaný a zahraný. Stále jsem si ale říkal, jaká je vlastně motivace takovýto příběh natočit. Co koho láká na něčem takovém vůbec dělat? Když se pak začaly otáčet karty a stará paní se začala zvedat na vlastní nohy vedle koníka, který má sice již také svá léta, ale elánu ještě plná kopyta, na onen bezcílný začátek jsem vzpomínal vyloženě s láskou. Přiznám se, že moc těmto českým filmům nedám, takže nejbližší srovnání jsem našel s vyloženě příšernou Teorií tygra, jejíž existence je také důvodem mé větší benevolence vůči právě Bukovi. Oba filmy každopádně stojí na laciných zvířecích metaforách, skrze které se motivuje k druhé míze a oproštění od externích pout znázorněných buď ženami (Teorie) či rodinnými vztahy, reprezentovanými hysterickými ženami (lol, taky tohle). Tenhle proces individualismu a odpojení je nutně vázaný na pozdně kapitalistický rámec utopického pseudo-venkovského prostředí, jak si ho představují a přizpůsobují měšťáci a který by se dal souhrnně pojmenovat jako "středověk s hotspotem". Tráva je zde vždy zelená, stromy obsypané, dřevo nalakované, buchty jsou na stole a pálenka na sedmém schodu. Sebehorší devadesátkové či normalizační filmy lze zpětně rehabilitovat kvůli tomu, že nám v druhém plánu dávají věrohodně nahlédnout do prostředí, výrazu a zvyklostí dané doby (ať už se jedná o Šeptej, Samotáře, Mandragoru, Diskopříběh či Ženu za pultem), současné mainstreamové snímky se ale často odehrávají v nějakém zasněném reklamním meziúdobí, kde se prakticky nikdy neocitneme v nějakém veřejném prostoru a ti lidé jsou naprosto zamčení před okolím. A teď si k nim hledejte cestu.  PS: jen ze zvědavosti by mě zajímalo, proč na plakátu má Issová v ruce vidle, které se za celý film v ničích rukách neobjeví a proč Kubačák má na sobě tričko s psychedelickými vzory, které též na sobě za celý film nenosí (29.12.2022)

Pozeral som už celý film a doplním určite veľká kvalita na obrazovke. Objav roku na obrazovke je pre mňa úchvatná Anna Cónová (Jarmila) a ocenenie nejakou soškou by si okamžite zaslúžila. Niekedy nestačí u mňa len jedna hodina pozerania a občas si všimnem krásny film. Slabé miesto si tentokrát nevšimnete a klobúk dolu pred nádherným koníkom. Herecké obsadenie nemá chybičku. Nadšenie tu svieti na dlhé roky a nový rok by si zaslúžil na obrazovke mať tento krásny film -  BUKO. Tlieskam v pozore a mám 112 minút radosti... (13.12.2023)

Trochu mi vadí, že to nakonec všechno vyznívá jako geniální plán postavy hrané Miroslavem Krobotem, která zřejmě skvěle vidí dopředu i do stran. Jinak je film ve všech ohledech povedený. Když už něco zavánělo patosem, tak do toho vtrhla autistka Martha Issová. Ale ani ta nijak nezastiňovala Annu Cónovou, která celý film s přehledem utáhla. Alice Nellis je i po pauze pořád ve formě. (12.12.2023)

Tak sa moje obavy z filmu o krotení zlého koňa nenaplnili a je z toho príjemný film o zoceľovaní trojgeneračnej ženskej rodiny plus s rodinou susediek s ľahkou autistkou. Zároveň film ale nie je ničím zvlášť mimoriadnym, takže len tak plynie od prvých pokusov s koňom až po koňa ako základnú súčasť rodiny a konský balet. (01.11.2023)

Tento film funguje na podobném principu jako homeopatie - vezmete účinnou látku a ředíte ji tak dlouho, až po ní není ani stopy. Být to 20minutový kraťas, tak by to bylo fajn, být to hodinový TV film na nedělní večer, bylo by to snesitelné, ale délka téměř dvou hodin je s absencí konfliktu, hlubšího děje, humoru (autismus není vtipný) a alespoň jedné sympatické postavy (vyjma koně) neúnosná. Pominu to, že ty malé zbytky děje nedávají smysl (dvě závěti, vážně? Dědictví koně, kterého jsem předtím nevlastnil?). Pominu i velmi neumělý product placement (virtuální asistentka Kate). Tak za co vlastně ta jedna hvězdička? Řemeslně to nebylo vůbec špatné. Ale nic jiného opravdu pochválit nemůžu. (16.01.2024)