Deň po tom

Když pominu holý fakt, že procesy změny proudění a ochlazování, které Emmerich ve svém příběhu popisuje, jsou dlouhodobým procesem na mnoha desítek let (dobrý...nadsázka...beru), to ostatní v příběhu je esencí všeho špatného na současném Hollywoodu, stokrát viděného klišé, nudné až únavné předvídatelnosti všeho, co se na plátně děje, mizerné psychologizace plakátových postav na úrovni literárních pokusů desetiletého dítěte. Ve výsledku až nezdravé zahrávání si s inteligencí a tolerancí normálně uvažujícího diváka. EMMERICHU, TÁHNI!!!!..............PS: Ohodnotit film několika hvězdičkami jenom proto, že má skvělé triky, mi přijde zcestné. V dneší době jsou již kvalitní triky samozřejmostí, nikoliv výsadou. (03.12.2005)

To už opravdu nelze natočit katastrofický film, který by byl alespoň trochu originální? "Den poté" je jen hromada klišé a nelogičností na místy efektně zamrzlé planetě. Podívat se na to dá, ale s předvídatelností děje se dostavuje nuda, připočtěte obvyklé, americky patetické scény a vyjde vám jen velmi nákladný průměr. Ale co čekat od Emmericha... 52% (15.12.2008)

║Rozpočet $125miliónov║Tržby USA $186,740,799║Tržby Celosvetovo $556,319,450║ len za premiérovú tržbu v USA sa suma vyšplhala na pekných $68,743,584, katastrofy do kín priťahujú o tom niet pochýb _Roland Emmerich sa snaží tváriť týmto filmom vážne ale to by to asi nesmel režírovať on, ale niekto zdatnejší čo vie s postavami budovať príbeh, emócie, ... našťastie napätie tu ako tak funguje, aj keď ho zas nie je nejako moc, hlavnou devízou sú triky a zvuk, a tým pádom môžem povedať, že bola dobrá voľba vidieť to v kine na veľkom plátne, lebo práve takéto filmy sú preň ako stvorené a úplne ináč vyznejú, než na malej obrazovke televízora. Takže za v celku príjemný zážitok z kina nemôžem z mojej strany dať menej než pekných "uspokojivých" 80%. Po vydarenom Patriotovi v celku vydarení katastrofický film. /videl v kine: 80%/ (07.06.2005)

Můj milovaný Roland "Americ" Emmerich je zpátky a musím uznat, že mě trochu zklamal. Den poté bohužel není tak krásně pitomý jako Godzilla či Den nezávisloti, ba nemá ani toho pravého ducha kapitalistického realismu; je to jen průměrný výrobek z továrny na katastrofické filmy. Slušně našlápnutou první polovinu filmu drží skvělé triky a dynamický střih, ve druhé se ale pan režisér dostává plně ke slovu a opět dokazuje, že když má točit s herci bez opory digitálních technologií, je "tříčtvrteční". Hlavní tváře jsou nevýrazné, dialogy připitomělé (viz ten o Nietzschem, který má asi naznačit, kolik ví vzdělanější americký divák o legendě světové filozofie), patos se tentokrát snaží vyhnout nacionální notě – kupodivu poměrně úspěšně – ale stále má dar nechtěně pobavit (Kdo je to? – MŮJ TÁTA :o))). Technicky to šlape slušně, hezky se na to kouká, ale dojem zabíjí rozvláčná a značně nezáživná druhá polovinu filmu. Stačilo přidat trochu nadsázky a slevit z okatého ekologického moralizování... a Den poté mohl být dokonce lehce nadprůměrným cukrátkem pro oko. Takhle je to pěkně vyhlížející a veskrze průměrné nic s VELKÝMI efekty. (02.06.2004)

Kdo viděl trailer, už se vlastně nemá na co těšit, protože tam nic jiného není. Akorát jsou ty katastrofy delší, to je vše. Navíc živly se chopí příležitosti jen v první třetině filmu, po zhruba tři čtvrtě hodině je konec a pak už se divák ničeho nedočká až do poslední chvíle. Navíc naprosto nefungují jakékoliv emoce (což je v katastrofickém filmu poměrně klíčové), takže mi vlastně bylo úplně jedno, že všechny ty miliony lidí umírají... Quaid je sice sympaťák, ale naprosto jsem mu nevěřil v druhé polovině filmu, podobně Gyllenhaal. Navíc snímku chybí jakýkoliv smysl pro humor (díky němuž je ID4 tak zábavný) a jediná humorná postavička je se vším všudy vykradena z Armageddonu... Jistě, na ty katastrofy se dobře kouká, ale jako celistvý film to naprosto nepracuje. Postavy se vůbec nebojí, ačkoli jim permanentně jde o život - skoro se ani nesnaží utíkat. Ignoruje se takřka všechno kromě Manhattanu a ani nevyužije příležitosti, aby se snažil trochu pobořit světové památky (Eiffelovka, Pisa, Kolloseum, Čínská zeď, vždyť je toho tolik, co se dá efektivně zničit). Manhattan a Socha svobody jsou nejdůležitější místa na zemi (spolu s klíčovou americkou vlajkou). Ve filmu fungují prazvláštní fyzikální zákony, které lze jen těžko sestavit v nějaký soubor norem: supervelká vodní vlna se pohybuje snad rychlostí 2km/hod a megamrazu lze zabouchnout dveře před nosem. To je ale to nejmenší a nevadilo by to, kdyby vše ostatní fungovalo. Nefunguje. (23.05.2004)