Pojďte pane, budeme si hrát - Série 1 (1965) (séria)
How They Met at Kolin
Obsahy(1)
Hlavní hrdinové jsou plyšové loutky, konkrétně dva mědvědi. Ten větší a chytřejší si říká Velký Medvěd, a ten menší a roztomilejší se jmenuje Malý Medvěd. Vystupují zde i jiné postavičky a všechny mají tu schopnost, že se dokáží proměnit od auta přes semafor až po míč nebo houkací kačenku. Koho že naši dva plyšoví medvědi na cestě potkali? Například ubrečený klobouk, zakletou princeznu, proradného kozla Breburdu a samozřejmě mnoho dalších. (Džejkop)
(viac)Recenzie (165)
Tuhle medvědí taškařici zbožňuji! Něco tak absurdního, a zároveň vystihujícího se mezi dětskými seriály vůbec nevidí. Děti to milují právě proto, že jim to nevnucuje žádné klasicky dětské témata. Dějí se tam různé věci, které nemají logické odůvodnění, prostě jsou to nápady které si ani člověk nedokáže představit. A má to skvělé dialogy a hlášky. Takové pěkně střelené. A děti to zbožňují, už několik generací. Takže se myslím že je to právě pro tyto důvody, je to jeden z nejlepších animovaných seriálů, jaké kdy v Česku vznikly. ()
Nikdy jsem nepochopila, a asi ani po přečtení ostatních nadšených komentářů nepochopím, jak tohle mohl někdo točit pro děti. Jako dítě jsem trpěla třikrát, jednak pro barevnost filmu - permanentní převládající hnědá, pro hlas dabéra - a hlavně za toho malýho využívanýho méďu. Když jsem se na to musela dívat v kině, tak mě to fakt mučilo. Teď dávám jednu hvězdu za řemeslnou stránku věci, a protože si to netroufám nazvat odpadem. Ale stejně se mi to vůbec nelíbí! ()
Řekl bych, že medvědi se budou dnes a do budoucna líbit asi už jen úplně malým dětem, pro které vlastně tyto příběhy nejsou. Děti malounko větší, které by vstřebaly všechnu tu vypečenost většího mědvěda a byly s to vnímat humor pana Pojara, možná ohrnou nos. Ale s tím se nedá nic dělat, nejen Potkali se u Kolína, ale všechny příběhy medvědů už jsou hrozně staré... Hlavně to svým dětem nevnucujte, jinak nám sem později napíší "odpad" :o) Mám pocit, že jsem v dětství medvědy od Kolína taky nevyhledával (pamatuji si, že je promítali na akcích pořádaných ROH, kde také rozdávali vánoční kolekce), ale dneska je mám rád. Staré filmy Břetislava Pojara, Jiřího Trnky, Karla Zemana nebo Hermíny Týrlové byly původně sice pro děti / mládež / celou rodinu, ale dneska už jsou hlavně pro dospělé. ()
Ve svých 22letech jsem se známým dobrovolně nabídl, že jim pohlídám jejich neskutečnýho fracka, jen proto že měli doma tuhle geniální záležitost a odmítali mi ji pujčit. A stálo to za to, dva plyšoví medvědi, proti kterým jsou transformers hadr, jeden malej, pitomoučkej a dobrosrdečnej, druhej větší, vypečenej hajzlík, kteří se neustále oslovují "pane". Výborný humor a perfektní animace kterou skvěle doplňuje hudba a naprosto geniální dabing. Copak jde tohle nemilovat? ()
Hmmmm... Opravdu pozoruhodné, co s námi dovedli udělat dva plyšoví medvídci. Ano, je to tak. Malý a Velký. To jsou ti roztomilý medvídci, kteří s můžou proměnit v ledacos. Ti nám opatřili nádherné vzpomínky na dětství a nejen to. Dokonce nás okouzlili i v dospělosti. "Pojďte pane, budeme si hrát." 80% ()
Galéria (2)
Fotka © Anifilm 2013
Reklama