Štyria tankisti a pes

Chápu, že následující příměr bude většina lidí brát jako totální blbost, ale Čtyři z tanku a pes jsou stejnou oslavou něčeho jako třeba Tucet špinavců. Tady projdou čtyři neohrožení tankisté až do Berlína, tam hrstka kriminálníků prakticky zničí jádro německého velení. Každá doba potřebuje něco nebo někoho glorifikovat. A tvůrci si nevyberou. Ruské válečné filmy jsou moc realistické, americké zase odtažité od historie, Čtyři z tanku se zdají být srandovní. Seriál měl původně jen osm dílů, dalších 13 se dotáčelo, a je to trošku poznat. Hlavně v nich se totiž seriál značně odchyluje od Przymanowskiho předlohy, i když kostra je neměnná. Nebudu tuhle válečnou akci polské produkce odsuzovat. Vyrostl jsem na ní jako část hodnotících a nelituju toho, že do mého života Janek, Gustík, Olgierd, Grigorij, Vichr, Tomáš, Lidka či Marusja vstoupili. (09.06.2008)

Čtyři z tanku a pes mám spojene predevsim s detstvim, kdy jsme na to s brachama cuceli v nedeli rano v televizi. Clovek vnimal hlavne ten tank, střílení a "akční scény". Po dalším shlednuti musim rici, ze serial je rozhodne koukatelny, kdyz ho nevnimate jako valecny serial, ale spis takovou pohadku co moc nevychází z reality. Sceny jsou tam nekdy dosti komicke, hlavne ty kde se strili...Tankysti dost casto plni ulohu zenistu, pesaku a specialnich jednotek, aby to nebyla nuda. Libi se mi i zapojeni vice vedlejsich postav do deje, ktere je mnohdy spise obohacujici. Nejvice mi v serialu vadila postava Janka, jeho Dušínovká povaha, vzdy vsecko spravne, vzdy vsechno nejlepe...a vzdy vsechno pro nej: zbrane, povýšeni, holky...chvála. Do smrti puvodniho velitele tanku se to jeste da...pak uz je to otres a hrozne mi to vadi. Nejlepsi postavy jsou Gustik a Tomek, protoze presne tohle vtipne duo se do tohoto serialu hodi. Nejcernejsi kartu si vytahl Grigori, ktery je v tanku spis jako pate kolo u vozu a jeho hlasky jsou po vetsinu spis trapne. (20.10.2023)

Tankisti a pes Sarik bol veleuspesny serial ktory zaciatkom sedemdesiatych rokov bezal v nasej telke. Pamatam sa ze som sa musel ponahlat zo skoly pretoze siel nieco medzi druhou a tretou poobede. Dodnes si pamatam niektore sceny ktore boli skutocne originalne, napriklad kotulajuce sa platne nemeckych slagrov dolu ulicou v istom dobytom nemeckom meste ci zatieranie spar vazelinou aby do taknku nenatiekla voda Gustikom ked sa v brodili po zatopenom Berlinskom metre.Par DVD sa mi podarilo si zohnat a bol som prekvapeny ako sviezo este stale aj napriek ciernobielemu obrazu na mna zaposobil. Bojove sceny su samozrejme tocene nizkorozpoctovo ale duch serialu je niekde inde, v medziludskych vztahoch a hlavne o priatelstve a dobrodruzstve. A tieto veliciny su proste nadcasove.... Serial ako stvoreny na lenive nedelne dopoludnie. (19.10.2008)

Je jistě fascinující sledovat, co všechno přejede tank - bez problémů přejede vzrostlý strom, německý kanón, projede skrz zeď, přebrodí řeku... Tank fakticky jezdí skvěle... Tak mne napadá, že tenhle seriál je určen výhradně klukům, kdo jiný by se díval na to, jak pěkně jezdí tank... Pro ty odrostlejší kluky je do seriálu implantováno trochu erotického jiskření navázaného vždy na blonďatého tankistu a jeho kontakty se zrzavou příslušnicí Rudé armády či polskou radiografistkou. A pro veškeré diváctvo je tu trochu východní propagandy, trocha humoru, trocha nepřesvědčivé akce (frontový souboj muže proti muži mi vystačil téměř na pět minut smíchu...), poznání, že válka byla vlastně legrace a v neposlední řadě také ten pes... Šarik se jmenuje... Inu, není toho věru málo. Tak hoši, do tanku... (místní nadhodnocení dobře ukazuje, jak nás ovlivňuje pokřivený rastr nostalgie...) (10.12.2007)

Krásné vzpomínky na dětství se nedají vymazat. A k nim patří i seriál Čtyři z tanku a pes. I usedám plna nostalgie, ale i strachu, co mne po těch letech čeká za rozčarování, do křesla a začínám koukat. A ono mě to zase baví, ono se mi to líbí. A nejen proto, že vidím staré známé tankisty a Kuličku. Tenhle seriál se mi líbí, místy vtipný, místy smutný, prostě takový, jaké seriály bývaly. A mimochodem, je nutné pochválit režiséry za dobrou práci se psem (ve své době mimořádnou, český Bohouš spatřil světlo světa až o dva roky později). (20.04.2011)