Hraniční ulička

Film se od počátku ubírá vyšlapanÿmi cestami válečných snímků. Všechny charaktery jsou od počátku známé a tak vše probíhá v očekávatelné harmonii mezi černobílými charaktery. A protože se film točí kolem osudu dětí za války, tlačí režisér od prvopočátku na pilu v bláhově představě, že když jsou někde děti, musí to být dojemné. Film má naßtěstí slušné tempo, takže se na něj dobře dívá. Leč pouze do nàstupu zàvěru filmu, v němž byl patos přítomen snad i v pozici osvětlovače. (25.10.2019)

Porazené Poľsko je vystavené nemeckému teroru a pre židov nastáva hotové peklo. Nacisti pre nich vymysleli niečo horšie ako smrť – život. Museli opustiť svoj majetok, príbytky a vysťahovať sa do geta. Keď už bol život v gete, pre Nemcov neprijateľný, začali pripravovať likvidáciu geta a jeho obyvateľov. Dňa 19.4.1943 židovská bojová organizácia začala boj proti svojim katanom a hrdinsky odolávala nepriateľovi až do polovice mája, kedy bolo povstanie krvavo potlačené. Išlo o prvý organizovaný odpor proti Nemcom v Poľsku ale aj v Európe. (19.04.2015)

Ford není experimentátor jako Radok, více epik a historik, situace (s ohledem na vztahy Poláků k židům, Židům i těm, kteří byli Židy pouze dle nacistů, případně na stupně rezistence a kolaborace) ve Varšavě od roku 1939 do roku 1943 (tedy do povstání v ghettu) zobrazena barvitě, nezjednodušeně. (04.10.2015)

Válečné drama z polsko-československé koprodukce, na které se v našich končinách jaksi úplně zapomnělo. Příběh židovské rodiny, do které zasáhnou politické změny na začátku války, postupně mění svou náladu z nevinných dětských radovánek, kde je spočátku největším napětím tak strach o výprask, o celých 180° na velké temno varšavského ghetta. Některé scény působivé a temné až hrůza... Aleksander Ford využil naplno vizuální možnosti černobílého vizuálu, hlavně práci s komorně zvoleným osvětlením, až z toho sálá vysoká autentičnost těch děsivých časů. V příběhu se mi velmi líbil pes, které děti napříč prožitkami za války provázel, jako symbol určité opory a držení spolu. Těsně po válce výborná umělecká reflexe nedávných tragických událostí, film se nesnaží o hraný dokument, ale má silný přesah skrze rodinný příběh. Ve srovnání s o rok mladším dílkem ale musím říct, že Radokova Daleká cesta ve mne zanechala o něco výraznější prožitek. 80% (# Challenge Tour – 52 roků filmu za 52 týdnů) (21.10.2019)

Významný koprodukčný snímok o varšavskom ghete z pohľadu mládežníkov. Film zobrazuje hrôzy vojny, predovšetkým židovských obyvateľov, je natočený veľmi zručne a pútavo. (12.08.2021)