Réžia:
Henri VerneuilKamera:
Roger HubertHudba:
Paul DurandHrajú:
Fernandel, Albert Rémy, Bernard Musson, Pierre-Louis, René Havard, Maurice Nasil, Ludwig Schmid-Wildy, Ingeborg Schöner, Willy Schultes, Heinrich Gretler (viac)Obsahy(2)
V roce 1942 se francouzský válečný zajatec rozhodne utéct z Německa. A stačí mu k tomu kráva a kýbl na mléko. (Netflix)
Recenzie (5)
Film pochopiteľne nemá žiadnu historickú a ani výpovednú hodnotu. Ale predpokladám, že to ani nebolo jeho cieľom. Pravdou je, že Francúzski (a nie len Francúzski) vojnoví zajatci v Nemecku vypomáhali na civilných farmách, tam kde farmár manžel zahynul vo vojne. Príbeh je natočený s dôrazom na jednoduchosť, úprimnosť. Ide síce o komédiu s neustálou hrozbou smrti, kde uprostred chaosu vojny sa Fernandel podujme na ťažkú cestu z Nemecka do Francúzska a jeho jediným spoločníkom bola krava Marguerite a vedierko, ktoré využíva ako kamufláž. Celý príbeh končí tam, kde sa začal. Nemecká verzia filmu je o 20 minút kratšia ako francúzsky originál, boli vystrihnuté všetky scény so SS jednotkami, respektíve nemeckými tankami, ďalej scény s kňazom Don Camillom a komunistickým starostom Pepponom ()
Pěkné exteriéry a příjemný celkový dyzajn, ale zábava pod psa. Tohle jestli je komedie, tak já jsem papež. ()
Henri Verneuil určite nebol špecialista na komédie a v tomto prípade sa nechal uniesť rozťahaným scenárom, ktorý uberá filmu francúzsku ľahkosť a šarm. Takto posobí jednoduchý príbeh značne zdĺhavo a míňa sa účinku. Druhý komentár. ()
Kráva a kýbl, to je mazec. Nejlepší scéna je vyhýbání kulometné roty krávě na provizorním mostě 😂 ()
Silné válečné drama odlehčuje jen sebeironický ústřední hrdina, jehož lidskost přese vše vítězí nad hrůzami války, a rafinovanost jeho metody, před níž slepá nacistická mašinérie kapituluje již svou nevidomostí. Tam, kde jeho protřelá metoda selhává, se ale otevírá ta nejčernější tragika, nestravitelnost a vakuum, kterými války ničí život jako takový již v jeho samém počátku. Opouštění věrného zvířete, temná klopýtání v návratech na již překonané mety, to všechno dusí natolik, že by snad bylo snadnější vše vzdát a proměnit cestu s jasným cílem v pouť bezcílnou, která však uchová hlubokou milost porozumění – i za cenu ztráty svoboda a třeba i života. Lituji, že jsem neviděl úplnou verzi, okleštěnou o řadu interakcí, ale dobře rozumím tomu pointujícímu nezáměrnému návratu jako podvědomému vyjádření a potvrzení věrnosti: přátelství, soudružství, lásce, kráse a naději. Lze utíkat a přitom neopouštět. ()
Galéria (3)
Fotka © Les Films du Cyclope
Reklama