James Bond: Zlaté oko

Akční úvod je skvělý a Cambellova režie obecně sebejistá, Brosnanovo GoldenEye je ale v rámci série jeden velký tématický zmatek, který se až příliš bojí přiznat svého - s odstupem času nutno podotknout, že paradoxně mnohem dospělejšího - Daltonova předchůdce. Tam, kde vlastně mohl bez problémů navázat sebevědomý a realistický Craig, přichází tak nějak nedefinovaný Brosnan za tónů dost katastrofální hudby, kterou po geniálním Barrym vytvořil Eric Serra. V akčních sekvencích se GoldenEye snaží, seč mu síly stačí, na první bondovku po tolikaleté pauze je to ale přece jenom trochu málo. (06.01.2015)

Ruská zločinecká organizace unese moderní bojový vrtulník a využije ho k tomu, aby se zmocnila tajného satelitního systému Zlaté oko. Vyšetřením případu je pověřen James Bond, kterému se téměř povedlo záměr zločinců zmařit už v okamžiku únosu vrtulníku. V Petrohradě se pokouší prostřednictvím bývalého agenta KGB Žukovského proniknout k šéfovi organizace, aby nakonec po řadě nebezpečných situací zjistil, že ji řídí jeho bývalý kolega, potomek ruských kozáků, který se chce pomstít Británii za to, že kozáky předhodila bolševické genocidě. Spatlaný a nepřehledný scénář vyvažuje slušná porce akce a Pierce Brosnan. (05.03.2009)

17. bondovka - OO7 si vyžádal nejdelší přestávku. Během té doby zmizelo několik věcí. Předně Timothy, který to už nevydržel a odešel. Pak také SSSR - Bondův hlavní nepřítel. Ale postsovětské Rusko nabízí také řadu možností tak proč je nevyužít. Mohl to být pěkný návrat ve velkém - skok z přehrady, tank v Petrohradu, vražedný satelit a výborná písnička Tiny Turner. Ale hned řeknu, že jsem velký brosnanoskeptik. Pierce této roli nic nepřinesl, jen skloubil všechny prvky předešlých do jednoho. Conneryho elegance, Moorův vtip, Daltonova zranitelnost. Některým to vyhovuje, ale předem říkám, že mě ani náhodou. Nač experimentovat v nové době, když předešlé modely fungovaly. Nemícháme. Stačí už jen protřepat doboru akcí. Ale stále je to lepší než Jeden svět nestačí. Rovněž hlavní záporák dělá jen bubu a nic velkého nepředvede. Takže zbývá jen rajcovní Fmake Janssen a její stehna :-) (31.07.2006)

Svěží a nabitý Brosnan boří město s tankem, Sean Bean sází jednu poctivě drcenou hlášku za druhou a železný stisk Famke Janssen nutí v křesle nervózně poposedávat. Zlatému oku je už pětadvacet let, ale pořád je to esence všeho, proč jsem se já (a další hromada těch, kteří vyrůstali v devadesátkách) dostal k 007 a pootevřel tak další oblast filmové historie. (26.07.2006)

Na Jamese Bonda mám názor ten, že není na světě agent, jenž by se zavděčil lidem všem ;-) Ale rozvést to musím: podle mě (lépe řečeno pro mě) mají bondovky hodnotu jen v okamžiku, kdy se na ně dívám. Nejsou pro mě nějakou hodnotou, která přetrvává. Nejsou nadčasové. Opakuji - pro mě ne. Zatímco u třeba Supermana (1978) a jeho "prostinkých" triků (na dnešní dobu) uslintávám a chrochtím blahem, bondovky např. s Connerym sleduji okem spíše pobaveným a shovívavým. Dvě hvězdičky, které jsem při prvním zhlédnutí Zlatému oku dal, byly zapříčiněny proto, že jsem ještě nebyl zvyklý na akční filmy. Po podívání druhém hodnotím výše, ovšem, stejné výtky zůstaly - směrem k nerealističnosti (jak si někdo stěžoval u Casina Royale) je to scéna s "pádem" do letadla, směrem k "nadsázce" je to např. scéna z krytu, která přechází v grotesku (ta snad nemá v JB co dělat!), akce mi připadla nenápaditá a tak to, co by stálo za zmínku, je občasný inteligentní vtip, Famke Janssen, mající orgasmus při střílení ze samopalu, tytulky s padajícími srpy a kladivy a zvláštní hudba Erica Serry. Ale abyste neřekli, tady je jedna výjímka, potvrzující pravidlo... Moje. (23.01.2007)