Dezertér

Mě by fakticky zajímalo, jestli někdy Korejci ve své tvorbě dokáží šlápnout vedle. Jakože ale úplně. Prostě vyplodí něco, za co by se ve výsledku styděli. Jenže doposud jsem na nic takového nenatrefil...Dezertér se věnuje zajímavému a dosti ožehavému tématu: šikaně během povinné vojenské služby. Autoři to ale vymysleli velice chytře. Ono totiž spojili tento závažný námět společně s komediálními prvky, kterých během sledování najdete mnoho (na papíře to možná vypadá zvláštně, ale opak je pravdou...ono to ve výsledku funguje). Šikana je zde vyobrazená místy dosti naturalisticky, až se člověk nediví, že někomu méně psychicky odolnému poté v hlavě přepne a následně něco provede. Jak se stalo tady (a že to bylo pořádné přepnutí). Druhá řada se spíše věnuje otázce, jak tyto společensky a mediálně dosti sledované kauzy během soudních procesů uchopit. Takže ano, Dezertér přišel s něčím novým. A uspěl. A to na plné čáře. Fakticky jen zírám. Za mě dávám 8/10 (11.01.2024)

Sice fandím kratšímu seriálovému formátu, ale tady by rozhodně neuškodilo trochu víc to rozvinout. Vím, že v tomhle žánru je žádoucí, aby měly postavy od diváka určitý odstup, ale stejně bych byla ráda pronikla hloub do jejich nitra. Nebo aspoň do nitra hlavního hrdiny. Hae-in svoji roli zahrál víc než obstojně, ale vyjma konce, kde dostal prostor trochu se vyřádit, je jeho role napsaná celkem ploše. Soundtrack je zase o něco víc anglický, ale tomuhle trendu se vyhnout nejde. A vlastně si na to ani až tak nestěžuji. Na konci mi ukápla slza, takže v pořádku. 4* (09.09.2021)

Absolutně se nedivím, že vzniká druhá série. D.P. je naprostá bomba ve svém žánru, která nenudí jedinou minutu svého promítání. Celý scénář snímku je na mistrovské úrovni a dobře promyšlený do jediného detailu. Je veliká škoda, že není podobných témat zaměření se na povinnou vojnu více. Spojení skoro všech žánrů byl vynikající nápad jelikož seriál může uspokojit široké publikum. Dokonalé obsazení, dokonalé herecké výkony, skvělý soundtrack. (18.03.2022)

„Desátníku Hane. Ještě mi tvrď, že se změní celá armáda.“ „Může se to stát. Můžeme něco změnit.“ „Víš, jaký používáme ešusy? Víš, co je na nich vyrytý?“ „Co?“ „Je tam 1953. Používaly se za korejské války. Nevymění ani posraný ešusy.“ Ide o seriál, ktorý by sme mohli skrátene nazvať dráma z vojenského prostredia, ale bez výbuchov, špionáže a prestreliek. Je skôr sondou do duše vojaka, s dôrazom na ľudský aspekt. Po tretej časti to vyzeralo, že pôjde o šesť nezávislých príbehov a hlavne tretí na mňa pôsobil naivne a nebavil ma. Ale je potrebné uvedomiť si, že v Južnej Kórei je vojenská služba povinná. Potom je vhodné aspoň trochu stotožniť sa s týmto exotickým jazykom (to sa mi stalo už aj pri iných filmoch z Južnej Kórey), ktorý zvukovo pôsobí ako keď je niekto neustále podráždený. Navyše, asi bude viac oslovovať mužskú časť publika. Už len dopĺňam, že som rada, že som sa nenechala odradiť a dopozerala ho dokonca, lebo nakoniec to stálo za to. Dozviete sa, ako vyzerá život na vojenskej výcvikovej základni. Prečo vojaci utekajú a ukrývajú sa. (28.12.2021)

Dobrý kúsok, nie som síce milovník čohokoľvek z vojenského prostredia, pozerala som to len kvôli Jung Hae Inovi a musím povedať, že je proste skvelý v čomkoľvek do čoho sa pustí. Príbehy boli zaujímavé a tá tichá bezmocnosť zmenená na šialenosť bola zaujímavá. Záver bol skvelým dôkazom toho, čo dokáže spôsobiť obyčajná nevšímavosť a ignorácia. (24.10.2021)