Všetci domov

Válka je zlo a né každý mohl řici NE. Tak nějak to náš hrdina poručík vysvětluje americkéhu zajatci. Italie kapitulovala a vojací se těšili domů. Válka není, k rodinám , láskam ... domů! Je to , ale ten domov co opustily?! Film mě okouzlil svou obyčejností a ukazuje jak Italie byla rozdělena a kdo byl spojenec je nyní nepřítel a naopak. (05.05.2008)

SENZA CASA POSSIAMO VIVERE, SENZA PATRIA NO! [Môžeme žiť bez domova, ale nie bez vlasti!] • Poručík Alberto Innocenzi z 15. delostreleckého pluku, 1. družstva, snáď čochvíľa konečne vezme „nohy na plecia”, aby následne vlastne i [ne]priamo dezertoval, kedy úplne najideálnejším riešením by sa zdalo byť najmä to, že sa mu proste nejakým, naprosto zázračným spôsobom, podarí prejsť domov hneď okolo nemeckých [nacistických] hliadok, ktoré vskutku striehnu na každom jednom rohu a kroku; alebo zase na opačnej strane rovnako číhajú i domáce, fašistické jednotky, pričom, počiatočný vznik vzniknutej situácie vznikol skrátka z toho, že rozhlas zrejme ["omylom?"] odvysielal známy výrok oznamujúci prímerie, ktoré žiadal taliansky maršál Pietro Badoglio: „Vojna sa skončila, všetci domov!,” sa ozývalo z úst talianskych vojakov, pritom dátum sa zrovna zastavil len na ôsmom septembri roku 1943, kde ďalej už predsaže dostávalo následný priestor toto mimoriadne kvalifikované: MAJSTROVSKÉ DIELO, Itala L. Comenciniho, v ktorom si napríklad tiež zahral i americký herec: Martin Balsam, mimochodom známy z mnohých hollywoodskych titulov; no povedzme, že tentoraz ale priam exceloval ihneď vedľa ďalšieho talianskeho hereckého Velikána: PAR EXCELLENCE → ALBERTA SORDIHO [popri Marcellovi a Vittoriovi sa s vysokou pravdepodobnosťou jednalo o naprostého majstrovského predstaviteľa talianskej kinematografie!]; keď až postava inžiniera Assunta Ceccarelliho v podaní Sergea Reggianiho, vydržala s ústredným protagonistom až do konca ← POZOR SPOILER! • Všimol som si, že z tohto mimoriadneho titulu sršala nielen neuveriteľná autenticita, ale zároveň i po scenáristickej stránke bol titul viacej rozťahaný, čo som v pocitovej rovine, teda napokon vnímal, ako i o niečo dlhšiu stopáž, než v skutočnosti bola. MÍNUS 1* : Viacero postáv, veľa rozličných situácií na rôznych miestach, čím mám na mysli predovšetkým to, že by som musel poriadne zaloviť v pamäti, aby som si vzápätí spomenul na všetko, čo sa mi postupne premietalo pred očami, a veruže bolo toho požehnane. Štyri * sú i napriek tomu veľmi silnými a k tomu i nemennými, pretože tento umelecký výtvor si hlboko cením! Geniálny [asi pôvodný?] český dabing, kedy mi našťastie neunikli ani žiadne detaily. Skladám hlbokú poklonu. (03.10.2023)

Plnokrvný obrázok chaosu týchto týždňov v pôvodne fašistickom Taliansku - áno, tak s touto charakteristikou môžem súhlasiť. Chaos bol zobrazený perfektne, a niekedy ho ani nemuseli hrať. Ale vojnová dráma, komédia, tragikomédia? To snáď nie. I keď na druhej strane, Taliani sú takí mizerní vojaci, že vojnová dráma v sa v ich podaní automaticky mení na tragikomédiu. To, čo v tomto filme pokazili scenáristi, to už nemohli napraviť ani dobré herecké výkony, kamera, výprava a ďalšie pozitíva, ktoré tento film nepochybne má. (05.09.2009)

Prijemna tragikomedie na, kterou jsem narazil ciste nahodou. A musim rici, ze dlouha cesta domu diky spouste historek a postav ktere paradne dokreslili atmosferu byla velice zajimava. A take jsem si trochu rozsiil obzory ohledne toho jak to bylo s Italii v druhe svetove valce. Nikdy jsem netusil, ze byla situace, kdy Italie stala na prahu mezi spojenectvím a nepratelstvím s fašisty. (04.05.2008)

Málo známý nadstandardní válečný snímek, který je pro nás zajímavý především úhlem pohledu a zobrazením prostředí poražené fašistické Itálie. Válka snímaná pohledem italského důstojníka, který po italské kapitulaci a rozpadu pravidelné italské armády prožívá deziluzi a ztrátu životních hodnot při svém návratu domů. Vojáci jeho jednotky se rozutečou a zbyde jen několik mužů, kteří míří společným směrem. Scénárista v jejich postavách ztělesňuje určité prožitky typické pro onu dobu. Přes zvolený lehčí tón vyprávění jde v zásadě o tragický protiválečný snímek, kde prakticky všechny hlavní postavy postupně zahynou, s výjimkou hlavního hrdiny, který k tomu ovšem ve válečné vřavě závěrečného střetnutí, kdy ho opouštíme, má velice blízko. Film je natáčený s étosem typickým pro poválečnou Itálii a Francii, tedy vykládajícím tehdejší politickou situaci z pohledu vítězné protifašistické koalice a zahlazujícím některé nepříjemné stránky tehdejší reality. Scénář proto volí některé zjednodušující postupy, např. scéna odhalení židovky německými vojáky je nevěrohodná. Kdyby byl scénárista upřímný, nechal by ji udat pasažéry autobusu za podíl na kořisti z jejího majektu ukrytém v kufru. Odhalení amerického zajatce ukrytého u protifašistické rodiny by pochopitelně nevedlo jen k popravě muže jako hlavy rodiny, ale k likvidaci celé rodiny a především brutálního znásilnění manželky, kterého se mimochodem běžně dopouštěly obě bojující strany. Vysoký italský důstojník by se s velkou pravděpodobností bezprostředně po italské kapitulaci nepřidal k odbojové partyzánské organizaci kontrolované v té době komunisty... A tak by se dalo pokračovat. Přes uvedené drobné scénáristické kiksy je to výborný válečný film, který se může pochlubit skvělým obsazením a hereckými výkony. Celkový dojem: 80 %. (10.07.2008)