Réžia:
Věra JordánováScenár:
Josef BoučekKamera:
František NěmecHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Marta Vančurová, Jan Kačer, Radoslav Brzobohatý, Hana Kreihanslová, Jaroslava Adamová, Viola Zinková, Magdalena Reifová, Věra Petáková, Ladislav Kazda, Jiřina Petrovická, Hana Davidová (viac)Epizódy(4)
Obsahy(1)
Čtyřdílný miniseriál Jana Eyrová vznikl v roce 1972 podle stejnojmenného románu Charlotty Brontëové. Vypráví příběh dívky, která svým charakterem, statečností a vytrvalostí získává úctu i lásku lidí kolem sebe. Jana Eyrová je jeden z prvních moderních typů dívky nebo ženy v literatuře, citově bohaté a oduševnělé bytosti, která hrdě vystupuje proti pokrytectví, falši a dobovým předsudkům. Ryzí charakter, který sází na absolutní poctivost lidí, na jejich hodnocení podle vlastností a ne podle společenského postavení. Televizní zpracování je ale také vyprávěním o velké, osudové lásce. Režisérce Věře Jordánové se ve čtyřech částech televizního přepisu románu podařilo zachytit podmanivou atmosféru doby dostavníků, svíček v arkýřových oknech a krinolín. A Marta Vančurová se stala ideální představitelkou titulní role. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (40)
Příběh Jany Eyrové patří mezi můj nejoblíbenější. Ať jde o literární pojetí nebo filmovou tvorbu. Naše českoslovesnká Jana Eyrová je moc krásná. Jan Kačer jako Edward vynikající a Marta Vančurová taktéž co by Jana. Nejdojímavější příběh sirotka, který i přes nepřízeň osudu nalezne své štěstí = velkou lásku. ()
Nie, nie toto nebola Jana Eyrová. Ani to nemôžem považovať za jej podarenú modifikáciu. S knižnou predlohou to má spoločné asi len mená (aj to iba niektoré) a veľmi hrubý obrys deja. Najviac mi prekážalo poňatie hlavných postáv. Marta Vančúrová bola veľmi milá, veľmi dobrá a priveľmi pekná učiteľka, ale absolútne sa nehodila ani vzhľadom ani prejavom do úlohy Jany. Jan Kačer ako Edward Rochester bol o niečo lepší, ale taktiež to nebolo to pravé orechové. Keby som z hlavy vytesnila, že ide o adaptáciu slávneho románu, považovala by som to za celkom pekný romantický príbeh. Ale nemôžem prehliadnuť, že to vzniklo v roku 1972, no vyzerá to akoby to natáčali tak 30 - 40 rokov dozadu. Už to skrátka malo vyzerať inak. ()
Vůbec ne špatný pokus československé televize o anglickou klasiku s nádhernou hudbou Vadima Petrova a šílenou kvalitou obrazu, bez které by to ovšem už tak nějak nebylo ono. Pokaždé, když tohle zpracování vidím, mě ale zamrzí jedna věc – že si Radoslav Brzobohatý a Jan Kačer neprohodili role. Stačí, aby se St. John v seriálu objevil na pár minut, a hned pochopíte, kdo z těch dvou byl ve skutečnosti lepší herec. Brzobohatého charisma a ironický smysl pro humor, kterým obdařil svoji postavu, by se podle mě k roli Rochestera výborně hodil, zatímco Kačerův neměnný výraz i intonace a jako by chladné vystupování, tedy věci, které mě u něj po celou dobu příšerně štvaly, by se v roli pastora Riverse daly celkem dobře zúročit. No co už... I tak se na to ale vždycky ráda podívám. ()
Ľudia zo zahraničia ma prosia o vytvorenie anglických tituliek. Nechcel by mi niekto s tým pomôcť? Išlo by o český prepis dialógov. Napíšte prosím, ak ste ochotní. Ide o zaujímavú verziu Jany Eyrovej, ktorá stojí za zviditeľnenie. _____________________________________________________________________________________________________ 4 a 1/2*. po 1. 3 dieloch som bola nadsena. ako mohli urobit taku milu verziu ich pribehu, ako sa mohli tak skvelo strafit vo vyberoch hercov, ze vybrali za Thornfield taky krasny zamok /nevie niekto, kde sa to natacalo?/, ze ako prestrihy natocili zaujimave a velmi pekne zabery parku okolo. Jo - preto sa mi pacila i scena ich 1. zoznamenia, ako Mr. R. padol z kona, ktora bola celom vazna.. Klasicka romantickejsia, vazna hudba, Jana prechadza alejou /co sa mi paci a pride realistickejsie, viac sa vcitim do tej doby/, je hmla - krasna atmosferka. Atmosferu velmi pekne dotvarala 1. hudba - vazna a zaroven mi pripominala rozpravku. 2.zabery - na hercov, divame sa na svet ich ocami, ci zabery prirody. 3. hl. dvojica. krasni ludia. Nielen vyzorom. Maju ohromnu charizmu. A skvelo hraju. V 4. casti som sa mierne sklamala. A tym som zacala vidiet i zaporne stranky filmu. V duchu som sa smiala, ze pan R. je ovela pritazlivejsi nech pastor R. i ked to ma byt naopak. 4. diel sa mierne vliekol i ked vynechali mnohe. Skoda toho. Myslela som, ze mi nebude vadit, ze Jana utiekla, ked videla slepeho pana R. No vadilo mi to. I ked to bola prirodzena sokova reakcia, tu to prehnali. A nechapem, preco by sa mu nemala ohlasit, ze je tam, len tam sediet v izbe potichu...:-/. Tez skoda, ze usekli a moc zrozpravkovali koniec. Uplne to znicili v mojich ociach, bo vyzerali ako normalni ludia ale koncom z toho spravili rozpravku. A romanticky pribeh. Ako prinos do svetovej literatury sa casto uvadza prace opis tazkych podmienok v skolach pre siroty, "krestansku" povysenost a pod. A to o to nas ukratili. I ked tak apon zrychlili spad deja a divaka dostali rychlo tam, co chce sledovat. Videla som i ine drobne muchy a musky. Napr. ze pan R. nemal zapalenu fajku a tvaril sa ze pofajcieva...Ale co ocenujem je umeleckost. I genialny drobny napad vlozit Jane do ust verse, kt. sa ohromne hodili. __celkovo to hodnotim velmi pozitivne. Originalne netypicke krasne spracovanie. a ... DAKUJEM, MARCI ()
Soudit, že dílo velkých anglických spisovatelek přelomu 18. a 19. století náleží k výtvorům neblaze proslulých románků tzv. červené knihovny typu Vlasty Javořické, je názor, který více než o spisovatelkách vypovídá o svých nositelích. Srovnání Fukunagy a Jordánové nevyznívá pro českou verzi špatně. Fukunaga je více britský, více romantický a také zřejmě více emocionální. Vyniká i rozdíl ve výpravnosti daný odlišnostmi televizní černobílé a klasické barevné filmařské metody. Čtyřdílný televizní film Věry Jordánové staví především na výrazné struktuře lidských pocitů – lásky, radosti, strachu, nenávisti a lítosti – aniž sklouzává k melodramatu. Janu Eyrovou v podání čtyřiadvacetileté Marty Vančurové vnímáme jako hrdou a inteligentní dívku, která je věrná svým zásadám a morálnímu kodexu. Její konání, byť provázené utrpením a bolestí, se řídí podle základního pravidla – důležité je nezradit sebe samu, zůstat věrná svým přesvědčením a názorům. Kameraman František Němec navíc celý příběh záměrně vnořuje do temných pokojů Thornfieldu, v nichž postavy ozařují pouze oheň v krbech a svíčky. K dokreslení tohoto silného diváckého prožitku přispívá nevtíravá a komorní hudba Vadima Petrova, k hereckým představitelům nelze vznést snad žádnou námitku – vedle Marty Vančurové je stejně nepřehlédnutelný výkon Radoslava Brzobohatého v roli pastora Riverse i rozsahem drobnější kreace Jiřiny Šejbalové, Hany Kreihanslové nebo Jaroslavy Adamové. Kačerův Rochester je v porovnání s Fassbenderem možná méně ostrý, více civilní a celkově jaksi "češtější", přesto nadmíru působivý. V obou případech jde o zdařilé zvládnutí klasické evropské literární látky a o velký zážitek. Bude zajímavé sledovat, nakolik skromná česká adaptace odolá nelítostnému zubu času. Domnívám se, že její šance jsou v každém ohledu značné. ()
Reklama