On sa bojí

„Sirotci lesní, o ničem nesní.“ Zpočátku zajímavá, bohužel čím dál víc úmorná surrealistická procházka  hlavou schizofrenika, nemilovaného dítěte, od světla na konci tunelu máminy vagíny až do temnoty artového hrobu. Film pro velmi specifické publikum. Pro ty, kdo se narodili zadkem napřed, k matce mají ambivalentní vztah (s láskou by jí zakroutili krkem), na lehátku u cvokaře už vyleželi důlek a vždy se podívají do záchodu, než spláchnou. To já jsem trauma z porodu překonal hned na sále, od té doby se cítím v pohodě, duševně naprosto zdráv a celoživotně svou mámou milován. Psychofarmaka neužívám žádná. Škoda, po třech hodinách s Asterem by nějaká bodla. OKÉNKO CITACÍ: [][] Superpero: „Skvělé v jednotlivostech. Hlavně úvodní část... Nevíte, jestli je to nějaká noční můra, jestli se zbláznil on nebo celý svět. Bohužel se to plně nedozvíme nikdy a film je jen čím dál tím divnější, aby pak banálně vyvrcholil.“ JASON_X: „Hereditary i Midsommar na mě působily jako zcela soudržná díla, v nichž každý dílek zapadá do skládačky, u Beaua tento pocit nemám.“ Zdejší „expert“, který si už zase nevzal své prášky: „Jedná se o sofistikovaný psychoanalytický horor pro okrajové publikum; radikálně otevřený snímek pulzující významy, jenž vysloveně vybízí k interpretační hře.“ [][] Brrr. Nevěřím tomu, že On se bojí natočil On. Stejný režisér, jehož Slunovrat mám v topce. (28.07.2023)

Asterovi načisto zajebalo. Jeho predošlé filmy boli čudné tým správnym spôsobom a fakt majú niečo do seba. No toto je len zasraný bordel..nič viac. Úvod v meste bol geniálny, ale to čo prišlo potom sú doslova hodiny utrpenia. Živiť v podstate jednoduchú myšlienku takýmto spôsobom v tak prestrelenej stopáži je absolútne peklo. Trpel som pri tom. (24.06.2023)

Ari Aster a jeho excesivní autorská onanie. První tři čtvrtě hodiny a pár povedených pozdějších momentů nedokáže vykoupit tu neospravedlnitelnou tříhodinovou délku, v níž i přes přemrštěnost a bláznivost všech událostí děj plyne, jako když neplyne. Natahovat sedmiminutový kraťas na tři hodiny není jen tak. U svého nejdražšího filmu si studio A24 mělo dovolit plácnout občas tvůrce přes prsty a hodit mu do toho nůžky. A neexistuje, aby si tenhle film vydělal byť třeba polovinu svého rozpočtu zpět, neexistuje. (18.05.2023)

Pozoruhodné dílo. Ari Aster natočil originální a nepředvídatelný film s výborně fungující stylizací i atmosférou. Ať už sledujeme scény vyloženě surreální nebo rovnou animované, všechno to tam krásně zapadá a nijak z filmu netrčí. Joaquin Phoenix je navíc v hlavní roli výborný jako obvykle. Samozřejmě jsem se po pár hodinách začal těšit na pointu, ke které tohle všechno směřuje. A pak tedy přišlo závěrečné zklamání, které tu nebudu rozpitvávat. Není to tak hloupé jako Garlandovi Men, ale zase jsem na to čekal o hodinu déle, takže čtvrtou hvězdičku nedám (70%). (04.07.2023)

Aster a jeho Midsommar a Hereditary, stejně jako celé A24 studio mě až doteď vždy naprosto převálcovali a z filmu jsem odcházel bezprostředně nadšený, ale onen pocit mi zůstal i po týdnech. Z Beau Is Afraid však odcházím úplně rozpačitý, protože rozhodně není to, co jsem čekal. Podvědomě tak nějak rozumím, co zde Aster převádí na plátno a musím ocenit výkon Phoenixe i celkovou myšlenku, bizární styl vyprávění i odvahu a kreativitu, ale 180 minut je prostě sakra úmorná doba a vydržet tohle usedět bylo i na mě moc. Celý film totiž působí jako soubor random scén, kde nic nedává smysl a vše působí až směšně, ale přitom základní pointu divák vlastně chápe. Jen ten závěr a pocit z filmu prostě není tak úderný, jak bych si přál a jak jsem čekal. (25.04.2023)