Dva roky prázdnin

Převod syžetově i kompozičně průzračných Verneových próz do filmové podoby se zdá být snadnou záležitostí. Je to však zdání, které je současně fatamorgánou svůdně vnějškového pohledu. Dnes již nepřehledná filmografie rozsáhlého Verneova díla je však ve své až lehce většinové části svědectvím pravého opaku. Snaha o doslovnou deskripci právě tak jako úsilí o křečovitou modernizaci či posluchačsky nebo divácky vděčná "vylepšení" jakoby již nemoderních látek a nostalgizujících témat končí až příliš často v křečích povrchnosti a neumětelství. Dětský divák je schůdný jen pro některé tvůrce; jiní, neméně početní, se ho naopak - často oprávněně - obávají. Je totiž divákem věcně a spontánně bezprostředním, nezřídka krutým a nemilosrdným. Vedle moderních českých verneovek druhé poloviny minulého století (NA KOMETĚ, OCELOVÉ MĚSTO) se však čas od času podaří i zde látku poeticky a romanticky dětskou dostat v nezkreslené podobě s úspěchem na pomyslné stříbrné plátno. Koprodukční seriál hned čtyř národních kinematografií-televizí ústrojnými a až překvapivě úspěšnými zásahy do verneovského příběhu dociluje potřebného napětí, nezbytné přesvědčivosti a strhujícího, opravdu napínavého účinku. Účinku, který nepůsobí jen na děti, ale i na velmi podstatnou část dospělé, kdysi rovněž bez rozdílu dětské populace obou pohlaví. Po třiceti letech přes mizernou editorskou "nosičskou" práci FILMÁKU dostává možnost přesvědčit se o nadčasovosti tohoto koprodukčního, ale svou podstatou jasně francouzského počinu s průrazným pohledem do anglosaské identity (srovnatelné zhruba s česko-německým vztahem) další část divácké veřejnosti, které kdysi její vysílání ušlo nebo se vytratilo z paměti nebo která mezitím stačila vyrůst. Jisté je jedno: ani jedna, ani druhá část vděčných diváků nebude v ničem oslyšena. (07.08.2009)

Tak tohle je seriál mého dětství. Seriál úplně nejseriálovější. Pro mne zkrátka zážitek na celý život. Tak moc jsem se tehdy těšila na každý další dí! Tak moc mě bralo to „Vzhůru na palubu“ a všechno ostatní. A nostalgicky mě to bere do dnes. Napjatě jsem čekala na další reprízu, ta se však nekonala (kromě čtyřdílné podoby na tehdejší OK3 s rychlodabingem). Vášeň pro moře a plachetnice mi zůstala. Jak jsem zajásala, když před dvěma roky vyšel seriál na DVD. Naprosto příšerným dabingem jsem ani překvapená nebyla (ačkoli na sekundu se mi zastesklo po tom starém dobrém), stejně bych si pustila originál. Ale i titulky v tomto případě chtějí slušnou představivost a alespoň maličko francouzské ucho na úplné výpadky. Ptát se „proč?“ je asi zbytečné v dnešní době konzumu. No, ale musím se přiznat, že jsem viděla jen tři díly a líbilo se mi to pořád… a ten zbytek si, nevím proč, tak nějak šetřím. Hloupost? Možná. Ale vím, že nejsem sama. (26.07.2011)

Tehdy jsem tenhle seriál miloval natolik, že jsem se úvodní píseň naučil nazpaměť ;o) Později jsem však zjistil, že děj knihy je podstatně bohatší a zajímavější. Seriál byl zkrátka omezen rozpočtem a na výsledné podobě to bylo přecejen dost znát. To by samozřejmě bylo možné autorům odpustit, ovšem proč byl děj nejen zjednodušen a "znízkonákladněn", ale dokonce v mnoha věcech i zásadně pozměněn, to jsem vskutku nepochopil... (13.09.2006)

Nádherný seriál mého dětství, nesměl jsem vynechat žádný díl. Už jen úvodní znělka naháněla a nahání husí kůži. Tohle je pravé filmové dobrodružství. Samozřejmě vím, že hodně dělá nostalgie a pohled dětskýma očima, proto také nedám 5 hvězd, i když ten malej kluk co na to kdysi koukal by jich dal ještě víc. (28.04.2015)

Tak to je neskutočné, ako nadabovali verziu k DVD. To je absolútne najhorší dabing, aký poznám, je mi z toho úprimne zle. Absolútne súhlasím s komentárom Monologa. Seriál je to moc pekný, spomienka na chvíle z detstva strávené pri televízii. Ale za zhanobenie tak pekného seriálu, tak príšerným dabingom by som skutočne trestal. (11.12.2009)