Mys hrůzy
Cape Fear
Réžia:
J. Lee ThompsonScenár:
James R. WebbKamera:
Sam LeavittHudba:
Bernard HerrmannHrajú:
Gregory Peck, Robert Mitchum, Polly Bergen, Lori Martin, Martin Balsam, Jack Kruschen, Telly Savalas, Paul Comi, Barrie Chase, Joan Staley, Edward Platt (viac)Obsahy(1)
Nebezpečný zločinec si roky trávené vo väzení kráti plánovaním pomsty. Muž, ktorý ho usvedčil sa má na čo tešiť... Po rokoch opúšťa známy trestanec Max Cady (Robert Mitchum) brány väznice. V súdnej budove navštevuje advokáta Sama Bowdena (Gregory Peck), zodpovedného za jeho zatknutie. Naznačí mu, že ani po tak dlhom čase nezabudol, čo mu spôsobil... V ten istý deň Sam odchádza so svojou rodinou do kolkárne a opäť tu zbadá Maxa Cadyho. Ten k nemu drzo pristúpi a oznámi mu, že chcel len spoznať jeho manželku a dcérku... Sam dostane strach. Okamžite sa kontaktuje na svojho vplyvného priateľa, šéfujúceho polícii a priznáva sa mu so svojimi obavami. Komisár Dutton (Martin Balsam) sa snaží proti zločincovi nájsť akékoľvek drobnosti, aby ho mohol z mesta vyhodiť. Nie je to však jednoduché. Cadyho zatknú za tuláctvo, ale on sa preukazuje dostatočnou finančnou čiastkou na svojom účte, a tak sú nútení prepustiť ho. Psa Bowdenovcov niekto otrávi. Sam je presvedčený, že ho nemohol zabiť nikto iný ako Cady. Nakoniec sa otvorene prizná so svojimi obavami svojim blízkym. Vyľakaná manželka (Polly Bergenová) navrhuje, aby na nejaký čas opustili mesto. Cady si najíma advokáta Graftona, známeho odporcu polície. Ten žiada komisára o ukončenie perzekúcie. Jeho klient je pod neustálym psychickým tlakom pre opakované zatýkanie a podozrievanie z trestných činov, ktoré nespáchal. Poškodzujú mu tým i dobré meno. Dutton navrhuje Samovi zvoliť celkom iný postup. Dáva mu kontakt na známe súkromné očko Charlesa Sierversa (Telly Savalas) a ten snáď na Cadyho niečo nájde. Zločinec sa tiež rozhodne pritvrdiť... Samovým najcitlivejším miestom je jeho jediná dcéra Nancy (Lori Martinová). Počká si ju pred školou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (82)
Prinajmenšom výborný thriller, Scorseseho remake z roku 1991 je však lepší. Obidva filmy síce majú hustú atmosféru, ale mne ide tentokrát o herecký výkon a to konkrétne Roberta Mitchuma alias Maxa Cadyho, ktorého Robert De Niro v remaku o hodný kus prekonal. Samozrejme ich doporučujem pozrieť obidva, sú to veľmi kvalitné filmy a ľutovať určite nebudete. ()
Remake od Scorseseho má jedno plus. Rozvíja situácie a je viac odviazaný. Tento originál vo svojej dobe pôsobil zrejme rovnako vulgárne ( zobrať právo do svojich rúk, keď mi takmer príde rodina o život? odvolám sa na súd, ale až po pohrebe svojich blízkych? ). Nechajme zákony ( zločinci majú viac právomoci, ako obete ) a pozrime sa na tento trhák. Je sfilmovaný v tých najlepších hitchcockovských tradíciách, či už po stránke formálnej, alebo obsahovej. ()
V souboji se Scorseseho remakem plichta. Oba filmy jsou velice dobré. Novější verze je (samozřejmě) režisérsky nápaditější, jistá dějová naivita však víc sluší téhle z roku 62. Herecké obsazení také přinejmenším srovnatelné: Mitchum je minimálně stejně dobrý jako De Niro (mně se dokonce zdál ještě lepší, jeho postava má v sobě víc zla utajeného, než vystaveného na odiv, jako je tomu v novější verzi se - symbolicky - markantně potetovaným Cadym), starší verze má výhodu v Peckovi, novější v Jessice Lange. Jak jsem již říkal, spravedlivá plichta, již symbolicky stvrzuje Hermannova hudba, kterou v hojné míře použil Elmer Bernstein do Scorseseho verze. ()
Přestože originál hodnotím čtyřmi hvězdičkami stejně jako remake, tento černobílý snímek mě chytnul mnohem víc. Lepší atmosféra, větší napětí a narozdíl od místy utahaného remaku to mělo i větší spád. Dalším plusem byli herci. Zatímco Scorseseho film stál de facto pouze na geniálním De Nirovi a rodinka, kterou obtěžoval byla poměrně dost nesympatická a nezajímavá, zde máme fantastického psychopata Mitchuma, který si s Robertem v ničem nezadá a proti němu charismatického Pecka, který je narozdíl od Nolteho velkej sympaťák a skvělej herec. Taktéž jeho manželka a dcera byly lépe obsazené. Zkrátka a jednoduše tento černobílý originál vede ve všem. ()
Příběh právníka, na jehož rodinu se přilepí nebezpečný zločinec, mě vtáhnul, Gregory Peck je ohromný sympaťák a tak nějak nejde mu nefandit.. Domnívám se, že pocit strachu o rodinu, zejména o jediné dítě dokáže člověka proměnit k nepoznání a po pravdě netuším, co bych dělala já na jeho místě.. Robert Mitchum mě přesvědčil, že je násilnický zmetek, který v sobě roky živí nenávist a jediné, co chce, je ublížit, na ničem jiném mu nezáleží, byl prostě výborný.. Připomínky si nechám od cesty, nejsou podstatné.. ()
Galéria (92)
Zaujímavosti (24)
- Podľa Roberta Mitchuma počas natáčania poslednej bojovej scény medzi ním a Gregorym Peckom, ho Peck raz nešťastnou náhodou udrel päsťou. Mitchum, vediac, že Peck to nemyslel vážne, odmietol zastaviť scénu a pokračoval v jej natáčaní. Keď však Mitchum vstúpil do svojho prívesu, povedal, že: "Doslova som skolaboval následkom úderu." a tiež povedal: "že som to cítil ešte niekoľko dní potom." Mitchum na koniec dodal: "Vôbec to neľutujem, nie, ak to urobil Gregory Peck." (westerns)
- Polly Bergen utrpela menšie modriny v scéne, kde jej postava bojuje s Maxom Cady (Robert Mitchum). Ten ju mal prevliecť cez viacero dverí na lodi, ale člen posádky omylom nechal všetky dvere zamknuté, takže. keď Mitchum ju prinútil prejsť dverami, v skutočnosti bola použitá ako baranidlo na ich otvorenie. (westerns)
- Ako producent filmu Gregory Peck dohliadal na strih a nevyužil žiadnu výhodu na to, aby svoju postavu uprednostnil pred postavou Roberta Mitchuma. (westerns)
Súvisiace novinky
Mys hrůzy dostane seriálovou verzi
V roce 1962 vznikl dnes již klasický americký thriller Mys hrůzy podle předlohy „The Executioners“ spisovatele Johna D. MacDonalda z roku 1957 (u nás vydané pod titulem „Mys strachu“). V příběhu o… (viac)
Reklama