Argylle: Tajný agent

Matthew Vaughn je hračička. V tomto případě se rozhodl, že si zkusí vyhrát s počtem zvratů a odhalení, které lze nařachat do jednoho filmu tak, aby byl co nejzábavnější. A těžce selhal. Trailery u Argyllea klamaly tělem, pokud jste se tedy těšily na prolínání špionážního světa v knize a reality, dočkáte se ho v požehnané míře pouze v první části filmu. Pak se ale objeví první zvrat. A pak další. A ještě jeden. Už ani nevím, kolik jich bylo, postupně jsem to totiž přestal sledovat a jen se vykuleně doprošoval, ať je to aspoň zábavné, když už je to blbé. Jenže i tady špionážní komedie selhává, přestože sází na klasické vaughnovské bitky s chytlavou hudbou. Celé to totiž vypadá strašně hnusně. Dlouho jsem neviděl film, který by v naprosto každé scéně působil takhle uměle. Některé akční scény mi evokovaly příchod Krále Škorpióna ve druhé Mumii, jak byly otřesné a směšné. Jde navíc o jeden z těch filmů, u nějž si říkáte, že teď už určitě skončí, jen aby rozjel další nesmyslnou linku a přidal další vyumělkovaný zvrat. 138 minut na uvolněnou akční špionážní komedii není úplně vhodná cifra. Ani ten Sam Rockwell to nezachrání, byť se hodně snaží. Tohle se těžce nepovedlo. Aspoň hudbu to má ale pěknou. (31.01.2024)

Film, který má neprávem nálepku 200 milionového rozpočtu, přestože nestál ani polovinu. To jen tak pro začátek takový fun fact. Matthew Vaughn to v sobě pořád má, kdo to v sobě nemá je Jason Fuchs. Bohužel scénář každým dalším zvratem děla z filmu čím dál tím větší pičovinu. Rockwell si to dává parádně, ale když to začne přecházet do parodie, tak je ho tam vlastně škoda. Snad se Vaughn vykašle na agenty a sedne si k nějaké frančíze. Myslím si, že Star Wars či Marvelovka s rozumným dohledem by mu přišly vhod. (15.02.2024)

Po vzoru Bolševize začal už i zlodějský kokotporát, bez skrupulí prodávající židopředražené i-plečky snobským kokotům a instadementům, za každou cenu plnit obsah hovny a pícninami pro hovada. Na což teď zjevně vysolil tak brutální ranec, že mu mamonářsky neodolal ani až dosud naprosto svěží, originální a veskrze potěšující Matouš, naprudko se zaprodal, spláchl své dosavadní sqělé renomé do hajzlu a namísto nějakého svého inventivního scénáře se uvolil zaudiovizualizovat pro červivé jablečňáky, slaboduché smíšky a otylé chovatelky koček za zenitem veskrze nudný, hloupý, plagiátorský a řádně klišovitý popsaný hajzlpapír nějakého druhořadého neumětela, jenž patrně, když zrovna prstem namočeným v nutelle a s přikousnutým jazykem nenaplňuje své „scénáristické“ ambice, permanentně rozkuřuje nějakého hrabivého pohrobka Štefana Práceho. Jinak si tu oligofrenní hrůzu prostě nedovedu vysvětlit. Až podezřívám Matouše, jestli náhodou nezačal prcat Madonu, protože se s ním náhle kariérně děje přesně to, co tenkrát s Gejem Ryčím, a tento jeho počin nápadně připomíná ultražinantní pičočalamádu Muž ze Strýce se stejně prkenným a homonakadeřeným Jindrou Clavinem, jemuž tentokrát místo korektně a spravedlivě kancelačně zkulturněného fuj fuj lidožrouta Arnýho Kladiva neméně děsivě kunduje krajně nesympatická neherecká protekční prasnice Brysa, která se od posledního Juráče konečně vyžrala až na porážkovou váhu. No nejedna masitá tvář veskrze vkusné kompulzivní hospodyňky se základním vzděláním si u toho dozajista slastně zachrochtá při žehlení. Matouši, okamžitě ho z té rozkládající se botoxmrtvoly vytáhni a vrať se!!! (11.03.2024)

Nestojí to za nic. Další variace na Bondovky, vše záměrně přeháněno a opakující se překvapení v překvapeních (to jsem opět nečekal!). Mrzí mě, že někdo s talentem jako Matthwe Vaughn pálí svůj čas na vrcholu podobnými filmy jako je Argylle nebo poslední Kingsmani. Vždyť tohle vypadá vizuálně výrazně hůř, než skoro (teď chvilka smutku a deprese) 20 let starý Hvězdný prach. Bryce Dallas Howard nedokáže utáhnout druhou svojí polohu, Rockwell je vtipný jako vždy, ale není to tahoun pro podobný film. Spousta momentů už je tak bizardních, až ani nejsou vtipné nebo zábavné (digitální ropa hadr). Jestli tohle někdo bral jako novou sérii nebo to ještě navíc chce Vaughn bizarně propojovat s Kingsmany, tak to opravdu nepotřebuji. Nejlepší je tradičně soundtrack. U akčního filmu s takovým obsazením to asi není zrovna pozitivní vizitka. (01.02.2024)

Matthew Vaughn úspěšně kopíruje tvůrčí trajektorii Zacka Snydera. V cíli ještě není, ale blíží se. Únavné, mechanické vršení zvratů (kdy nejpozději za polovinu stopáže už nikdo nemůže být schopen říct, zda na té které úrovni film ještě dává nějaký smysl) zabalené v místy esteticky až odporném kabátku, doplněné humorem pro žáky prvního stupně základní školy. Ani herecky to nesedí. Jako režisér tu Vaugh zvládá dát drive alespoň vybraným akčním scénám, ale zdaleka ne všem (např. ta úvodní akce ve vlaku mi tím přepínáním mezi dvěma herci přišla naprosto rozstřelená a ve výsledku otravná). (05.03.2024)