Nö
Réžia:
Dietrich BrüggemannKamera:
Alexander SassHudba:
Dietrich BrüggemannHrajú:
Anna Brüggemann, Alexander Khuon, Isolde Barth, Andreas Döhler, Petra Schmidt-Schaller, Rüdiger Vogler, Mark Waschke, Monika Anna Wojtyllo, Hanns Zischler (viac)Obsahy(1)
„Občas přemýšlím nad tím, že bychom se měli rozejít,“ svěřuje se Michael Dině, s níž je šťastných pět let. Není trajektorie partnerského života předem nadefinovaná? Vzít se, mít děti, být jako ostatní… Třináct kapitol mapuje soužití hrdinů poté, co Dina pochybnosti přítele rozežene a rozhodne o budoucnosti vztahu. Dietrich Brüggemann znovu přináší kritiku společenských hodnot a postojů, tentokrát generace třicátníků, která má zdánlivě vše, selhává však v naplnění nastavených ideálů. I přes charakteristický jízlivý tón je nový film provokativního tvůrce svědectvím o lásce a zodpovědnosti, jež se k ní pojí, stejně jako o snaze neztratit ji z očí. (MFF Karlovy Vary)
(viac)Videá (4)
Recenzie (8)
Pokud nejste 30+ a nemáte děti, asi je to pro vás zcela ztráta času. Bezdějová, velmi suchá komedie, ve které chybí chemie mezi postavami, je doplněna naprosto příšernou hudbou a vcelku působí jako nějaká nucená párová terapie. Vtipy byly často absurdní, nesmyslné až hloupé... Musím zcela upřímně podotknout, že k mému překvapení se půlka kina bavila, čtvrtina tiše seděla a zbývající čtvrtina skutečně z kina odešla. ()
Záživnost či vtip těchto povětšinou statických, nehorázně ukecaných scének je tak na 30% (epizody ultrazvuku či pohřbu byly opravdu dobré, to přiznám), plus mi to často zavánělo snobstvím, popřípadě plytkou intelektuálností (existuje to slovo vůbec?). A teď jsem se sám nachytal, poněvadž ty dvě věci tady teď provozuji. ()
Brüggemann je díky Křížové cestě festivalové jméno, které si pamatuju, a když jej vidím v programu, zbystřím. Ale věnovat tvůrčí čas komediím bych mu tedy již do budoucna nedoporučoval. Němčina není vtipný jazyk a chce to fakt hodně citu, aby německý film dokázal být opravdu vtipný - a ne křečovitě trapný. Co si vzpománím, povedlo se to snad jen Maren Adenové v Toni Erdmannovi. Brüggemanovi bohužel zdaleka ne. Má to špatnej timing, divnou divadelní stylizaci, takže ta němčina působí ještě uměleji a sušeji, než kdyby postavy mluvily normálně ... a když už se tomu jednou za čas povede nějakej úsměvnej moment, tak je schozenej nedostatkem citu pro míru. Třeba ten úlek u ultrazvuku, kterej je zopakovaj pro jistotu čtyřikrát, asi aby nezapadl nebo co. ()
Nejvtipnější film z 55 ročníku filmového festivalu v Karlových Varech. Soubor na sebe navazujících povídek o jednou páru třicátníků. Některé povídky (scény) jsou až komicky absurdní. Například scéna u zubaře, gynekologa, na operačním sále a hlavně na hřbitově se musí vidět! 85%. [KVIFF 2021] ()
Něco mi říká, že tahle reakce se bude psát sama. Utekla mi dvouhodinová projekce snímku Ne! svižně? Ne! Přišel mi zdejší německý suchý humor aspoň lehce vtipný? Ne! Měl jsem zájem o postavy a jejich problémy? Ne! Doporučil bych tenhle film univerzálně všem divákům? Ne! Ale abych jen nehanil, jedna z třinácti kapitol mi opravdu vtipná a dobře vypointovaná přišla, a to epizoda z pohřbu. To byl ale jen malý záchvěv nadšení v jinak opravdu suché a pocitově nekonečně dlouhé vztahovce. Na druhou stranu většina sálu se pořád smála, tak to nejspíš jen není pro každého. Že bych tomu časem dal druhou šanci? Eh. Ne! [KVIFF 2021] ()
Galéria (11)
Fotka © Filmwelt Verleih
Súvisiace novinky
Ocenění 55. ročníku MFF Karlovy Vary
Dnes večer proběhlo slavností zakončení 55. ročníku Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Hlavní cenu letošního festivalu si vysloužil snímek v koprodukci Srbska, Francie, Lucemburska… (viac)
Reklama