Ve stínu Fukušimy
Tokyo Shaking
Tokyo Shaking
Tokyo Shaking
Réžia:
Olivier PeyonKamera:
Alexis KavyrchineHudba:
Manuel RolandHrajú:
Karin Viard, Stéphane Bak, Philippe Uchan, Jean-François Cayrey, Charlie Dupont, Emilie Gavois-Kahn, Valérie Baurens, Jumi NaritaVOD (1)
Obsahy(1)
Po zemetrasení a tsunami je ohrozená jadrová elektráreň vo Fukušime aj mesto Tokio. V jednej z výškových budov sú uväznení zamestnanci francúzskej finančnej inštitúcie. V cudzom prostredí sú plní neistoty a obáv. Jedna z vedúcich zamestnankýň Alexandra len nedávno pricestovala z predchádzajúceho pôsobiska v Hongkongu, kde ešte stále sú jej deti a manžel. Rozorvaná medzi túžbou okamžite sa k nim vrátiť a zodpovednosťou voči firme i podriadeným bude nútená urobiť zásadné životné rozhodnutia. (RTVS)
(viac)Videá (1)
Recenzie (11)
Chybi silna ruka (dramaturgicky, dramaticky, vypravecsky). Prestoze se film vyhnul mnoha klise kdyz se zabyva timto tematem, je to trochu paternalisticky pohled na japonskou kulturu a nadsazena kritika kapitalistickych struktur pri krizovych situacich. Je to rychle zapomenutelny film. Moralni pouceni z filmu je neduverujte muzum. Take jde pohled na evropskou korporatni kulturu. V tom je film take nedopeceny, protoze korporaty maji vsechny plastnosti psychopata, narusene osobnosti. Nici bezemocne sve okoli, nedodrzuje slovo apod. ()
Ľudský pohľad na vybuchnutú Fukušimu. Korporáty sú už raz také. Vedenie tam je len na chvíle pokoja a prosperity, hneď ako to ide do sračiek, hodia to na pár ľudí, krízový manažment, a idú kade ľahšie. A presne o tom je tento snímok. O panike, strachu, o ľudskom odhodlaní a správaní sa vedenia k zamestnancom. Na francúzsku drámu veľmi dobre. 3 z 5 ()
Film není žádným dramatickým přepisem katastrofy a jejich okolností. Popisuje naopak to, co se dělo mezi lidmi. Jak to celé vnímali. A nejen Japonci, u nichž vidíme alespoň to, že vůbec nepropadají panice, ale chovají se racionálně. Ale též zcela promyšlený, chladný a pokrytecký přístup Francouzů. Takhle se Evropané chovají ke svým obyvatelům/zaměstnancům. Vždycky nakonec musí vyhrát lidství obyčejného člověka ukryté hluboko uvnitř nad zájmy nadnárodních korporací. Scénárista Cyril Brody se dosud věnoval výhradně dokumentům a možná je to poznat. Film místy jako hraný dokument působí, rozhodně víc než celistvý film. ()
Není špatný, ale za srdce mě snímek nechytl. 1) Havárii jaderné elektrárny v roce 2011 v důsledku zemětřesení japonské úřady příliš nezvládly. Zemřelo asi tisíc lidí ne v důsledku poškození elektrárny, ale v souvislosti se stresem a špatnou organizací záchranných prací._____ 2) Spoiler. Mezinárodní prostředí francouzské banky se zaměstnanci z celého světa umožňuje ukázat některé odlišnosti ve vnímání pracovní kultury mezi Japonci a Francouzi. Není bez významu, že nakonec se jako nejsympatičtější jeví Amani z Konga, jehož chování je v přímém protikladu s pokryteckou falešností francouzských šéfů a nemohoucí odevzdaností japonských pracovníků._____ 3) Spoiler. Příběh jako takový končí podle očekávání, žádný happy end ani sebereflexe (s výjimkou hlavní postavy a její asistentky) se nekoná. Byznis volá a tak jedeme dál._____ 4) Nakonec mě nejvíce zaujaly barvité tokijské reálie. ()
Ano, příběh byl v mnoha ohledech nadsazený, ale jak jinak chcete vykřesat maximum z příběhu točícího se okolo korporátu a osudu hlavní hrdinky, která se i v té nejkritičtější chvíli rozhodla namísto útěku zvolit pomoc ostatním? Asi těžko bez určitých přikrášlení. Bušidó vyobrazeno víc než dobře, tohle je zkrátka povaha Japonců, kterou typický Čecháček a obecně zarputilý Evropan nepochopí. Za mě dobře zvládnutý film o Fukušimě bez Fukušimy, aneb o tom, co se dělo okolo a zejména v hlavním městě (Tokiu). ()
Galéria (18)
Fotka © Wild Bunch Distributon
Reklama