Skratky ku šťastiu

Těžko hodnotit. Námět je dělaný vyloženě pro divadlo, co nepotřebuje žádné mimořádné exteriéry a je ve své podstatě zajímavý. Jenže film a divadlo jsou dvě odlišné záležitosti a to, co může být na divadelních prknech naprostá bomba, je ve filmu pouhým šlapáním vody plné klišé a prázdných dialogů. 50% (07.08.2009)

Příběh o muži, který musel dostat lekci, aby se dokázal vrátit ke svým kořenům…No, pokud se divák dokáže přenést přes to morální ponaučení a překousnout fakt, že hlavní hrdina ani tak neprozřel, jako spíš dostal strach ze smrti, může si tento příjemný film docela užít. Celou dobu jsou totiž Zkratky ke štěstí úsměvné, navíc nabízí sexy ďáblici Jennifer (která nakonec dostane svůj prostor a vůbec jí role pekelné pokušitelky skvěle sedne) a „neobvyklými“ soudními procesy ošlehaného Anthonyho (konečně jsem si taky mohl užít své 2 oblíbence dohromady a k tomu ještě v přímém souboji). Za mě to bude čistý průměr. (27.12.2013)

Filmová verze povídky S. V. Beneta Ďábel a Daniel Webster s dobře odvedeným castingem a stokrát omletou zápletkou. Hlavní hrdina, podprůměrný spisovatel s vidinou slávy a bohactví upíše (jak originální) svojí duši atraktivní ďáblici. Jak už to bývá, zápory této transakce začnou převyšovat klady a jediné co hlavnímu hrdinovy zbývá, je pokusit se ze smlouvy vyvázat. To že opětovné vytažení již několikrát použitého moralizujícího tématu je svým způsobem neoriginální přešlapování v kruhu nemění nic na faktu, že na Zkratky ke štěstí je celkem příjemné podíváníčko, stejně jako na čertovsky přitažlivou Love Hewitt. (15.07.2010)

Takové filmy bych raději ani nehodnotil. Afektované ženy, jejichž ječák víc provokuje ke vzteku než ke smíchu, známé hvězdy, které protápou komedií bez toho, aby vyvolaly byť jen úsměv (nemyslím tím ten útrpný) a děj který spěje po ozubených kolech do pekla. Ty dvě hvězdy jsou za to, že jsem dneska asi nějakej vyměklej. A mám rád Aleka Baldwina a krásnou Jennifer - ta je moje Love... (22.02.2010)

Nejevím žádnou náklonnost k americkému soudnímu systému, ale pokud umožňuje zažalovat sexy ďáblici, tak snad začnu věřit v zemi neomezených možností. Ale spíše nezačnu, protože tohle mělo být daleko zábavnější užívání si života a nikoli neustálé hledání možnosti odstoupení od standardního produktu „úspěch za duši“. Nicméně na smrtelné posteli bych nemohoucí rukou s tímto ďáblem podepsal desetiletý kontrakt na štěstí, osouložil bych ho a pak bych ho nechal, ať se o mou duši popere s exekutory. (19.08.2012)