Vesmírne dobrodružstvá

Můj první japonský animovaný seriál a taky nezapomenutelný. Mám na něj krásné nostalgické vzpomínky stejně jako všichni ostatní, co tady k tomu už napsali nějaký komentář.Takže, bych se vlastně jen opakovala. Přidám jen, že moje nejoblíbenější postavy byly Rana, ten co vypadal trošku jako žabák, mluvil ho Michala Pavlata (nevím to jistě) a mimozemská, chlupatá, zelená koule Sibep, která hrála na loutnu. (08.03.2010)

Tenhle seriál jde těžko hodnotit, protože jsem ho viděla v osmi letech a od té doby ani jeden obrázek. Nicméně fakt, že jsem na něj nezapomněla (naproti jiným tehdy běžícím seriálům byl pojatý docela vážně a i slzička ukápla) ani po třinácti letech, si říká o velice slušné čtyři hvězdy. Pokud bych Dobrodruhy někdy viděla znovu, možná by se moje hodnocení změnilo. Ale ani bych to nechtěla. Takhle člověku alespoň zůstanou nezkažený vzpomínky. (08.11.2005)

Jedním slovem - SKVOST. Mimochodem, nepodepsal se tento seriál mírně i na mém zdejším nicku? Pokud se smějete křečovitým ateliérovým kreacím v podání seriálů typu Star Trek s jeho pateticky škrobenými hrdiny a rádi byste něco takového viděli v promakanějším, promyšlenějším, akčnějším a atraktivnějším provedení, rozhodně se vraťte k tomuto kultovnímu seriálu, jenž byl u nás vysílán na počátku 90. let. Tohle nebyly žádné rozjuchané postavičky, které by hýřily barvičkami a veselostí, jak tomu bylo zvykem u kolegů od Dysneyho. Tady se rozehrála hra o poznání sofistikovanější. Jednotlivé příhody měly téměř filosofický přesah. Je neuvěřitelné, jak se tvůrcům podařilo namíchat do každého dílu humor, napětí, jiskření vztahů mezi skvěle napsanými charaktery, ale především kolik fantazie (i když pro inspiraci nemuseli chodit z této planety daleko) dokázali vytěžit při vymýšlení různých režimů, které vládly na planetách, kam se vesmírná raketa Střelec vždy zatoulala. Poučná podívaná, při které si každý našel svého oblíbence, se kterým se dokázal ztotožnit. Každý díl končil v nejnapínavějším okamžiku, což se u žádného jiného animáku v té době nepoužívalo. A ač bylo toto dílo namluveno narychlo přes francouzskou zvukovou stopu, je nutno pochválit i vynikající český dabing. Důkaz toho, že práce může být dělána provizorně, ale je-li dělána srdcem a dělají-li ji mistři, zůstává výsledek nezapomenutelný. Pokud by někdy došlo k repríze, rozhodně bych chtěl tuto verzi dabingu, nikoliv sterilní dokonalost nějakých chabých následovníků. Co lze seriálu vytknout? Snad jen to, že se od oněch objevitelských dob na obrazovky nevrátil. (13.07.2012)

Po kazdem dile jsem dostal silenou! chut, na zapekane nudle. Asi to budou nase flicky. Asi. :-))) P.s. K Addamosovi21, ja mel vzdy za to, ze to je kaktus. Nikoli, kiwi. :)))) Cituji wikipedii...antropomorfní rostlina, která připomíná kaktus.;-) Byla nehorazna prdel, sledovati ve 13ti, japonsky tv s. aka anime, s francouzskou zvukovou stopou, kterou vicemene prekryvala ta nase. :)) To dnes nikdo mladsi 40let, neda.:) A jak se tam na detsky tv s. resi socialneekonomicke problemy, to je total pridana hodnota. Neskutecne! (15.07.2020)

Tenhle seriál jsem sledoval cca v roce 1992, když ho vysílali na tehdejším kanále OK3. Vzhledem k tomu, že mi tenkrát bylo sedm, tak si z něho opravdu moc nepamatuji. Vím jediné - byl jsem jím naprosto uchvácen. Co si ale pamatuji do dneška, je úžasná písnička z úvodních titulků. Ta sama by si nějakou tu hvězdičku zasloužila. No nic, doufám, že budu mít ještě někdy příležitost tenhle seriál vidět. I když zase na druhou stranu... Vzpomněl jsem si teď na jednu knížku. Myslím, že to napsal Honoré de Balzac, a jmenuje se to Ztracené iluze... :-) (20.10.2004)