V nemilosti

Předlohu neznám. Ale myslím, že každej, kdo někdy viděl nebo četl podobné drama, od začátku tak nějak věděl, že a) eden brácha není jako druhý, a b) k závěru se objeví určitá katarze a možná i tak trochu twist. Nehledě na to, jak průhledná pro mě osobně zápletka i vyvrcholení byly, s klidem hodím tenhle film na svůj seznam nejlepších filmů roku, a to hlavně díky skvělé Sandře Bullock (můžeme se prosím pozastavit u toho, že Sandra je narozena v roce 1964?) a samozřejmě klasických postupů: flashbacky ve zpomaleném čase, hudebnímu podkresu, nebo úvodní prezentace postav (např. jeden z bratrů kouří, druhý se stará o nemocnou matku - což vede samozřejmě k expectation subversion). Všechny klišé, které film využívá, ale nejenom že plní svůj účel, ona pomáhají i budovat depresívní atmosféru šedého Seattlu, hlubší psychologické aspekty a samozřejmě závěrečný twist a závěrečné objetí, který nechá diváka v tupém uvědomění si, že právě zhlédl dvě hodiny a ani jedna minuta mu nepřišla zbytečná. Tedy možná kromě postavy Violy Davis. Objektivně tuším film za 4, ale tu pátou přihodím za Sandru. Který je 57! (13.12.2021)

Když ne film roku, tak minimálně drama určitě, a v tom případě nejen tohoto roku, jelikož už nepamatuji pěkných pár let, kdy by se mnou nějaké čistokrevné drama tak moc zamávalo. Pro mě se okamžitě stala tato podívaná skutečně naprosto ohromným filmovým zážitkem, který jsem ještě dlouho po závěrečných titulcích vstřebával a rozdýchával, a opravdu mé nadšení z něj se dá jen velmi těžko popsat, natolik ojedinělé a silné je. Samozřejmě k tomuto snímku nemám ani jednu jedinou minimální připomínku, celý film je ve všech ohledech dokonalý, a je tak jen velmi obtížné zvolit, co opěvovat jako první, ale bylo by asi správné začít možná tím největším překvapením, a to naprosto neoddiskutovatelným oscarovým výkonem Sandry Bullock, která sice již dříve dokázala, že není jen představitelkou romantických dušiček v hloupých komediích, nicméně to co předvedla zde, k tomu nemám slov, prostě strhující výkon a ať mě i tentokrát ta slavná Akademie nevytočí, a zaslouženě pošle ,,plešouna,, do Sandřina náručí. Krom Sandry tu pak samozřejmě září i ostatní přítomní herci, ale přeci jen ona je tu před nimi o parník jinde, ale to i díky její skvěle napsané, zajímavé a výrazné postavě, se kterou jsem i přes její čin upřímně soucítil a držel jí palce tak moc, až se mi nehty zaryly do kůže. Dalším dech beroucí součástí této filmové pecky je pak samozřejmě famózní zápletka, která mě od prvních minut absolutně pohltila, neuvěřitelným způsobem jsem jí prožíval, její spád, napětí, jednotlivé události a v neposlední řadě její postupnou gradaci, a to jsem ještě netušil, co přijde v závěru za zvrat, a to se musím upřímně všem přiznat, ten mi naprosto vyrazil dech, během vteřiny mi zaplavil oči slzami jako hrachy, a jen jsem ho hluboce rozdýchával, prostě a jednoduše mě totálně posadil na prdel a ještě hodně, hodně dlouho mi bude rezonovat v hlavě, natolik ohromujícím způsobem na mě měl ten zvrat dopad. Vynechat jinak ale samozřejmě nemohu ani precizní atmosféru, to byla taky pořádná síla a o emocích raději ani nemluvit, jen si vzpomenu na jednotlivé scény a už jsem z toho zas celý roztřesený. V nemilosti je pro mě zkrátka nejen žánrovou filmovou událostí roku, je to film, který by neměl utéct žádnému filmovému příznivci, a já znovu opakuji, jsem nadšen, jsem ohromen, jsem dojat. Bravo!!! (31.12.2021)

Poměrně slušný film, který svou syrovou realističností krapet připomíná Lonerganovo drama Místo u moře. Alespoň tedy v prvních dvou třetinách, v té poslední to sklouzne do trochu nelogického bince. V nemilosti je ale po většinu času slušným a poutavým nahlédnutím do života člověka, jenž se právě dostal z basy za zločin, kteří by mnozí považovali za skutečně neodpustitelný. Velká škoda je ale ta, že film v jeden moment sklouzne z onoho pomalého a tísnivého dramatu do jakéhosi krimi thrilleru, čímž si film trochu pohnojil samotný závěr, který byl jak uspěchaný, tak i nepravděpodobný. Hrozně mě bavilo Sandru Bullock sledovat během jejího prodírání se běžným po-vězeňským životem, ve kterém nenachází téměř žádné pochopení A přesně toho se měl film držet po celou dobu. Ona dějová linka se dvěma bratry, kteří se hlavní hrdince budou chtít určitým způsobem pomstít, mohla být zpracována lépe a realističtěji. Takhle ale zkrátka hrozně ubrala na kvalitách, které má jinak snímek rozhodně slušné. Má to dobrou atmosféru, není to sentimentální, plus Sandra tam je fakt skvělá. Ve výsledku vlastně hodně dobrý film. Kombinace žánrů tomu ale rozhodně uškodila. Slabší 4* (29.12.2021)

Drámo drámovitý jako kráva. Za mě super, přesně tohle miluju. Nudné, pomalé? Nudné určitě ne, pomalé svým způsobem ano, ale mě to vůbec nevadí. Tak když někdo nemá rád drámo, tak ať na to nečumí a koukne se na nějakou trapnou komedii. Sandřička nám nějak stárne, každopádně hraje skvěle a člověk jí to věří. Prostě taková správná deprese jak má být a konec překvapil. Pěkná čtyřka. (05.03.2022)

Možná by se dalo rýpat v řetězení náhod, případně lehké předvídatelnosti u některých okrajových dějových linek, ale já nechci, neboť jde z mého pohledu o zanedbatelné maličkosti, které v žádném případě nemají sílu vychýlit stabilně položené základy narativní struktury příběhu. V nemilosti je intenzivním filmovým zážitkem o hledání ztracené rodiny, ztraceného kusu sebe sama. Ne každý je bez viny a předsudky většinou nikam nevedou. To je hlavní poselství a leitmotiv tohoto tíživého dramatu. Pokud dáte filmu šanci, tak vás vezme za srdce a protáhne trnitou cestou jednoho zvláštního životního příběhu. A když se s blížícím koncem rozezní klavírní verze skladby „Everything In Its Right Place“ od RADIOHEAD, zalesknou se oči i toho největšího cynika. Více. (31.03.2023)