V nemilosti

Předlohu neznám. Ale myslím, že každej, kdo někdy viděl nebo četl podobné drama, od začátku tak nějak věděl, že a) eden brácha není jako druhý, a b) k závěru se objeví určitá katarze a možná i tak trochu twist. Nehledě na to, jak průhledná pro mě osobně zápletka i vyvrcholení byly, s klidem hodím tenhle film na svůj seznam nejlepších filmů roku, a to hlavně díky skvělé Sandře Bullock (můžeme se prosím pozastavit u toho, že Sandra je narozena v roce 1964?) a samozřejmě klasických postupů: flashbacky ve zpomaleném čase, hudebnímu podkresu, nebo úvodní prezentace postav (např. jeden z bratrů kouří, druhý se stará o nemocnou matku - což vede samozřejmě k expectation subversion). Všechny klišé, které film využívá, ale nejenom že plní svůj účel, ona pomáhají i budovat depresívní atmosféru šedého Seattlu, hlubší psychologické aspekty a samozřejmě závěrečný twist a závěrečné objetí, který nechá diváka v tupém uvědomění si, že právě zhlédl dvě hodiny a ani jedna minuta mu nepřišla zbytečná. Tedy možná kromě postavy Violy Davis. Objektivně tuším film za 4, ale tu pátou přihodím za Sandru. Který je 57! (13.12.2021)

Film natočený podľa seriálu Unforgiven ešte z roku 2009. Zjavne zanedbaná Sandra Bullock s pohľadom mŕtvoly v koži ženy, ktorá už spoločnosti zaplatila svoj dlh, no jej minulosť sa s ňou vezie aj po prepustení z väzenia. Film poukazuje na to, čo to znamená byť bývalým trestancom. Neprináša výraznejšiu dejovú líniu, celé je to o utrpení žitia s cejchom, pričom z pomernej nudy diváka prebudí až hysterický nárek Sandry v momentoch, keď už nevládze. Sú tu samozrejme bočné linky, ktoré napríklad odhaľujú, že obeťou zločinu bol policajt a jeho rodina uvažuje o pomste, ale väčšina z nich aj tak končí v slepej uličke. (02.12.2021)

„Žije si jakoby nic.“ A právě to je v očích dvou bratrů potíž. Jenže zdání klame. Sandru Bullock totiž zrovna pustili z vězení. Po dvaceti letech. Za vraždu šerifa. Tvůrci nás neustále atakují vzpomínkovými záblesky z osudného dne, který ji především odloučil od pětileté sestry. Okolnosti se dozvídáme postupně, dle mého umně a bez tlačení na pilu. Sandru venku nikdo nevítá, bydlí s pochybnými existencemi, skončí v továrně na zpracování ryb, bez peněz, bez přátel, s depresivními výhledy do budoucna. Světlem v tunelu má být vypátrání sestry, která skončila v adoptivní rodině a ke které se zřejmě nedostaly dopisy, které sestra z vězení trpělivě posílala. Ano, možná je to místy nedotažené (slova rozhodující o pomstě, kvapné společenské předsudky ze strany nového kamaráda, „snadný“ kontakt s druhou dcerou), přesto právě vedlejší postavy sehrají docela zásadní roli. Přesto to hlavní se odehrává okolo společenského ztroskotance, kdy je moc fajn sledovat, jak se Bullock herecky znovu vydává komplikovanějším směrem. Finále je možná trochu nevyrovnanější, ale zafungovalo. Za mě hutné, příběhově silné, věcné a solidně syrové. (20.12.2021)

Drámo drámovitý jako kráva. Za mě super, přesně tohle miluju. Nudné, pomalé? Nudné určitě ne, pomalé svým způsobem ano, ale mě to vůbec nevadí. Tak když někdo nemá rád drámo, tak ať na to nečumí a koukne se na nějakou trapnou komedii. Sandřička nám nějak stárne, každopádně hraje skvěle a člověk jí to věří. Prostě taková správná deprese jak má být a konec překvapil. Pěkná čtyřka. (05.03.2022)

„A život ide ďalej...“ Film o vine, dôvere a odpúšťaní. Ruth má dôvod byť nahnevaná, tichá aj mrzutá. Sandra Bullock to v tomto smere zvládla. Ale rovnako bezútešne pôsobí aj celý film. Ešte aj Seattle vyzerá rovnako špinavo, chladne, pochmúrne. Ruth nemá nikoho, kto by sa jej zastal, lebo v Seattli sa strieľanie na šerifa neodpúšťa. Príbeh je postavený na predvídateľnom a nepravdepodobnom príbehu, ktorý má pôsobiť na city diváka. (27.12.2021)