Ako si nezobrať princeznú

Žádný rozum nemůže přemoci osud, jak praví dávné latinské rčení. V tomto případě to platí dvojnásob. Že to celé dopadlo (opět) neslavně, je už cosi jako předpokládaná televizní tradice posledních desetiletí. Na vině je, nepřekvapivě, scénář Petra Hudského, který kombinuje jednotlivé časové dimenze v rychlých, nesoustředěných sledech, v důsledku čehož vzniká nepřehledný chaos, v němž se divák jednoduše ztratí. Moderní (rozuměj současné) významové stylizace v jazyku i chování jednotlivých postav působí spíše rušivě, přestože bylo v tomto ohledu na co a na koho navazovat (vzpomeň na Šíleně smutnou Helenu s Václavem), ale tím, že jak princ, tak princezna (ale i některé další klíčové figury) nejsou dostatečně prokresleny, o jejich charakterech toho víme, či spíše tušíme jen velmi málo, působí jimi pronášené dialogy ledabyle, podbarveny navíc křiklavě primitivním genderovým podtextem. V tom je, podle mého, zakopán pes. Janák, doufaje, že celý ten kostrbatý burleskní příběh zasazený do malebné krajiny, jíž vévodí nepochybně fotogenický frýdlantský zámek, vyvolá náležitý pozitivní ohlas u širokých mas, musel zákonitě narazit jako kosa na kámen. Žoviálních bonmotů je tu přespříliš, těch vtipných ovšem jen minimum. Nutno dodat, že herci se snaží, seč jim síly a zkušenosti stačí, žel s jalovým scénářem ani sudičky nic nezmohou. Na srozuměnou budiž řečeno, že pohádkové příběhy, jakkoli určené dětským konzumentům, by neměly produkovat pouze triviální zábavu, ale rozvíjet také slovní zásobu, představivost, logické myšlení, citové vztahy a vzájemnou komunikaci mezi lidmi. V tomto ohledu je poněkud štědřejší rozhlas, třebaže i tam pohádky povážlivě zhrubly. (26.12.2021)

Princ, co nevypadá jako infantilní pablb (dokonce ani každé zvlášť, tedy nevypadá ani infantilně ani jako pablb), pohledná (pánové, omlouvám se, prostě se s některými z vás neshodnu) princezna, nezvratný osud daný věštbou, sudičky ve standardním počtu tří a časové skoky, které nedovysvětlením některých zápletek dobrému zbytku podkopávají nohy. Ale vzhledem k tomu, že jsem to od roku vzniku viděla už asi 4x a vždycky si to docela užila, nevidím důvod tepat někoho, koho mám v podstatě ráda. (10.04.2023)

Začátek vypadal nadějně. Máme tu sympatický ústřední pár a jejich pěkně (ne)fungující vztah + cestování v čase. Jenže pak už nic. Scenárista úkol jednoho inovativního prvku splnil, a zbytek bylo jen automatické psaní (jehož výsledek velmi rychle přestává dávat smysl, takže si ho užijete jedině, když o ničem nebudete přemýšlet). Nakonec této veskrze průměrné pohádce, kterou opravdu celou táhnou jen dva herci, dávám lehce nadprůměrné hodnocení s přihlédnutím k povědomým zákoutím Českého ráje (50%). (25.12.2021)

Skvěle jsem se bavil. Nevím, co zas máte proti? Dárky na hovno? Lepší než většina troškovin, vtipné, sympatické postavy, Děrgel perfektní a tentokrát je i krásná princezna (a kdo pořád tvrdí opak má doma stopro bachyňu). No a kdo má pořád vymýšlet neohrané děje. Já myslím, že můžeme být rádi aspoň za takové pohádky. Jen dabing královny byl jak péčko v devadesátkách. (24.12.2021)

Dnešní tvorcovia nemajú fantáziu. Do vianočných rozprávok umelo pchajú moderné prvky a ešte k tomu opakovane a neoriginálne. Cestovanie v čase je zaujímavá téma, ale chytiť sa jej takto amatérsky a bez nápadu, potom z toho vyjde len film bez šťavy, ktorý mladého a malého diváka nemá čím zaujať. A kto vyberal ten úžasný pár? Krivohubému princovi z Kukaček ťahá pomaly na štyridsiatku, to tam na budúci rok môžu do roly princa hodiť rovno Felixa Slováčka, rozdiel bude minimálny. A s princeznou teda tiež šliapli do hovna, pretože nevýrazná, fádna Anna Fialová by nemohla hrať ani princeznú Kráľovstva neduživých tvárí, i tam by bola len za kojnú (čo vlastne v Lide Baarovej i ukázala, že kojiť má čím). Celkovo teda nedokonalý scenár a veľmi slabý casting, kde nakoniec najlepšou voľbou do svojej vtipnej roly bol nakoniec paradoxne Ady Hajdu. Čakanie na poriadnu vianočnú rozprávku z našich končín sa teda predlžuje o ďalší rok. (25.12.2021)