Réžia:
Rjúsuke HamagučiKamera:
Hidetoši ŠinomijaHudba:
Eiko IšibašiHrajú:
Hidetoši Nišidžima, Tóko Miura, Masaki Okada, Reika Kirišima, Yoo-rim Park, Dae-Young Jin, Sonia Yuan, Perry Dizon, Satoko Abe, Rjó Iwase, Tošiaki Inomata (viac)Obsahy(1)
Júsuke Kafuku je slávny divadelný herec a režisér, ktorý sa vyžíva v riadení svojho červeného Saabu 900. Počas angažmán na festivale v Hirošime musí túto radosť nedobrovoľne prenechať mladej málovravnej vodičke Misaki. Obaja na skúšobných jazdách nečakane zistia, že ich spája nielen záľuba v riadení. Spolu nájdu spôsob, ako sa vyrovnať so svojimi traumami a pocitmi viny, a ísť ďalej. Drive My Car režiséra Rjúsukeho Hamagučiho je atmosférická snímka plná tajomstiev, hľadania ľudského porozumenia a zmierenia. (Filmtopia)
(viac)Videá (8)
Recenzie (149)
Bylo to spíš zdlouhavější, ale zas tam nebylo tolik lyriky nebo atmosféry, aby to člověka nenudilo. Nakonec se člověk prokouše rovinou japonského režiséra, co miluje svou manželku natolik, že jí odpustí podvádění a i tak mu zůstane prázdný život po jejím odchodu. Tak dělá jakési ochotnické divadlo s jejím milencem a další divnosebrankou. Je to zvláštní a zvláštně linoucí se táhlý film. ()
(34/2022) / Ťažkotonážna japonská, veľmi, veľmi pomalá dráma. Výnimočná tým, ako detailne sledujeme hlavnú postavu, rozoberáme jej emócie a trápenie. Cez to všetko si film ku mne nenašiel cestu a jediná emócia ktorú som vnímal bol taký zvláštny chlad ktorým na mňa celé tri hodiny pôsobil. Uznávam aj kvalitu kamery, všetko je úžasne nasvietené a natočené. Som zvedavý ako film bude bodovať na tohtoročných Oscaroch, úspech Parazita sa ale predpokladám nezopakuje. (6/10) ()
Nó, dát až po čtyřiceti minutách sekvenci s úvodníma titulkama, chce odvahu. A taky to vysvětluje délku filmu :O ale teď vážně :) Za ty tři hodiny se ve mě vystřídaly snad všechny možné emoce a já si film užila na 100%. Tohle bylo prostě jednoduše dokonalé a co si budeme, splnilo to moje pravidlo ohledně toho, kterým filmům dávám pět hvězd. Děkuji :) ()
moje druhé setkání s Hamagučim ve velmi krátkém horizontu a upřímně by mě zajímalo jako to dělá, že zvládne natočit extrémně dlouhý, extrémně pomalý film, ve kterém se většinu času mluví o zdánlivě obyčejných věcech, nebo s v něm naopak nemluví vůbec a přesto dokáže vtáhnout, strhnout a divák nakonec nemá pocit že u něčeho podobného strávil tři hodiny bez toho aby se díval na hodinky a tlačil čas kupředu.Oproti Kolu štěstěny a fantazie sice Drive My Car vyžaduje po divákovi mnohem vstřícnější přístup a velkou dávku tolerance, ale ve chvíli kdy na tuhle hru divák přistoupí, tak se mu odmění měrou vrchovatou.Oscar v tomhle případě zasloužený...80% ()
Aniž bych si dopředu o filmu cokoli zjišťovala a četla si popisek, po jeho zhlédnutí, když jsem uvažovala nad tím, co jsem to vlastně viděla a jaký to mělo smysl, mě napadaly věci jako hledání porozumění, pochopení, spřízněné duše. Tedy věci, které se v popiscích filmu objevují. Asi tedy tak nějak dokážu pochopit záměr, emočně mě to ale bohužel nechalo naprosto chladnou. I když jsem se snažila zohledňovat, že Japonci mají asi trochu jinou mentalitu, prožívání atd., bylo to na mě strašně odosobněné, chladné. Mám docela ráda různá filozofování, tady se ale na můj vkus filozofovalo a rozpitvávalo přespříliš, až do absurdna, což by nemuselo být na škodu, zde to ale bylo bez nějakého většího efektu. A nebo se zase přespříliš mlčelo, což bylo v kombinaci s postavami, které po většinu času nedávaly najevo žádné emoce, a s tříhodinovou stopáží, dosti nezáživné, místy až úmorné. Možná kdyby se v duchu toho, že předlohou byla povídka, vytvořilo nějaké kratší dílo, podařilo by se emoce vzbudit lépe. Třeba by zůstalo nějaké kouzlo, pro něž tu s těmi krásnými barevnými záběry krajiny, jíž projíždí červené auto s jedním smutným režisérem, jistě byl určitý potenciál. Takto bohužel zůstal do velké míry nevyužit... ()
Galéria (25)
Zaujímavosti (9)
- V povídce byl podle Kafuka (Hidetoši Nišidžima) milenec jeho manželky Takacuki (Masaki Okada) druhořadým hercem, který neuměl ovládat své emoce. Rovněž ho nebral za žádnou osobnost ani empatického člověka. (Emo-haunter)
- Kafuku (Hidetoši Nišidžima) ve filmu zmiňuje, že jeho Saab je starý 15 let, kdežto v povídce s ním jezdí 12 let. (Emo-haunter)
- Ve filmu je auto Kafuky (Hidetoši Nišidžima) červené, v povídce se ovšem jedná o žlutý kabriolet. Je to dáno tím, že Kafuka rád jezdil s otevřenou střechou jak během léta, tak i během zimy. (Emo-haunter)
Reklama