Krotitelia duchov

Duchařina, ve které nejsou - pro dobu vzniku příznačně - duchové ke strašení, ale pro legraci. I když mi přijde, že je jí s každým zhlédnutím méně. Ke studiu postklasické hollywoodské kinematografie jde však o neocenitelný materiál. Málokterý hollywoodský film je s odstupem času tak esenciálně osmdesátkový - high concept zápletka, new age směska, dobře zapamatovatelný vizuál a titulní song, osvědčené komediální tváře, silně anti-feministický náboj (jednu ženu posedne jakýsi ďas, aby se vzápětí proměnila v psa, další je hlavním záporákem, třetí vystupuje jako frigidní intelektuálka). 75% Zajímavé komentáře: Oskar, MIMIC (14.09.2005)

„Musím(e) už běžět, mám(e) schůzku s duchem“. Geniální Reitman(ův) resp. Aykroyd(ův) nápad, pojmout duchařské téma komediálně, následně mít čich na casting (v čele s rozeným komikem-minimalistou B. Murraym), říct jim: „hrajte to, chlapi, navážno“ a udělat z nich rockové resp. popové stars (počkejte si na závěrečné titulky). Když k tomu přidáte mistrně (napsané) a vypointované dialogy („Máte ňáké koníčky? Já sbírám plísně a houby“...Jak se má Elvis....?) a ústřední hudební motiv, který se vám (lehce) zažere pod kůži jak červotoč do čerstvého (smrkového) dřeva (mít v té době mobil, hádejte (jednou), co bych měl nastaveno jako vyzváněčku) výsledkem je zasloužený 80’s kult, z kterého ta léta (vzniku) „křičí“ na všechny strany a který sice (Superpero) stárne, né že ne, ale stárnout se dá (Oskare) i s „noblesou“. Silné (nikoliv nostalgické), stále resp. nově bavící, nikoliv „hrůzu“ (pohledem dětských očí) nahánějící, s patřičným (věkovým) odstupem resp.nadhledem 4*. P.S. a ano, JÁ jsem „Pán brány“. V případě S. Weaver, kdykoliv a kdekoliv aneb nepodceňovat sílu (červených) růží... 85% (12.03.2013)

Pôjdem proti prúdu, ale mňa najobľúbenejší film našeho rodáka príliš nepobavil. Asi je to tým, že v 12tich som videl 2x dvojku, ktorú som zbožňoval a k tomuto staršiemu dielu som sa dostal až oveľa neskôr. Triky mi pripadajú trochu archaické aj na svoju dobu, hlášky sú fajn, ale nahlas som sa nezasmial ani raz. Chodiaca socha slobody je oproti tomuto oveľa silnejšie kafe. Keď pozerám na hodnotenia, ktorých tvar v 90 stupňovom uhle pripomínajú profilovú mapu vysokých tatier, nie som v mojom skeptickom hľadisku jediný. Film som videl v pôvodnom znení, pre našinca má asi špecifické kúzlo práve český dabing. (03.06.2012)

Nerád tu kazím šokujúco vysoké hodnotenie tohto kultového opus magnum, ale pokým si dokážem spustiť internet, právo na komentovanie si vziať nedám, nech sa deje čo chce. Fanúšikov fenoménu Ghost Busters chápem (ja som tiež fanúšikom niečoho), menej už chápem, že tu bolo nájdené niečo, čo za fandenie stojí. Tim Burton angažoval Billa Murrayho do svojho Eda Wooda nepochybne preto, že Murray participoval na tejto klasike edwoodovských parametrov. Pokiaľ sú Krotitelia paródiou na duchárske filmy, mali byť náležite vtipné, keďže paródia bez vtipu nerovná sa paródia. Dva vydarenejšie vtípky (on: "Som Pán brány", ona: "Som Strážca brány" a ona: "V spálni k ničomu nedošlo", on: "...čo je škoda") veľa paródie nenarobia (...čo je škoda). Pokiaľ to však bolo zamýšľané ako rafinovaná reflexia monštróznych reklamných stratégií, tak sa to malo dôsledne rozvíjať od začiatku, nie na mieste, kde sa to práve hodí. Sigourney má síce od roku 1979 nezlyhávajúce magické fluidum, tu však nepredviedla bohviečo ...čo je škoda. Za samotnú hudbu hviezdičky nedávam (...čo je škoda), takže sa divím, prečo to rovno nestrčím do odpadu. Možno mi v tom bráni Strážca brány... (10.07.2005)

"Tohle oni nesnášejí. Rád je mučím." (...) "To je ložnice. Tam ale nikdy k ničemu nedošlo."; "To je ale zločin!" (...) To, čo je pre dnešných teenagerov Harry Potter, Piráti Karibiku či Transformers, to boli pre mňa koncom 80. rokov Krotitelia duchov. Úžasný, bombastický, trikmi nabitý popcorn, z ktorého mi vtedy spadla čeľusť a brucho ma od smiechu bolelo tri dni. (16.07.2007)