Šťastně až do smrti

Slaboch a psychopatka, navzájem si sebe zasloužili. Film kombinuje klasický klišé tohohle žánru "thriller s manželskou nevěrou" s občasnými totál wtf momenty: jako třeba když tam parta přátel griluje mrtvolu pár metrů od policajtů a nikdo nic netuší. Nebo třeba necítí ten příšernej smrad, co by se z toho linul. Herecky musim zmínit, že mi ta vepřová hlava přišla trochu prkenná. #šokujícízvraty (65%) (26.02.2023)

Jasně, že jo, čas nezastavíš. Sonja Richter už dávno není ta mladá, křehká dívka z Otevřených srdcí, nebo z Vily Paranoina. Teď je z ní matka, manželka, megera a taky trochu čarodějnice. Pro svou rodinu a sebe udělá úplně cokoliv, čehož je tahle vydařená, místy hodně černá komedie jasným důkazem. Přidejme k tomu lehce připosranného Dara Salima, ( Sus Wilkins ♥), originální, místy hodně nečekaný příběh a rázem máme zaděláno na velmi solidní film, po kterém mám vážně sto chutí přestat s mým oblíbeným během v lese. Přece jenom, co kdyby náhodou…….. (28.09.2022)

Jedna z těch skandinávských (pře)ceněných detektivek. Zaujaly mě tu jen dva momenty, oba ovšem dobře pojednané: "kapitalistické manželství", luxusní barák, luxusní auta, rodinné problémy (rodič, rodička, děti), pomoc dítěti však nelze na úkor luxusu, potřebé peníze je třeba ukrást, osobně prospěšná sbírka není v oblibě. Slabý silný muž neví, jaký poklad pro něj znamená silná slabá žena. Muž chce vyměnit své zlato za cetku (láska není v jejich hře než cetka), žena si chce své zlato ponechat (za každou cenu, a cenou je tu všechno). Ovšem A woman is the boss. Krize je překonána, pakt znovu zpečetěn dalšími vklady,, tentokráte už skutečně nadosmrti. Třetím momentem (o kterém jsem se původně nechtěl zmiňovat) je skutečnost, že se přes ujišťování detektiva, jehož promluva příběh rámcuje, se zde vůbec o lásku nejedná. O co se zde jedná je podivná směs, obsahující především výron  testosteronu a vlastnického pudu, kterou jsem pracovně označil jako "kapitalistická láska / manželství". Lapidární úvod od Netflixu: Tenká hranice mezi láskou a nenávistí se prolomí, už naznačuje, že láska a nenávist je totéž, záleží pouze na tom, z které strany se na to podíváme. (25.11.2022)

Kdyby si tvůrci nevypomáhali různými berličkami jako přejetí jiné ženy a raději dvakrát, protože zrovna v ten den se manželka rozhodla trasu změnit a na stejné trase se objeví její "dvojnice", podivný přesun manželky z hotelu až do domu své rivalky a další, tak by mohlo jít o větší kvalitu. Finále bylo až stupidní, z policistů opět udělali jelita (jen si zkuste uvědomit, jaký smrad by se šířil). Za podívání to stojí, hlavně herec, hrající manžela, je dost dobrý, ale na film si už za pár měsíců nevzpomenu. (29.08.2022)

Kto má rád filmy, kde sa scenárista hrá s divákom, tak ten si do istej miery príde na svoje. Nemá to síce žiadne prevratné zvraty, ale je to nepredvídatelné (ako to už býva pri psychopatických poruchách). Herci (tí dvaja v hlavných úlohách) to museli vedieť odohrať aj psychologicky, aby sme vedeli ako sa práve cítia, čo si myslia a čo práve prežívajú. A to ma celkom bavilo. No veľa krát som mal pocit, že režisérovi chýba ešte nejaká tá prax. Niektoré scény, hlavne tie s policajtom mi prišli ako z iného, gýčového, televízneho filmu. 65%. (10.09.2022)