John Lee Hooker: That's My Story
Réžia:
Jörg BundschuhScenár:
Jörg BundschuhKamera:
Claus GottschallHrajú:
Eric Clapton, Robert Cray, Buddy Guy, John Lee Hooker, Charlie Musselwhite, John Mayall, Bonnie Raitt, Carlos Santana, Pete SearsObsahy(1)
Portrét legendárního bluesového kytaristy, jehož dílo ovlivnilo celou řadu jeho následovatelů... Americký hudebník John Lee Hooker si svou nezaměnitelnou hrou na kytaru a zpěvem vysloužil označení král boogie nebo také kmotr blues. Zatímco přesný rok jeho narození je trochu záhadou, první desku vydal už v roce 1948. Koncertování a nahrávání se pak věnoval až do svého skonu v roce 2001. Jeho tvorba ovlivnila nejednoho kytaristu z následujících generací a s řadou těch nejlepších si i zahrál. Nechyběli mezi nimi Eric Clapton, Bonnie Raittová nebo Carlos Santana. A právě zmíněné umělce, společně s blízkými spolupracovníky a rodinou vyzpovídal režisér Jörg Bundschuh, tak aby zmapoval životní příběh oceňovaného umělce. Nechybí ale ani výpověď Lee Hookera samotného. (Česká televize)
(viac)Recenzie (4)
Průměrný dokument, který ukazuje spíš zestárlého umělce, než se víc zabývá jeho životem. 65%. ()
Král boogie John Lee Hooker nechával hudbu dýchat, proto mohl klidně hrát jeden tón deset minut. „Zůstal věrný ryzímu surovému blues z Delty. Nemá potřebu se měnit podle módy. Záleží mu na tom, co sděluje a jak zní, vše ostatní je pro něj podružné. Někdy dokonce ani nic nesděluje, jenom zní,“ říká o něm Eric Clapton. A já dodávám, že je tříštivě vtipný, když s dcerou Zakiya Hooker na pódiu jen tak haleká jako zvířátko a dělá pazvuky do hudby. He, he. He, he, he… Jeho manažer ho obdivuje slovy: „Syn farmáře z Mississippi, který pořádně nikdy nechodil do školy, je v podstatě vlastníkem společnosti s ročním obratem několika miliónů dolarů. To už je pořádný business!“ John Lee svého bohatství využívá mimo jiné i ke kupování drahých aut. Tento jeho klukovský koníček je ovšem vykoupen a zasloužen nádhernou a pravdivou hudbou, kterou tvoří. Na adresu svého manažera říká: „Je to fajn chlap, moc dobrej vobchodník. Vydělal mi spoustu peněz.“ John si ležérně podpírá hlavu a pokračuje o sobě: „Školu jsem nesnášel! Měl jsem svou vlastní školu v srdci. Nikdy jsem se nenaučil číst a psát. Nechtěl jsem. Všechno mě naučil Bůh. Pálí mi to, jsem děsně všímavej člověk. Sbírám vědomosti jako kniha. Kdybych chodil do školy, nebyl bych tam, kde jsem teď. Knihy by mi zamotaly hlavu. Tam, kde jsem teď, mě dostali vědomosti, zdravej selskej rozum, láska k lidem a moje muzika. Za nic na světě bych to nevyměnil. Čtení by mi neumožnilo dostat se k tomu, co mám, ke kytaře.“ ()
Vždy v parádním obleku, s kloboukem, směšnými ponožkami, na prstech několik prstenů. Příšerné zuby. Negramotný. Když mluvil o svém dětství, říkal, že nenáviděl školu. Nepotřebuje číst knihy, příběhy svých písní nosí v sobě. Otec mu záhy zemřel, jeho otčím ho přivedl k blues. Byl to prý hodný člověk. On ale přesto v 15 letech odešel z domova a své rodiče pak už nikdy neviděl. Zvláštní. Když začal zpívat, byla to taková krása, až se mi chtělo plakat. "Úchvatná osobnost, "řekla o něm Bonnie Raitt, která s ním spolupracovala. Má pravdu. Jeho zpěv mě uchvátil. ()
Galéria (10)
Fotka © Kick Film
Reklama