Rudy

Pri športových príbehoch je dopredu jasné, ako skončia. Úlohou režiséra je v tomto prípade navodiť takú atmosféru, aby sa divák čo najviac namotal na hrdinu. Musí vytvoriť dojem, že hrdina to mal v živote ťažké, a aj napriek tomu to niekam dosiahol. Táto atmosféra sa dá dosiahnuť príbehom, hercami a hudbou. Rudy má z každej z týchto komodít trochu. Príbeh je jasný, strastiplná cesta za snom. Hudba je úžasná a v spolupráci s príbehom tlačí slzy do očí. Najslabšie ohnivko je tu však samotný Rudy. Ani nie tak on ako Sean Astin. Malý nielen postavou, ale aj herectvom. Možno je to mojím nepochopením samotného amerického futbalu, možno je to mojou nechuťou k americkej športom posadnutej kultúre, ale film ma vôbec neoslovil. Čistý priemer plus obligátna hviezda navyše za skutočný príbeh. (22.03.2011)

O pokusu šáhnout si na nesplnitelný bláhový sen v podobě sportovního filmu, ve kterém první polovinu stopáže není po sportu ani stopa. Jde o ultimátní naplnění poučky "když ti život háže klacky pod nohy, tak se o jeden každý přeraz, šeredně se vyrakvi o zem, zvedni se, přeraz se o další a to dělej tak dlouho než ze stromu života opadají veškeré větve či než se ostatní zželí a strom posekají, aby si zjistil, že celou dobu si právě pro ten  jeden strom neviděl les" a... A je to opojně "feel-good" do morku kostí. Dokonce i obvykle spíše otravné neherecké Astinovo ťuňťovství je tu záměrem, který v celkovém konceptu funguje. Vkusný kýč (ne, neprotiřečí si to), který emoce zdárně ždíme (mnohdy nepopiratelně díky Goldsmithově hudbě), ale zdaleka ne tak lacině a na první signální, jak by se z anotace mohlo zdát. (02.04.2022)

Rudy mě dostal. Nevím čím to je, ale sportovní filmy - těm se to povede skoro vždycky :) Tenhle je ale trochu jiný. Hrdina filmu není nejlepší z týmu, nevyhraje mistrovství v poslední minutě a není dokonce ani členem prvního týmu. A přesto se při jeho nástupu na hřiště derou slzy do očí. Zvláštní ... (24.09.2003)

Je malý, moc mu ten americký fotbal nejde, rozhodně nedá rozhodující bod a nedokáže celému týmu, že outsider byl nakonec ten nejplatnější člen. Rudy neudělá žádnou velkou věc, co byste čekali od sportovního filmu, ale stejně budete na konci dojatější, než u všech filmů o baseballu co končí rozhodujícím homerunem, co jich v kinematografii je. Tím, jak při zemi se Rudy drží, je prostě mnohem hezčí než všechna ta vyleštěná pohádková sportovní dramata, kde se končí fenomenálním vítězstvím. (01.07.2015)

Aby mne tato sentimentální sportovní pohádka o vůli nevzdat se a jít vytrvale za svým snem oslovila, musel jsem blahosklonně přehlížet fakt, že Rudyho dychtivost vyběhnout na trávník v zápasu zbožňovaného týmu úzce hraničila se zhoubnou posedlostí. Že urputnou snahu o dobrý prospěch, přijetí na univerzitu a samotné studium motivoval jen a pouze americký fotbal. Díky sympaticky prostému Seanu Astinovi a nádherné hudbě Jerryho Goldsmithe se to (taktak) podařilo a naměkko jsem na konci byl, i když s výhradami. Lepší 3* (04.11.2019)